Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Překlad (výzvy 20-20-20)

V roce 2007 se EU shodla na strategii 20-20-20, která určuje tři hlavní cíle v oblasti boje s klimatem, které mají být splněny do roku 2020. Špatný český překlad tyto cíle zamlžil nebo pominul, a tak u nás politicky podpořil silnou tepelnou izolaci a pasivní dům. Český investor tím přišel o peníze, kterými by mohl svobodněji řešit svou energetickou soběstačnost a lépe naplnit strategii 20-20-20.

Jsou dovednosti, v níž jsou Češi jedineční. Kdysi na jednom delším novinářském výjezdu zírala německá novinářka, studentka slavistiky a bohemistiky, v autobuse na video o jakémsi Jebalovi. Byla u vytržení. „To je film v americko-české koprodukci?” ptala se. Český dabing byl tak dobrý, až ji popletl.

Ne vždy je ale česká lokalizace cizojazyčných mluvených či psaných děl chvályhodná. Příkladem je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, známá pod zkratkou EPDB 2 (z angl. Energy Performance of Buildings Directive). Tato směrnice naplňuje v oblasti stavebnictví strategii 20-20-20, která v anglickém originále zní:

Strategie 20−20−20

  1. 20% reduction in EU greenhouse gas emissions from 1990 levels;
  2. raising the share of EU energy consumption produced from renewable resources to 20% and
  3. a 20% improvement in the EU's energy efficiency (understood as consumption per unit of GDP).

Významově totožný překlad do češtiny

  1. snížení emisí skleníkových plynů v EU o 20 % oproti roku 1990;
  2. zvýšení podílu spotřeby energie v EU vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE) na 20 % a
  3. Zlepšení energetické účinnosti v EU (chápané jako spotřebu na jednotku HDP) o 20 %.

Český překlad v provedení normotvůrce

  1. snížení spotřeby energie o 20 %
  2. zvýšení podílu OZE na konečné spotřebě energie na 20 % a
  3. snížení emisí CO2 o 20 %.

Významový posun vidíme už v českém pojmenování této směrnice. Performance (účinkování, účinnost) se rozhodně nekryje s pojmem náročnost. Člověk nemusí být kdovíjak sečtělý, aby poznal, že účinnost (např. stroje) vyjadřuje množství práce na jednotku vložené energie, zatímco náročnost stroje vypovídá spíš o tom, kolik stroj „žere” bez ohledu na odvedenou práci.

Česká ulička k pasivnímu domu

Český překlad stojí jakoby na hlavě. V originále je na prvním místě požadavek na snížení emisí skleníkových plynů, zatímco požadavek na energetickou účinnost je až třetí. V češtině je to naopak: snížení emisí je až třetí a na prvním místě figuruje energie.

Ani toto zkreslení nebylo dostatečné. A proto normotvůrce nahradil původní požadavek na „20% improvement in the EU's energy efficiency (understood as consumption per unit of GDP)” – česky: „ Zlepšení celounijní energetické účinnosti o 20 % (rozuměnou jako spotřebu na jednotku HDP)” významově jiným českým požadavkem na „snížení spotřeby energie o 20 %.” I dítě většinou zaznamená rozdíl mezi zvýšením účinnosti a snížením spotřeby.

Češi ve směrnici jakoby tlačí kozu provazem, místo aby ji do chlíva táhli za provaz. Navíc si pletou kozu s kozlem, který nedává mléko. Tato deformace však dělá prostor pro pasivní dům, který se stal hlavním, ne-li jediným představitelem českého provedení domu s téměř nulovou spotřebou energie po roce 2020. Ostatní domy jsou podřadné a nevztahují se na ně dotace. To je třeba případ nízkoenergetických domů kategorie B nebo úsporných kategorie C.

Dokonce i kdyby dům nepotřeboval vůbec žádnou externí energii, byl energeticky soběstačný a jeho snížení emisí CO2 by tudíž bylo plných 100 %, tak by v ČR neprošel, pokud by nebyl zároveň pasivní.

Vnitřní jednotka tepelného čerpadla

Pasivní dům

Správně provedený pasivní dům (PD) je technicky a funkčně kvalitní a kdo si ho zvolil svobodně, volil správně. PD je definován dvěma základními vlastnostmi:

  1. Celoroční potřeba energie na vytápění pasivního domu je do 15 kWh/(m2·rok). To je původní požadavek tvůrce pasivního domu, německého profesora Feista, který byl pro český pasivní rodinný dům zlehčen na 20 kWh/(m2·rok), zatímco v případě bytového domu byl ponechán na úrovni 15 kWh/(m2·rok).
  2. Potřeba primární energie na vytápění, přípravu teplé vody a technická zařízení pasivního domu nesmí přesáhnout 60 kWh/(m2rok). Původní požadavek profesora Feista je 120 kWh/(m2·rok).

Dodejme, že potřebou energie se myslí její spotřeba při předepsaném užívání domu. Hýřivý uživatel z něho však může udělat dům, kterým bude energie protékat, jako fabrikou.
Další termín, který si zasluhuje vysvětlení, je primární energie. V českém podání je to energie vyrobená z fosílií (uhlí, zemní a břidlicový plyn) nebo z jádra, tzn. energie, kterou čeští lokalizátoři považují za příčinu globálního oteplování. Původní směrnice EU však tímto pojmem myslí všechny prvotní zdroje, tedy i sluneční záření nebo rostlé dřevo ap.

Dům s téměř nulovou spotřebou energie

Podle českých předpisů to je pasivní dům nebo něco, co se mu velmi podobá. Tedy dům, který má velmi nízkou potřebu energie na vytápění, kterou vypočítá inženýr na základě předpisového chování uživatelů. To se však může od jejich skutečného chování podstatně lišit a také liší.

EU chápe tento dům jinak. Usiluje o reálné snížení emisí oxidu uhličitého, dále o reálné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu a konečně o reálné zvýšení energetické účinnosti spotřebovávané energie.

Plyne z toho, že evropský dům s téměř nulovou spotřebou energie fakticky čerpá co nejvíce energie včetně tepla zejména z biomasy a ze slunce. Měl by využívat solárních termických panelů a fotovoltaiky. Tepelná čerpadla by měla zvyšovat energetickou účinnost při ohřevu vody, vytápění nebo při letním chlazení. Dům s téměř nulovou spotřebou energie podle EU neřeší jen předepsanou potřebu energie na vytápění, svícení a ohřev vody. Řeší veškerou, skutečně odebíranou energii. Včetně energie na provoz všech domovních a domácích elektrických spotřebičů, myček, praček, žehliček, mrazáků a chladniček, televizorů, počítačů, zabezpečovacích prvků, datových sítí atd.; většinou čekajících pohotovosti v režimu "stand by". Dále dílenských strojů a přístrojů (vrtačky, brusky, pily atd.).

Pestrost různých řešení v rámci konceptu EU rozhodně nesníží zájem o tepelné izolace, zateplovací systémy, rekuperace a vše další, co je spojováno s pasivním domem. Pestrost naopak zvyšuje pracovní příležitosti, množství obíhajících peněz a nakonec i intenzitu výstavby. Ukazuje to i malý zájem o pasivní výstavbu v rámci dotace Nová zelená úsporám. Jistě by byl větší, kdyby si investor mohl vybírat více, než jen z jediného řešení.

Domovní výroba tepla a elektřiny

Tento požadavek je ve strategii 20-20-20 očividný a nelze ho řešit jen tepelnou izolací. Cestou je budování domovní energetické soustavy, která vyrábí teplo a elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, zejména ze slunce a biomasy (dřevo, seno apod.). Pálení biomasy nemá na růst „škodlivých” emisí oxidu uhličitého podle oficiální metodiky EU vliv, neboť z uvolněných emisí vyrostou opět rostliny...

Venkovská stavení a rodinné domy lze již dnes řešit jako soběstačná a navíc nezávislá, tzn. že se obejdou bez dálkových energetických přípojek (elektřina, plyn). Doma vyráběná elektřina se nutně neprodává do veřejné rozvodné sítě, spíše se spotřebovává na místě, nebo se její přebytky ukládají do baterií nebo jako teplo do ohřáté vody, jsouce tak připraveny k pozdějšímu odběru. V zimě, když slunce málo svítí, lze využívat kotel na dřevo, který může pomocí parního nebo Stirlingova motoru nebo Peltierových článků vyrábět elektřinu.

Také plyn z bioplynových stanic je obnovitelný, tzn. bezemisivní zdroj energie. Pokud je tímto plynem, coby palivem, v zimě zásobena celá vesnice, jde o vytápění se 100 % redukcí emisí CO2. To je v souladu s metodikou EU vždy lepší řešení, než kdyby se celá vesnice skládala jen z pasivních domů, které budou zcela závislé na uhlí nebo elektřině a plynu z dálkových sítí.

Řešení, kdy si dům sám pro sebe vyrábí energii (teplo a elektřinu), kladně ovlivňuje i chování jeho obyvatel. Ti totiž svou spotřebu přizpůsobují energetické výrobě a zásobě energie (dřeva, bioplynu nebo nabitosti baterií). Většinou to necítí jako nepohodlí, spíše jako výzvu. Získávají také svobodu nad celosvětovým monopolem cen energie a při poruše nebo výpadku energetické sítě nejsou rukojmími okolností, které nemohou ovlivnit.

Ilustrační foto: domácí ostrovní PV elektrárna
Termické panely pro ohřev TV a v pozadí fotovoltaické panely pro výrobu elektrické energie
Různě natočené panely zabezpečují rovnoměrnější rozložení vyrobené elektřiny v průběhu dne

Energetický štítek

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ukládá povinnost zveřejňovat při prodeji nemovitosti průkazy energetické náročnosti budovy (PENB). Připravovaná novela tohoto zákona míří i na realitní kanceláře, které když neobdrží od vlastníka nemovitosti PENB, budou muset v nabídce uvést nejhorší energetickou třídu G, jinak se (i s vlastníkem) vystaví drastickým pokutám 100 tis. Kč.

Záliba zastupitelů všech úrovní vnucovat voličovi placené služby a trýznit ho (hned po volbách) drakonickými sankcemi, když je odmítne, je na samostatný článek. My si ale povšimneme, jakou náročnost PENB měří. Je to potřeba energie na vytápění a potřeba tzv. primární provozní energie. Čili stejné kriterium, podle kterého se odlišují pasivní domy od ostatních. Není to tedy nic, co by EU svou výzvou 20-20-20 sledovala, spíše to míří proti ní, neboť toto kriterium neřeší chování uživatelů staveb.

Závěr

Již dnes bývá výhodnější (díky nedotované a tudíž levné fotovoltaice) vložit peníze do domovní energetiky, místo do stavební pasivity. Domovní elektrárnu či energetické centrum lze vybudovat ve dvou lidech za pár dní a pořizovací náklady za materiál rychle klesají. Náklady na pořízení tepelného čerpadla, které významně zvýší účinnost energie pro ohřev nebo chlazení, jsou také snesitelné. Kritérium šetrnosti v bytové výstavbě by neměla být pasivita jako taková, ale celková spotřeba energie (včetně vaření, sledování televize, práce na počítači ap.), která je kryta z obnovitelných zdrojů. To je zadání EU, které nabízí mnoho řešení a v různých variacích je přijatelné pro většinu českých investorů.

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: Archiv redakce