Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Přehled patnáctileté spolupráce s redakcí Vega Hradec Králové

Ve dnech 3.–4. dubna letošního roku 2014 bude v Praze probíhat mezinárodní konference inženýrské geodezie INGEO 2014. V přípravě na tuto konferenci jsme bilancovali výsledky své minulé vědeckovýzkumné činnosti na Katedře speciální geodézie Fakulty stavební ČVUT v Praze [1]. Pro publikování svých výsledků jsme využívali již od roku 1999 především časopisy Stavebnictví a interiér a Stavební technika vydavatelství Vega Hradec Králové a následně od roku 2001 jejich web www.stavebnictvi3000.cz [2]. Tato nově zaváděná služba umožňuje uložit a archivovat získané poznatky pro jiné zájemce a současně z nich čerpat při další odborné činnosti.

Spolupráce, kterou jsme zahájili v r. 1999 publikováním zkušeností s uplatněním laserové techniky při realizaci pozemních staveb, v dalších letech pokračovala zveřejňováním výsledků dosažených při testování nových laserových přístrojů a jejich využívání v praxi stejně jako poznatků z navigace a řízení stavebních a zemních strojů. V uvedených časopisech jsme dále referovali o průběhu a výsledcích domácích i zahraničních konferencí a výstav, zejména o zasedáních mezinárodní organizace geodetů FIG (Fedération Internationale des Geometres) a důlních měřičů ISM (International Society for Mine Surveying).

Tuto činnost koordinovala vytvořená Celostátní odborná gesce pro využití laserové techniky v inženýrské geodezii a v důlním měřictví ustanovená při Fakultě stavební ČVUT.

V r. 2001 se začaly uplatňovat laserové skenovací 3D systémy, které umožňují bezkontaktní prostorové zaměřování, 3D modelování a vizualizaci složitých staveb a konstrukcí, interiérů, podzemních prostor, libovolných terénů apod. mimořádně rychle, přesně, komplexně a bezpečně. Vizuální 3D model nasnímaného objektu je pomocí softwaru zobrazen ve tvaru tzv. mračna bodů (point clouds) a lze jej přenést do CAD systému. Většina skenovacích systémů využívá nejmodernější pulzní laserovou technologii pro měření délek a určuje polohu bodů prostorovou polární metodou.

Praktické využití laserových skenovacích systémů je hlavně ve stavebnictví a příbuzných oborech. Jedná se zejména o zaměřování reálného stavu budov nebo mostů, podjezdů, přehradních hrází a dalších objektů včetně historických a archeologických. Rovněž zaměřování složitých technologických celků a konstrukcí pro průmyslové podniky s velkým množstvím potrubních systémů (ocelárny, chemické a petrochemické provozy, tepelné a jaderné elektrárny). Dále pak pro výstavbu, údržbu a rekonstrukci liniových staveb (silnic, dálnic a železničních tratí). V neposlední řadě také pro topografické mapování tunelů, kamenolomů, svahů a skalních stěn, mapování v dolech a jeskyních, mapování skládek odpadů apod. Výsledky naší vědeckovýzkumné činnosti jsme publikovali ve vydavatelství Vega [2].

Obr. 1: Obálka knihy [3]

Činnosti v průběhu tzv. pracovního procesu – působení na Katedře speciální geodézie Fakulty stavební ČVUT v Praze

O uplatnění této techniky jsme v rámci mezinárodní spolupráce FIG připravovali vydání knihy, k čemuž však nedošlo [1]. Místo ní jsme jako český kolektiv připravili náhradní publikaci. Ukázky byly publikovány v časopise Stavebnictví a interiér 6/2003 a 2/2004 a kniha v českém jazyce pod názvem Laserové skenovací systémy ve stavebnictví vyšla v r. 2003 ve vydavatelství Vega společnost s ručením omezeným [3]. Obálku knížky ukazuje obrázek 1. Na základě doporučení recenzentů českého vydání jsme v následujícím roce 2004 připravili rozšířené vydání v angličtině více zaměřené na využití laserových skenerů [4] a vydali ji ve stejném vydavatelství (obr. 2). Publikace nesla název Laser Scanning in Civil Engineering and Land Surveying. Podnětem k této činnosti byla skutečnost, že obdobná souhrnná publikace o laserových skenovacích systémech dosud v zahraničí nebyla vydána přesto, že se jedná o moderní perspektivní měřící techniku.

Obr. 2: Obálka knihy [4]

Kniha [4] byla poprvé prezentována na mezinárodní konferenci inženýrské geodézie INGEO 2004 v Bratislavě za účasti autorského kolektivu a zástupců vydavatele (obr. 3).

Obr. 3: Zástupci Vega a autorů při představení knihy [4] v Bratislavě

V září r. 2003 jsem podruhé navštívil Kanadu (první šestiměsíční pobyt se uskutečnil v r. 1975) a při té příležitosti navštívil firmu Optech v Torontu, která se zabývá vývojem a výrobou laserových skenovacích systémů pro pozemní i letecké použití. V Torontu jsem dále navštívil Univerzitu York, která se věnuje výuce a studiu geomatiky [2]. Tento obor lze v Kanadě studovat ještě na univerzitě Calgary v provincii Alberta a univerzitě ve Frederictonu v provincii New Brunswick. Poznatky z těchto návštěv spolu s některými zajímavostmi města Toronto jsem publikoval rovněž ve vydavatelství Vega v časopise Stavebnictví a interiér pod názvem Toronto – metropole kontrastů [5] (obr. 4).

Obr. 4: Toronto [5]

Ve vydavatelství Vega jsem od počátku vzájemné spolupráce publikoval rovněž řadu článků o poznatcích získaných na domácích i zahraničních akcích jako je např. GEOS a FOR ARCH v Praze, INGEO v Bratislavě, INTERMAT v Paříži, BAUMA v Mnichově, INTERGEO střídavě v různých německých městech apod. [2]. Cílem mé účasti na těchto akcích bylo podat informace o nových přístrojích z oblasti laserové techniky, upozornit na rychlý vývoj těchto specializovaných systémů i pronikání asijských výrobců na tento trh. Rovněž jsem si všímal zaměření jednotlivých akcí, např. výstava INTERGEO 2007 v Lipsku uváděla nové systémy automatického řízení stavebních a dalších strojů a odehrávala se na novém výstavišti, výstava INTERGEO 2008 v Brémách byla umístěna rovněž v nových zajímavých pavilonech (obr. 5), na INTERGEO 2009 v Karlsruhe jsem sledoval nové systémy mobilního mapování (obr. 6). S návštěvou některých akcí byla spojena také prohlídka místa konání a jeho okolí, o kterých jsem rovněž krátce informoval.

Obr. 5: Výstaviště INTERGEO 2008 Brémy [2]
Obr. 6: Mobilní skenovací systém RIEGL VMX-250 [2]

Činnosti v „důchodovém věku”

Po svém odchodu do důchodu v r. 2005 jsem se konečně dostal ke svým koníčkům, a to cestování, historii a architektuře. Ve svých publikacích v období let 2008–2013 psaných spolu s Alenou Michálkovou jsem pokračoval jednak v referátech o zahraničních výstavách, ale hlavně se věnujeme významným výročím našich architektů, kdy se snažíme články, které publikujeme rovněž v časopise Stavebnictví a interiér [2], dokumentovat vlastními fotografiemi.

Obr. 7: Socha J. Hlávky před zámkem Lužany (J. Mařatka) [2]
Obr. 8 : Zámek Ratboř od Jana Kotěry [2]

Mezi architekty, jejichž dílům jsme se věnovali, zvláštní místo zaujímá Josef Hlávka (1831–1908), architekt, stavitel a největší český mecenáš, na jehož počest byl rok stého výročí jeho úmrtí vyhlášen organizací UNESCO Rokem Josefa Hlávky (obr. 7). Referovali jsme o akcích, které se na jeho paměť konaly, o jeho stavbách ve Vídni, Praze i ve městě Černovice v dnešní Ukrajině, o Hlávkově mecenášské činnosti zaměřené na rozvoj české vědy, zejména založením Akademie věd a umění. Z dalších architektů můžeme uvést např. Jana Kotěru (1871–1923), jehož památce byl věnován rok 2011 i loňský rok (obr. 8), Josefa Gočára (1880–1945) jako významného tvůrce kubismu (obr. 9), Josipa Plečnika (1872–1957) (obr. 10), Pavla Janáka (1882–1956) i Otto Rothmayera (1892–1966) jako architekty Pražského hradu, Kamila Hilberta (1869 až 1933), který dostavěl katedrálu sv. Víta, Františka Bílka (1872–1941) a jeho stavby v duchu symbolismu, Dušana Jurkoviče (1868–1947), Bohuslava Fuchse (1895–1972) a řadu dalších.

Obr. 9: Bauerova vila v Libodřicích od Josefa Gočára [2]
Obr. 10: Býčí schodiště na Pražském hradě od Josipa Plečnika [2]

Při cestách do zahraničí si všímáme vztahů příslušných míst k české historii a své články se snažíme tímto směrem orientovat. Takto jsme psali o městech v německém a švýcarském Porýní nebo rakouském Podunají (obr. 11), jižním Rakousku i severní Itálii [2].

Na závěr bych chtěl poděkovat vydavatelství Vega za vstřícný a laskavý přístup a vyslovit přání, aby vzájemná spolupráce pokračovala i nadále.

Obr. 11: Zámek Františka Ferd. d‘Este v Artstettenu [2]

Literatura

[1] Kašpar, M.– Pospíšil J.: Activity of the Working Group 6E FIG in the years 1988–1998. Poster session TS4-1, 6th International Conference on Engineering Surveying Prague, Czech Republic, April 3–4. 2014

[2] www.stavebnictvi3000.cz Vyd.Vega s.r.o. ISSN 1211-6017

[3] Kašpar, M.– Pospíšil, J.– Štroner, M. – Křemen, T.– Tejkal, M.: Laserové skenovací systémy ve stavebnictví. Vyd. Vega s.r.o. Hradec Králové, 2003, 111 str., ISBN 80-900860-3-9

[4] Kašpar, M.– Pospíšil, J.– Štroner, M. – Křemen, T. – Tejkal, M.: Laser Scanning in Civil Engineering and Land Surveying. Editorship Vega s.r.o. Hradec Králové, 2004, 104 str., ISBN 80-900860-1-7

[5] Kašpar, M.: Toronto – metropole kontrastů. Stavebnictví a interiér 11, 2003, č. 11, s. 32–33.

¹) Doc. Ing. Milan Kašpar, CSc., Fakulta stavební ČVUT Praha, kasparm@fsv.cvut.cz; Alena Michálková, kaspmich@volny.cz
Autor:
Foto: Milan Kašpar, Alena Michálková