Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Přeměna podkroví historického domu v unikátní třípatrový loft

Téměř tříletá rekonstrukce horních pater památkově chráněného objektu na pražském Novém Městě vedla k vytvoření nevídaného bytového prostoru – loftu. Monolitické betonové schodiště podtrhuje historický ráz objektu, ale zároveň díky své minimalistické podobě reprezentuje moderní trendy současnosti. Interiér až na výjimky pozbývá výraznějších dekorací, využívá zejména přírodních materiálů a prezentuje se jako vzdušné neutrální místo, v němž si najde něco svého téměř každý příchozí.

Výraz loft je v současnosti používán zejména v souvislosti s bytovou jednotkou, jež je situována v horních podlažích bytových domů, ideálně přímo pod střechou. Je tak nazýván prostor, který se vyznačuje vzdušností, případně i industriálním charakterem. Disponuje otevřenou dispozicí, vysokými stropy a často i několikapatrovým schématem. V zahraničí jde především o byty, které vznikly v bývalých průmyslových městských zónách, pro něž architekti nacházejí nová využití. V našich zeměpisných šířkách jde často o rekonstruované historické domy. Patří k nim také loft, který nedávno vznikl na pražském Novém Městě v činžovním domě z 19. století.

Po tříletém období (2014–2016), v němž probíhalo jak složité jednání s památkáři, tak sama rekonstrukce (podle návrhu a pod taktovkou architektů Davida Maštálky a Lenky Křemenové), se stal tento unikátní byt konečně obyvatelným. Pojďme si detaily tohoto projektu představit.

Funkční dispozice

Jedním z hlavních zadání investorů a zároveň výzvou pro architekty bylo maximálně propojit obytný prostor s kuchyňským a to se zdařilo. Majitelé loftu – čtyřčlenná rodina – mají po stavebních úpravách k dispozici tři podlaží s velkorysými 190 m2 užitné plochy. Ta je rozdělena na klidovou (spodní patro) a společenskou část (prostřední a horní patro). Společenský prostor s kuchyní se povedlo umístit do prostředního patra; obývací pokoj a kuchyně jsou propojeny vstupní halou (která funguje jako hlavní bytový vchod od domovního výtahu) s šatnou na kabáty. Toto páté nadzemní podlaží zahrnuje též šatnu, koupelnu a pokoj pro domácí práce. Obývací pokoj přitom prostupuje oběma horními patry, výsledkem čehož je velká vzdušnost a prosvětlenost prostoru.

Obě ložnice s koupelnou a šatna byly umístěny do nejnižšího, čtvrtého podlaží. Pro případ nedostupnosti hlavního vchodu v prostředním patře zde byly ponechány i další vstupní dveře z domovní chodby. V nejvyšší úrovni bytu, tedy v podkroví, se nachází otevřená galerie, na níž je k dispozici variabilně využívaný prostor (pracovna, dočasná ložnice) s toaletou. Odtud je možný přístup na rozlehlou terasu se zahradou.

Chodba z kuchyně vede přes vstupní halu do obývací místnosti, pokoje tak zůstaly propojeny, jak si přáli investoři

Střešní zahrada

Právě úprava terasy i zastřešení byly společně se zajištěním prosvětlení stávajícího světlíku další výzvou, s níž se architekti vypořádali velmi zručně. Pobytová část terasy sestává z dřevěné paluby s letní kuchyní a koupací kádí. Zbylou část pokrývá zelená střecha, která díky vysokému odparu vody udržuje místní mikroklima na příjemné úrovni. Zároveň plní estetickou funkci a účinně tepelně i akusticky izoluje. Skládá se z ochranné kořenovzdorné textilie, nopové drenážní fólie, filtrační textilie jako zábrany před vyplavováním částic substrátu do drenážní vrstvy a z rostlinné části.

Střešní terasa sestává z dřevěné paluby a části osázené zelení

Schodiště s moniérkou diktuje design

Určujícím motivem celého interiéru a zároveň nejvýraznějším designovým prvkem je originální spirálové schodiště s moniérkou (plnostěnným betonovým zábradlím). Bylo navrženo v jiné pozici než schodiště, které se v prostoru nacházelo v minulosti. V současnosti propojuje všechna tři bytová podlaží a všechny další detaily byly navrhovány v návaznosti na něj. Tvůrci projektu schodiště i jeho realizátoři z brněnské společnosti DNA Design vystavěli první rameno schodiště tak, aby vytvořili plynulou křivku spirály. Počítat přitom museli též s tím, že je na schodišti potřeba vytvořit tenkou zakřivenou betonovou příčku (moniérku) tlustou maximálně 100 mm. V této příčce byl ponechán i otvor pro dveře. Vzniklý prostor pod schodištěm byl následně využit pro umístění vestavěných skříní jakožto součásti šatny.

V prostředním bytovém podlaží museli tvůrci schodiště nalézt způsob, jak pokračovat s moniérkou jako se zábradlím a jak jej zakončit. Kout a roh zábradlí byly proto zformovány do zakulacené podoby, aby nevznikl nežádoucí kontrast mezi tímto tvarem a kruhovým oknem v podlaze. To slouží jako světlík, jenž propouští denní světlo do šatny pod schody. Druhé schodišťové rameno disponuje z důvodu posuvu nosných stěn rozšířeným nástupem. Stupně se zde při stoupání setkávají s malým oknem a současně slouží jako jeho parapet. Konstrukce končí na galerii, kde moniérka uzavírá celý prostor nad schodištěm.

Nášlapné plochy jednotlivých stupňů byly obloženy dřevem (mořený dub), ve finále byly schody opatřeny bílou cementovou stěrkou, broušenou a impregnovanou proti působení vody a prachu. Stejnou povrchovou úpravou bylo potaženo i krbové těleso a historizující výklenek.

Ve spodní části betonového schodiště s moniérkou byla vybudována šatna, která je prosvětlena světlíkem umístěným ve stropě šatny. Ten do prostoru přivádí denní světlo.

Pozn.: Joseph Monier, podle nějž jsou samonosné monolitické betonové příčky nazvány jako moniérky, si v roce 1867 nechal patentovat železobeton. Nápad vznikl v jeho zahradnické praxi, kdy hledal způsob vyztužení květináčů. Ve své firmě pak tímto způsobem vyráběl nádrže na vodu, potrubí a obkladové desky. Jde o poměrně pracnou betonovou strukturu, jejíž nevýhodou je nemožnost následného vysekávání rýh. Příčka je vyztužována ocelovou sítí, která je kotvena do stropu a kapes ve zdivu. Jejími hlavními výhodami je vysoká únosnost a variabilita, mezi negativa této konstrukce pak vedle zmíněné pracnosti patří i špatná tepelná izolace, vysoká cena a nutnost povrchových úprav.

Stavební část

Prostory současného loftu neprošly jen touto rekonstrukcí. Je potřeba zmínit, že už původní mezonetový byt zakusil v 90. letech dispoziční úpravy. Ty bylo zapotřebí v první řadě odstranit. Došlo tedy k realizaci generální rekonstrukce, jejíž stavební část trvala celý rok a půl. Byt byl částečně zateplen minerální vatou, byla vyměněna všechna okna, střešní krytina i všechny povrchy uvnitř bytu. Na podlahy bylo položeno dřevo, v koupelnách se vyskytují mramorové obklady a dlažba, v pracovní části kuchyně se nachází i povrchy opatřené stěrkou. Zábradlí na galerii je tvořeno masivním dubovým dřevem.

Vytápění loftu je teplovodní (s ohřevem vlastním plynovým kotlem) prostřednictvím těles a podlahového systému. Ve společenské místnosti byl vybudován lokální krb. Větrání je centrální a ve všech obytných místnostech byly instalovány splitové klimatizační jednotky. Loft byl vybaven standardními elektrickými rozvody doplněnými prvky Apple.

Veškeré interiérové vybavení až na několik výjimek bylo truhlářem vyrobeno na míru dle návrhu ateliéru A1 Architects. Použity byly vybrané, decentně vyhlížející materiály, které navazují na historii domu. Zajímavý je také zdobný dekorativní prvek v podobě kulatého okna s rostlinnými a ptačími motivy, které vede do společné domovní chodby a jehož tvůrcem je výtvarník – rodinný přítel investorů.

Mramor Rosa Portogallo zdobí jednu z koupelen v loftu

Atypický mramor

Z použitých materiálů je potřeba zmínit také přírodní kámen; elementy z něj jsou v loftu jedny z mála zdobných prvků. V koupelně jsou instalovány obklady tvořené jemným růžovým mramorem s oranžovými a namodralými žilkami. Jde o druh Rosa Portogallo (těží se ve středním Portugalsku). V předsíni a na krbu byl použit obklad ze zeleného mramoru, tzv. Forest Green. Ten díky zelenému odstínu s hnědými žilkami připomíná vzhledem i barvou podzimní listí. Leč neplní zde jen ozdobnou funkci. U krbu je umístěn také díky svým akumulačním vlastnostem, díky kterým je i po vyhasnutí ohně v topeništi do interiéru ještě po dlouhou dobu uvolňováno teplo, a uživatelé místnosti se tak těší stabilnější vnitřní teplotě.

Mramor Forest Green slouží jako obklad okolo krbu

Místo hraje prim

Loft se nachází v historicky cenném pražském objektu s vynikající polohou. Rekonstruované prostory měly od počátku výbornou konfiguraci, a ačkoli šlo o poměrně komplikované úpravy, ukrývaly ohromný potenciál. Kupříkladu výhled ze střešní terasy na nedaleký kostel je opravdu ohromující. Nejen toho dokázali autoři architektonického návrhu šikovně využít.

Fotogalerie

Související články

  • Dům na skále rekonstruován v avantgardním stylu Bauhaus
  • Moderna v podkroví historických Košic
Autor: Bc. Helena Široká
Foto: archiv A1 Architects