Instalací nových příček dali architekti vzniknout mnoha funkčním zákoutím i zcela odděleným a většinou neprůchozím místnostem.

Nevšední kompozice bytu v Brně

Rekonstruovaný byt, jehož současný design je definován tvarem jednotlivých místností, vznikl díky nápaditému přístupu architektů a důslednosti investora. Nové, diagonálně rozmístěné příčky, světlá překližka jako hlavní motiv prostupující interiérem a občasné výrazné barevné akcenty společně utvářejí unikátní a zároveň univerzální prostor. Nápadité a přitom nečekaně jednoduché bydlení, které uspokojí moderní rodinu.

Rekonstruovaný byt v ulici Šumavská v Brně je součástí činžovního domu, jehož forma i vzhled se nesou v duchu socialistického realismu. Rovněž původní půdorys bytu korespondoval s trendy, jež byly příznačné pro dobu jeho vzniku, tedy druhou dekádu dvacátého století. Nepromyšlená dispozice s průchozími pokoji, kombinace mnohdy neslučitelných a nekvalitních materiálů či striktně oddělená kuchyňská část od obývací... To vše je však dnes díky zásahu zainteresovaných architektů a trpělivých majitelů již minulostí. Autoři návrhu ze studia AEIOU, podle kterého rekonstrukce celkem pět let probíhala, dokázali proměnit fádní „sériový” byt v neotřelé bydlení pro mladou rodinu.

Původní a stávající půdorys.

Nové uspořádání

Současná dispozice bytu, situovaného v širším centru Brna, se vyznačuje originalitou svého provedení. Již první pohled na jeho půdorys napoví, že jde o atypickou a odvážnou realizaci. Po důkladnějším prozkoumání pak pozorovatel zjišťuje, že celá interiérová kompozice je vysoce účelnou kompozicí. Autoři projektu se rozhodli odstranit veškeré svislé nenosné konstrukce, razantně narušit původní ryze pravidelnou dispozici 4 + 1 a nahradit ji novým uspořádáním 4 + kk. Nenásilnou instalací nových, zdánlivě nepravidelně rozmístěných diagonálních příček trvalého i přechodného charakteru dali architekti vzniknout mnoha funkčním zákoutím i zcela odděleným a většinou neprůchozím místnostem.

Inspirace neoplasticismem

Na půdorysném výkresu jsou patrné nepravidelně rozmístěné geometrické útvary, jež mohou připomínat obraz ztvárněný v duchu neoplasticismu. Pro tento směr je typický právě důraz na kompozici, konstruktivnost, funkčnost a univerzálnost, brněnský byt se však liší způsobem vedení jednotlivých příček, které spolu nesvírají pravý úhel. Zmíněnému výtvarnému směru ale odpovídají zvolené barvy – červená, modrá a žlutá –, jež byly použity na některých detailech a které mohou v kombinaci s převažující bílou, černou a šedou asociovat tvorbu malíře Pieta Mondriana, představitele geometrické abstrakce.

Kuchyni „rozsvítila“ výrazná žlutá stěna u pracovní plochy.

Přiznané konstrukce a překližka

Zmíněnými neutrálními barvami (především bílou a šedou) byly probarveny původní, během přestavby obnažené konstrukce, například průvlaky, ale i veškeré povrchy stěn. Pro úplnost dodejme, že konstrukce domu, v němž se byt nachází, tvoří železobetonové pilíře a cihelné zdivo.

Interiéru dominuje světlé dřevo, a to jak na podlaze, tak ve formě nábytku. Podlahové dílce byly kladeny cikcak a tak, aby jejich směr korespondoval s dispozičním uspořádáním bytu. Vestavěné skříně – sahající od podlahy až ke stropu nebo ode zdi ke zdi –, závěsné skříňky či police byly z velké části vyrobeny na míru a vedle toho, že maximalizují úložný prostor a opticky rozšiřují jednotlivé místnosti, plní i funkci dělicí příčky. Vyrobeny byly z překližky, stejně jako sedací a odkládací ostrůvek mezi jídelnou a obývacím koutem.

Interiéru dominuje světlá překližka ve formě nábytku a dřevo na podlaze.

Finální tečka

Vše doplňují další, pečlivě volené detaily, jako jsou jednoduchá industriální svítidla, výrazná žlutá stěna vedle kuchyňské pracovní plochy, minimalistické deskové radiátory či vzorované keramické obklady v koupelně. Zajímavostí je, že rekonstrukce trvala dohromady pět let, přičemž investor se po celou dobu etapovité realizace neodklonil od původního záměru ani architektonických plánů. Za redakci proto nezbývá než pogratulovat k úspěšnému zakončení projektu.

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Martin Zeman