Karlova Koruna: malebný barokní zámek prochází opravami za téměř sto milionů korun

Zámek Karlova Koruna je ukázkou naší barokní architektury, kterou lze navštívit v Chlumci nad Cidlinou. O návrh zámku se postaral jeden z nejznámějších barokních stavitelů italského původu Jan Santini Aichel. Zámek je dnes v rukou rodu Kinsky dal Borgo. Při prohlídce se můžete seznámit s rodovými sbírkami i chovem chlumeckých koní. Aktuálně podléhá zámecký areál rozsáhlým opravám za desítky milionů korun. Hotovo by mělo být na podzim roku 2022.

Karlova Koruna se řadí k nejvýznamnějším barokním stavbám u nás. Stojí již tři století na návrší v západní části města Chlumec nad Cidlinou. K výstavbě Karlovy Koruny přizval František Ferdinand Kinský vynikající umělce své doby; jmenovitě: českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku. Stavba zámku se uskutečnila v letech 1721–1723. Zámek nese typické prvky Santiniho osobitosti a geniality. Mimořádná architektura zámku dokládá, že Santini navazoval na širokou škálu aktuálních vrcholně barokních idejí.

Stavba byla pojmenována na počest císaře Karla VI., který v roce 1723 při příležitosti své korunovace navštívil Františka Ferdinanda Kinského. Zajímavostí je, že v roce 1775 se Karlova Koruna proměnila na krátkou dobu ve vězení – do žaláře bylo uvrženo 400 sedláků a účastníků známé vzpoury.

V roce 1943 byl zámek poškozen při rozsáhlém požáru. Nakonec se podařilo zachránit alespoň mobiliář zámku, který byl rozvezen na zámky po celé republice. Po roce 1948 přešel zámek do vlastnictví Československého státu. Veřejnosti byla Karlova Koruna zpřístupněna až v roce 1969, a to po celkové rekonstrukci. V roce 1992 došlo k restituci a zámek se navrátil do rukou původních majitelů – rodině Kinských.

Honosné baroko

V českých zemích dosáhlo baroko největšího rozmachu na počátku 18. století a vyvinulo se zde ve velkolepý, monumentální sloh. Právě barokní stavby představují nejrozšířenější a zároveň nejlépe dochovanou vrstvu českého památkového fondu. Ve srovnání s předcházející gotikou a renesancí  je baroko monumentálnější, je zhmotněním bohatství a luxusu. Nejčastěji používaným materiálem byly omítané cihly a kámen.

První stavební mistři k nám přicházeli z Itálie, Jan Santini Aichel tak nebyl výjimkou. Kromě Karlovy Koruny se Santini v Česku ujal například také návrhu kostela Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru či klášterního chrámu P. Marie v Sedlci u Kutné Hory.  Zámek Karlova Koruna je považován za jeden z vrcholů iluzivního (dynamického) baroka, které vzniklo už v roce 1625 v Itálii. Pro tento směr jsou charakteristické prostory složitého půdorysného tvaru.

Sedlákův dům v Chlumci. Selské stavení nadčasové podoby

V obci proslavené hned několika selskými povstáními proběhlými v 16. až 18. století vyrostl dům, který je vkusně zasazen do kontextu daného prostředí. Ing. arch. Zdeněk Balík se…

Nevšední architektura a park z 19. století

Zámek má ojedinělý půdorys. K válcovému středu totiž přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní části schodiště. V prostorách zámku se nachází bohatá interiérová expozice, která návštěvníky seznamuje s dějinami rodu Kinských v portrétech i tradičním chovem koní Kinských – chlumeckých plaváků. Chlumec a Kinští jsou od nepaměti spjati s tradicí parforsních honů a chovem koní.

Vnitřní prostory zámku jsou tvořeny dvěma velkými společenskými sály, jež jsou obklopené devíti salónky. Nevšedním architektonickým členěním bylo dosaženo perfektní prostorové návaznosti jednotlivých zámeckých místností, a to bez použití chodeb. Právě díky této zvláštní dispozici se nedal zámek vytápět a byl neobyvatelný. Proto v jeho blízkosti stály obytné a hospodářské budovy.

K zámku také přiléhá 18 ha anglický park z 19. století s chráněnými stromy a ukázkou francouzské barokní zahrady s oranžérií, kterou si lze představit jako vytápěnou uzavřenou stavbu s sloužící k přezimování dřevin. Aktuálně je oranžérie využívána jako kavárna. Zámeckým parkem, který je plný dobových soch, vede pohádková stezka s dvěma okruhy.

Severně od zámku stojí barokní zámecká kaple Zvěstování P. Marie z 18. století, také údajně navržená Santinim, čemuž napovídá řešení drobné centrály s vnitřním prostorem kruhového půdorysu a vnějším čtyřbokým pláštěm.  Římskokatolická kaple stojí u hlavní přístupové aleje vedoucí k zámku od severu.

Opravy zámeckého areálu potrvají ještě dva roky

Aktuální rekonstrukce se týká nevyužívaných objektů jízdárny, konírny, kočárovny, vodárny a tzv. Růžového domku. Cílem oprav je mj. připomenout tradiční zdejší chov koní. Po dokončení revitalizace bude pro návštěvníky vytvořen nový prohlídkový okruh se zaměřením na chov vzácného plemene koní Kinských. Součástí nového okruhu má být také nová expozice s množstvím interaktivních prvků a nové informační centrum pro návštěvníky. Celkový rozpočet revitalizace zámku byl stanoven zhruba na 98 milionů korun. Podíl vlastníka činí 15 milionů korun a zbytek pokryjí prostředky z Evropské unie.

Návštěvnický provoz není nijak omezen. Letos v květnu se navíc poprvé otevřely návštěvníkům prostory zámecké kuchyně. Dekorace zdejší kuchyně pochází ze soukromé sbírky rodiny Kinských, ale i chlumecké rodačky a patriotky paní Kamily Malinské. Vedle klasických prohlídek se tu pořádají i ty speciální, kdy vás po zámku provede sám hrabě Francesco Kinský dal Borgo.

Zdroj informací: oficiální stránky zámku

Související články

• Zámek Nové Hrady aneb  Schönbrunn poblíž Litomyšle
• Francouzský fenomén podél toku české řeky: zámky a hrady Divoké Orlice