Interiér roku ovládl dům inspirovaný kaplí. Vznikl jako útočiště pro tělo i duši

Vyhlášení prestižních cen Architekt roku a Stavba roku 2024 je již za námi, a zbývalo jen odhalit vítěze soutěže Interiér roku. Ta si klade za cíl zviditelnit výjimečné a originální bydlení i inspirativní design komerčních prostor – od obchodů přes restaurace až po kanceláře či coworkingy. Absolutním vítězem jubilejního desátého ročníku se stal Dům Oskar – projekt, který výjimečně citlivým způsobem spojuje sakrální klid s poetikou tradiční venkovské architektury.

Seznamte se s domem Oskar – stavbou, která se stala celkovým vítězem letošních cen Interiér roku a zároveň ovládla kategorii soukromý interiér – novostavba. Ze 222 přihlášených soukromých i veřejných projektů českých a slovenských architektů a designérů jej vybrala 19členná mezinárodní porota. Jak prozradil zakladatel a ředitel soutěže Petr Tschakert, dům Oskar vyvolal mezi porotci snad nejživější diskusi za celou desetiletou historii ocenění. Je podle něj výrazný, emocionálně silný – a právě to je v architektuře naprosto v pořádku. Unikátní novostavba stojí v jihočeské vesnici na pozemku bývalé zámecké zahrady a nese jméno po skladateli Oskaru Nedbalovi, který v přilehlém zámku zkomponoval operetu Polská krev. Architekt Jan Žaloudek dům navrhl a postavil pro sebe a svou rodinu.

Vzhled domu je inspirován kaplí

Manželé, architekt Jan Žaloudek a kunsthistorička Jolanta Trojak, dlouho snili o domově, který by nebyl jen obytným prostorem, ale i útočištěm pro tělo i duši. Když objevili pozemek s výjimečnou atmosférou – někdejší zámeckou zahradu se starými stromy, kamennou zdí a torzem barokní stodoly – věděli, že našli to pravé. Architekt se při návrhu domu nechal vést nejen krajinou a historickým kontextem místa, ale i osobní vizí. Vzhled domu inspirovala kaple – jednoduchá, tichá stavba, která vesnici chyběla. Výsledkem je dům, který respektuje své okolí, nevnucuje se, ale přirozeně splývá s krajinou. Je navržen tak, aby se podle nálady mohl otevřít světu nebo se naopak uzavřít do sebe. A právě v tom spočívá jeho kouzlo – i ty nejběžnější denní chvíle tu působí výjimečně. Hlavním prvkem domu je perforované zdivo, které propouští světlo i vzduch a zároveň odkazuje na historické stavby v okolí. Materiály i tvarosloví citlivě navazují na místní tradici – od bílé štukové omítky, přes keramické tašky na střeše, až po nabílené dřevěné panely z české jedle a smrku.

Dům pro mladou rodinu připomíná moderní jeskyni

Představte si dům, který vyrůstá ze svažité zahrady jako světlá, vzdušná jeskyně plná života. Prostorné místnosti na sebe přirozeně navazují a každá z nich nabízí jiný pocit – od…

Bytí v domě je napojené na pohyb denního světla

Z ložnice i hlavního obytného prostoru se otevírá široký výhled do ovocné zahrady, kde je možné každé ráno sledovat východ slunce a večer jeho měsíční protějšek. Jižní strana domu s kruhovým oknem a perforovaným štítem propojuje interiér se dvorem a starou zříceninou stodoly, zatímco velké průchody plynule vedou ven na dřevěné terasy obklopené zelení a kamennými zdmi. Zatímco západní fasáda chrání dům před pohledy z vesnice, severní nika vnáší světlo do ložnice i koupelny a nenápadně připomíná barokní křivky nedalekého zámku. Během dne lze slunce regulovat stínícími panely, které dokážou proměnit sluncem zalitou místnost v tiché, stíny prokreslené útočiště. V noci se světlo obrací – dům svítí do krajiny a jeho útroby naplňují jemná bílá světla, papírové lampiony a teplo z kamen.

Interiér připomínající světlem prozářenou svatyni

Za tradiční siluetou domu se ukrývá překvapivě hřejivý interiér, který v kontrastu s bílou fasádou působí útulně a měkce. Dominantou hlavního obytného prostoru je sedm metrů vysoký zaklenutý strop, jehož vertikála připomíná sakrální stavby. Světlo proudí do interiéru velkými hliníkovými okny a dvoumetrovým kruhovým oknem v jižním štítu, čímž se prostor odhmotňuje a získává až meditativní rozměr. V srdci domu stojí zakřivená dřevěná kuchyně s ostrůvkem z indické žuly, která evokuje oltář a stává se středem každodenních rituálů. Na kuchyň plynule navazuje jídelna s dubovým stolem, nad nímž bdí Madona z 19. století, a obytná část s dlouhou pohovkou, z níž lze pozorovat jak krajinu, tak dvůr s ruinou. Interiér doplňuje nábytek na míru – z masivního dřeva i černé žuly – navržený samotným architektem. Dům chtějí jeho majitelé sdílet s ostatními prostřednictvím klasického pronájmu, uměleckých rezidencí, pop-up akcí i workshopů – s vizí, že kolem domu postupně vznikne inspirativní komunita tvořivých a otevřených lidí.

Téma: Interiér

Text vznikl na základě informací dostupných na oficiálním webu soutěže Interiér roku –. www.interierroku.cz