Pohádková Hluboká: český Windsor patří k nejnavštěvovanějším zámkům u nás

Neogotický klenot, ležící asi 15 km severně od Českých Budějovic, patří k turisticky nejatraktivnějším památkám v Česku. Hluboká je jedním z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných zámků u nás. Kromě úžasné architektury a vnitřních expozic je možné obdivovat i Alšovu jihočeskou galerii. Dnešní podobě Hluboké však předcházel více než šestisetpadesátiletý vývoj. Při poslední přestavbě sloužil jako předloha anglický zámek ve Windsoru.

Zámek Hluboká byl založen v polovině 13. století českými králi jako strážný hrad, který byl následně dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo hned několik šlechtických rodů. Mezi nejvýznamnější z nich patřili Pernštejnové, kteří se zde věnovali hospodářské činnosti a v okolí zakládali rybníky. Rod pánů z Hradce následně přestavěl původní gotický hrad na renesanční zámek. Zámek poté přešel do vlastnictví rodu Malovců z Malovic a španělského generála Dona Baltazara de Marradas. Od jeho synovce koupil Hlubokou v roce 1661 Jan Adolf I. Schwarzenberg, jehož rod pobýval na Hluboké až do roku 1939.  

Z iniciativy knížete Adama Františka byla Hluboká počátkem 18. století přestavěna v barokním slohu. V letech 1840-1871 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce zámku v romantickém stylu nové gotiky, a to včetně úpravy parku a okolní krajiny. Zámek byl přestavěn na žádost tehdejšího majitele Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho manželky Eleonory. Hlavní předlohou projektu se stal královský zámek Windsor. Působivé exteriéry a honosné interiéry byly dokončeny až v roce 1871 pod vedením schwarzenberského stavitele Damasia Deworezkého. Posledním majitelem zámku byl JUDr. Adolf Schwarzenberg, jenž v roce 1939 emigroval s manželkou do zahraničí, protože odmítl spolupracovat s nacisty. V roce 1947 byl zámek na základě zvláštního zákona Lex Schwarzenberg zestátněn. V současné době se o jeho správu stará Národní památkový ústav.

Tudorovská stavba s dominantní věží

Dnešní zámek má na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku malé a velké nádvoří. Nádvoří zámku můžete znát například z českých pohádek Pyšná princezna nebo Šípková Růženka. Nároží zámku tvoří osmiboké věže a věžičky, jež mají původ v prvcích někdejšího opevnění. Jihočeský zámek, který je známý svou elegantní bílou barvou, podtrhují arkýře, pilíře s fiálami, cimbuří, chrliče a další typické prvky tudorovské neogotiky. Neogotická je také věž s 245 schody, jež poskytuje poutavý výhled na okolní krajinu. Věž byla nově postavena po roce 1847 na místě původní věže barokního zámku, která se zřítila. Během rekonstrukce byla do podlahy věže zabudována schránka, do níž byly 28. října vloženy předměty, které symbolicky odkazují na vznik naší republiky. S cimbuřím měří věž od nádvoří 52 metrů. Je o něco nižší než Černá věž v nedalekých Českých Budějovicích, jež dosahuje výšky 71,9 metru. Stěny hlavního schodiště věže jsou zdobeny loveckými trofejemi.

Anglický park založili Schwarzenbergové

K hlubockému zámku také neodmyslitelně patří rozsáhlý anglický park. Tento typ parků vznikal, jak název vypovídá, v Anglii na počátku 18. století a brzy se rozšířil po celé Evropě. Nahradil symetrický francouzský typ zahrad, který přestával být společností v oblibě kvůli přehnané opakující se pravidelnosti a celkové formálnosti.

Hlavní součástí anglických zahrad jsou sekané trávníky na rozlehlých loukách. Už v raném období anglických parků začaly být také používány prvky napodobující antické úpravy, jako například napodobeniny soch či altánů. Jako celek mají anglické krajinářské parky vyvolávat dojem idylické krajiny. Anglický park v širším okolí Hluboké je cenný především dendrologicky, kromě domácích dřevin tu roste řada exotických stromů. Dobové záznamů dokládají, že již v 19. století dosahoval sortiment knížecích školek na Hluboké několika set položek. Druhová pestrost dřevin parku je zde výrazná dodnes.

Od dubna 2013 je navíc v zámeckém parku v Hluboké otevřena nová naučná stezka, jež má deset zastavení, na kterých dozvíte zajímavosti z historie a současnosti krajinářského parku i kulturní krajiny Hlubocka. Krajinářský park, který založili Schwarzenbergové, patří k těm nejcennějším v jižních Čechách.

Honosné interiéry přibližují život posledních majitelů zámku

Hluboká se může pyšnit nádhernými exteriéry i honosnými interiéry. Objekt má celkem 141 místností. Pro celý interiér zámku je charakteristické vysoce kvalitní provedení řezbářských a truhlářských prací. Za zmínku stojí unikátní reprezentační pokoje, které ukazují tzv. piano nobile hlubockého zámku: ranní salon, čítárnu, kuřácký salon, malou a velkou jídelnu, knihovnu spolu s osobními pokoji kněžny Eleonory a expozici zbraní. Nejcennější nábytek se nachází v ranním salonu. Zajímavá je ukázka cenného mobiliáře, který soustředil knížecí rod Schwarzenbergů.

Na zámku se také nacházejí soukromé apartmány, jež jsou komornější a přibližují život posledních majitelů po romantické přestavbě v polovině 19. století.  Pokoje jsou zařízeny podle inventářů z posledního období pobytu Schwarzenbergů. Stěny a stropy interiérů bohatě zdobí dřevořezby a ušlechtilé dřevo. Některé místnosti se dokonce pyšní obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry i keramikou z Delft.

Mezi technické zajímavosti zámku patří též osobní a nákladní výtah. Suterén zámku náleží původní kuchyni, jejíž poloha je inspirována anglickými sídly.  Zámecká kuchyně s množstvím dochovaného kuchyňského zařízení z přelomu 19. a 20. století sestává z velké neboli teplé kuchyně se dvěma velkými sporáky a unikátním krbem a také tzv. studené kuchyně s původními lednicemi na sekaný led a zámecké cukrárny.

Prostory druhého patra zámku skrývají apartmány, které se od poloviny 19. století využívaly pro ubytování příbuzných a vážených hostů knížecí rodiny. Po náročných stavebních a restaurátorských zásazích, kterým předcházel archivní průzkum, se podařilo navrátit třinácti místnostem jejich autentickou podobu. Toto patro zámku ještě ukrývá tzv. Stříbrnici – unikátní kolekci schwarzenberského stříbra. Interiéry Hluboké si můžete prohlédnout v rámci několika prohlídkových tras, které zámek nabízí. Na zámku se také pravidelně se konají koncerty vážné, ale i jazzové hudby. Během roku se zde připravují rozmanité tematické akce.

Alšova jihočeská galerie: zámecká jízdárna

V areálu zámku nezapomeňte navštívit Alšovu jihočeskou galerii, která patří mezi nejvýznamnější galerie výtvarného umění v České republice. Galerie ve svém názvu nese jméno slavného jihočeského rodáka, malíře a ilustrátora Mikoláše Alše. Hlavním sídlem galerie je bývalá neogotická jízdárna zámku.

Historická budova Zámecké jízdárny byla postavena v letech 1845-1913 podle projektu významného vídeňského architekta Franze Beera. V době, kdy bylo potřeba novogotickou stavbu rekonstruovat, byly její prostory přizpůsobeny pro účely galerie. Nový vzhled realizoval na počátku 50. let minulého století významný českobudějovický architekt Jaroslav Fidra ve spolupráci s Břetislavem Štormem. První expozice zde byla zpřístupněna 15. 4. 1956. Galerie dnes slouží pro prezentaci stálé expozice a výstavních projektů. Je také místem některých významných společenských akcí. Kromě hlavní budovy má galerie ještě dvě pobočky. První z nich je Mezinárodní muzeum keramiky, jež má sídlo v rekonstruovaném bývalém zámeckém pivovaru u zámku v Bechyni. Druhou pobočkou je Wortnerův dům v Českých Budějovicích.

Kam v okolí?

Jižní Čechy jsou k poznávání hradů, zámků a jiných skvostných památek jako stvořené, a tak po návštěvě zámku v Hluboké nad Vltavou můžete pokračovat například na zámek v Červené Lhotě nebo na zámek Kratochvíle a do Českého Krumlova. Za návštěvu stojí i Klášter Zlatá Koruna. Přímo v Hluboké nad Vltavou se dále nachází unikátní ZOO, jež původně vznikla jako součást muzea v sousedním loveckém zámku Ohrada rozhodnutím Dr. Adolfa Schwarzenberga.

Související články

• Projděte se v korunách stromů: tipy na stezky v oblacích, které uchvátily Čechy
• Svatá Hora u Příbrami – místo, kde se tají dech
• Vydejte se s námi po nejhezčích hradech a zámcích Českého ráje