Na konstrukci zelené střechy jsou kladeny vyšší nároky než na ostatní typy střech, a to z důvodu většího zatížení. Výsledek ale stojí za to. Zdroj: hans engbers

Vybíráme střešní krytinu pro rodinný dům: Přehled jednotlivých materiálů

Nová střecha rozhodně není levnou záležitostí, a proto bychom neměli její výběr podcenit. Na trhu je dnes k dostání velké množství střešních krytin. Můžeme vybírat mezi různými materiály, tvary i barvami. Poradíme, jaké parametry při koupi střechy zohlednit a na jakou krytinu se budete moci spolehnout i za dvacet nebo třicet let.

Správný výběr střechy je nesmírně důležitý. Pokud uvažujete o nové střeše, nerozhodujte se jen podle ceny. Zohlednit je nutné i plochu střechy, její sklon, možnosti zatížení a samozřejmě také požadovanou dobu životnosti. V tomto článku se zaměříme na srovnání nejběžnějších střešních krytin, mezi které patří pálená taška, betonová taška a hliníková krytina. Neopomeneme ale ani méně obvyklá a alternativní řešení.

Hmotnost a úhel

Mezi nejdůležitější kritéria výběru střešní krytiny patří její celková hmotnost a úhel (sklon) střešních rovin. Nosná konstrukce střechy by měla spolehlivě unést vybranou střešní krytinu a s ní i přidanou zátěž – působení vichřice nebo velkou sněhovou pokrývku. Pro střechy s nižší hmotností či subtilní konstrukcí je namístě zvolit lehkou krytinu. Jmenujme například plech nebo asfaltové šindele s hmotností kolem 5 kg/m2. Plošná hmotnost tašek z pálené hlíny či betonu se pohybuje okolo 80 kg/m2, přičemž za hranici mezi těžkou a lehkou střešní krytinou se považuje 30 kg/m2.

Krytinu je dále nutné vybírat s ohledem na sklon střechy. Pro tzv. rovné či ploché střechy, které mají jen mírný sklon, je ideální zvolit asfalt či plech. Od sklonu 7° a výše lze již používat betonové tašky. Eternitové a pozinkované tašky jsou poté vhodné od 14° a pálené tašky se používají pro střechy s minimálním sklonem 22°. Vedle užitných vlastností je u střechy důležitý také její vzhled. Při výběru odstínu vaší střechy zohledněte i vzhled okolních staveb. Střešní krytina by měla v ideálním případě zapadat do konceptu ulice, kde bydlíte. Málokdo také ví – což platí i pro odborníky –, že „jižanská” bílá barva střechy nejlépe chrání uživatele domu před venkovními teplotními extrémy.

Pokud nechcete měnit ani vyztužovat stávající krov, je třeba hlídat hmotnost tašek. Zdroj: Radovan 1

Počet plášťů

Pro kvalitu střechy je podstatný nejen výběr krytiny, ale i provedení jednotlivých vrstev, jež mají krytinu nést. S ohledem na okolní vlivy, kterým bude nová střecha vystavována, lze zvolit jeden nebo dva pláště. Jednoplášťová střecha nemá ve skladbě větranou mezeru, a bývá tedy aplikována zejména v případě plochých střech, včetně těch zelených, jejichž souvrství je tvořeno mimo jiné substrátem, do něhož je vysazována vegetace..

Naopak dvouplášťová střecha obsahuje jednu větranou mezeru, která slouží k odvodu kondenzátu, jenž se v chladném počasí tvoří na spodní straně krytiny. Větraná mezera (při správném provedení) eliminuje vznik kondenzované vlhkosti v tepelné izolaci. Tříplášťová střecha má ve své skladbě větrací mezery dvě.

Pálená taška

Pálené tašky se u nás právem řadí mezi populárnější střešní krytiny. Mají nespočet výhod, například odolnost vůči UV záření, povětrnostním vlivům a chemické zátěži. Dalším plusem je jejich poměrně jednoduchá pokládka, a to i na velmi členité střeše. Pálené tašky jsou vyrobeny z přírodního materiálu (speciální cihlářská hlína) a hodí se jak pro novostavby, tak pro rekonstruované střechy starších domů. Vybírat lze z velké škály nejrůznějších tvarů, velikostí a barev. Životnost takové střechy je minimálně 50 let, avšak pouze ze předpokladu, že je zajištěn pevný podklad, tedy kvalitní krov.

Rozhodnete-li se nechat pálenou tašku povrchově upravit, je třeba počítat s vyšší cenou. Zdroj: LuYago

Betonová krytina

Beton je osvědčený a po tisíce let využívaný stavební prvek. Střešní krytina z tohoto materiálu se svým tvarem i vlastnostmi blíží té pálené. Její výhody se projevují zejména v horších klimatických podmínkách, kde lépe snáší mráz a odpuzuje vodu. K dostání je široká paleta barev od červené až po černou. Životnost takové střechy je minimálně 80 let, někteří výrobci dokonce dávají doživotní garanci. Mezi hlavní nevýhody patří vysoké zatížení střešní konstrukce.

Betonová krytina velmi dobře odolává mrazu a odpuzuje vodu. Foto: archiv společnosti Benders Sverige AB

Hliníková střecha

Hliníková střešní krytina se vyznačuje vysokou pevností a odolností vůči povětrnostním vlivům i korozi. Pokud si vyberete úpravu v reliéfu, snížíte tím hlučnost při dešti. I zde máte na výběr různá barevná provedení. Vedle rodinných domů se hliníková krytina hodí také pro stavby občanské vybavenosti a komerční objekty. Její výhodou je velmi malé zatížení střešní konstrukce a životnost minimálně 50 let. Je vhodným typem krytiny pro střechy se sklonem 7° a více.

Hliníková střecha nabízí velmi dlouhou životnost - i přes padesát let. Hodí se také jako náhrada původní krytiny na historických budovách. Foto: archiv PREFA Aluminiumprodukte (Croce & WIR)

Ocelová střecha

Lehké ocelové krytiny jsou vysoce trvanlivé a nevyžadují téměř žádnou údržbu. Hodí se zejména pro střechy chat, chalup a jiných menších staveb ze dřeva s lehkou konstrukcí a méně zatížitelnými krovy. Domovem ocelových střech je především Skandinávie s nepříznivými klimatickými podmínkami. Zde si ale ještě dovolíme připomenout, že často opomíjenou, avšak zásadní vlastností střešní krytiny, je její hlučnost při dešti. Pokud tedy preferujete klidné bydlení bez ohledu na povětrnostní podmínky, střeše z ocelového plechu se raději vyhněte.

Oceloplechové krytiny se využívají zejména ve výše položených oblastech na střechách větších sklonů. Zdroj: vitec

Asfaltová střešní krytina

Krytiny z asfaltového šindele dříve zastřešovaly hlavně chaty a chalupy. Dnes se jimi pokrývají už i rodinné domy a větší objekty. Mezi výhody této krytiny patří rychlá a jednoduchá pokládka, snadná tvarovatelnost i široká barevná nabídka. Asfaltový šindel se ale nemůže pokládat v kteroukoli roční dobu, pro realizaci jsou ideální teploty okolo 20 °C. Nevýhodou je nutnost podkladní deskové konstrukce, hořlavost materiálu a poměrně krátká životnost. V našich klimatických podmínkách by měla asfaltová střecha vydržet asi 20 let.

Dřevěné šindele

Dřevo bylo jako kvalitní a trvanlivá krytina používáno již od středověku. Dřevěné střešní desky (z nehoblovaných prken) a tradiční šindele mají ale i dnes své zastánce. Jsou-li šindele vyrobeny z kvalitního dřeva a pravidelně udržovány, je možné se na ně spolehnout po několik desítek let, stejně jako na mnoho konkurenčních střešních materiálů, které se však jen těžko přiblíží jedinečnému přírodnímu vzhledu dřeva. [1]

Na moderních dřevostavbách se šikmou střechou se často uplatňuje střecha pokrytá dlouhými dřevěnými prkny, jež tvoří vnitřní pohledovou vrstvu střechy. Zdroj: Zastolskiy Victor

Břidlicová střecha

Přestože se dnes břidlice nevidí na střechách tak často, dříve patřila společně se dřevem k tradičním materiálům. Břidlicová střecha je jednou z ohnivzdorných střešních krytin, která je navíc šetrná k životnímu prostředí. Střešní krytiny ze štípané břidlice můžeme vidět zejména na horských chalupách. Jedinými nevýhodami je vyšší pořizovací cena a náročná pokládka.

Ač může břidlicová střecha odrazovat svou vysokou pořizovací cenou, vydržet může i více než stovku let. Zdroj: petratrollgrafik

Vláknocementová střecha

Vláknocementovou střešní krytinu můžete znát také pod názvem eternit. Základem pro výrobu výchozího materiálu byla dříve tenká azbestová vlákna spojená cementovou kaší. Začátkem 90. let byl ale karcinogenní azbest definitivně nahrazen směsí vláken buničiny a vláken umělých. Současná vláknocementová krytina je už zdravotně nezávadná. Hodí se zejména pro pokrytí šikmých střech již od malých sklonů. Použít ji lze také jako obklad stěn a štítů.

Zelené střechy jsou hit

Přírodní alternativou jsou zelené střechy, které byly známy už v antice. Dnes jsou rozšířeny zejména ve Skandinávii, na Islandu nebo na severu Kanady. Při jejich budování je nutné myslet hlavně na to, že mají vyšší nároky na statiku střechy, a dbát na těsnost jednotlivých vrstev, aby nepropouštěly vlhkost a vodní páru. Životnost střechy tohoto typu je neomezená – za předpokladu správné údržby –, protože chrání spodní vrstvy střechy před mechanickým poškozením, UV zářením a vysokými teplotními výkyvy. Zelené střechy lze aplikovat i na strmé střechy ve sklonu nad 40°, kde se k zajištění substrátu využívá konstrukce islandských střech s travnatými koberci. [2]

Důležitou roli hraje i termoizolační vrstva

Nedílnou součástí střešního souvrství je tepelná izolace. Ta v zimě bojuje proti únikům tepla a v létě brání přehřívání. Zateplená střecha domu navíc umožní využívat podkrovní prostory. Pro izolaci se nejčastěji používá minerální vlna a polystyren. Zvolit lze ale také alternativní materiály, jako je ovčí vlna či sláma.

Výběr realizační firmy nepodceňujte

A na závěr malá rada. Realizační firmu, která provede pokládku nebo výměnu střešního pláště, volte pečlivě. Na vybrané firmy si zjistěte reference a neukvapujte se. Pokud se chcete vyhnout případnému rozčarování z nedbale provedených prací, můžete si zajistit i tzv. stavební dozor, který bude na průběh prací dohlížet a v případě potřeby ho také usměrňovat. Dohlédnout na výměnu střechy můžete případně i vy sami – pokud k tomu máte potřebné znalosti a zkušenosti.

Zdroje:

[1] SVOBODA, Tomáš. Zůstane dřevěná střecha pouhou historií? [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné z: https://www.drevoastavby.cz/drevostavby-archiv/zajimavosti/2796-zustane-drevena-strecha-pouhou-historii

[2] Zelené střechy [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: http://zelenestrechy.cz/

Autor: Kateřina Slezáková
Foto: Shutterstock, archiv firem