Doškové střechy

Obecný trend zaměřený na používání obnovitelných surovin a zdrojů energie a také s tím úzce spjatý příklon mnoha lidí ke starým řemeslným postupům se odráží i ve výstavbě. Kdo zamýšlí stavebně realizovat návrat do minulosti, např. při výstavbě chaty nebo rodinného domu s doškovou střechou, by se měl být schopen vžít do doby, kdy tyto střechy původně vznikaly, smířit se s jejími vlastnostmi a připravit se na častější a pracnější údržbu.

Vedle soukromých staveb pro pobytové účely se poptávka po doškové krytině může týkat také starých, většinou dřevěných objektů s historickou a kulturní hodnotou, u nichž je nutné buď rekonstruovat starou doškovou krytinu nebo zrekonstruovat celou střechu tak, aby byly vzhled stavby i její technické řešení navráceny do původního stavu, kdy budova vznikla.

My jsme se vypravili do Širokého Dolu, malebné české vesničky, kde je mnoho kulturních památek a jednou z nich je i polygonální stodola s doškovou střechou. Stodola prošla před časem generální opravou. Novou střešní krytinu vyrobil sám majitel pan Vlastimil Střítežský ml., který se zabývá výrobou došků ze žitné slámy. Vedle stodoly stojí zemědělská usedlost čp. 4, které se v okolí říkalo „mustrgrunt,” byla vybudována v roce 1881 a tam pan Střítežský ml. bydlí. Sotva několik kroků od usedlosti stojí výměnek. Ten obývají jeho rodiče. S rodinou Střítežských jsme měli možnost se setkat a o historii doškových střech si popovídat.

Podle Vlastimila Střítežského ml. z Širokého Dolu zapadaly doškové střechy do specifické doby, prováděly se specifickou technikou z místních materiálů. A zejména vyžadovaly specifický přístup majitelů, který pro mnoho lidí nemusí být slučitelný s dnešním stylem života.

Dřevěný dům u Brna jako inspirace pro ty, kteří touží po snadno dostupném vlastním bydlení v souladu s přírodou

Vlastní „bydlo“ přináší člověku bezpečí a svobodu. Leč cenově nedostupné nemovitosti na trhu a jejich financování úvěry s doživotními splátkami tyto hodnoty neposkytují. Existují…

Došková střecha nebyla z dnešního pohledu bezúdržbová, majitel – většinou zemědělec – měl po sezóně a v zimě dost času, aby si připravil ze slámy materiál a střechu ošetřil a vyspravil. Součástí tehdejšího venkovského života bylo, že se přes celou zimu mlátila úroda obilí a sláma se svazovala do snopů. „Klobouk dolů,” poznamenává k tomu Vlastimil Střítežský st., který si tuto činnost mnohokrát vyzkoušel při svazování došků. „Tehdy nebyly samovazy a každý snop se vázal ručně.” Otec pana Střítežského je přímým svědkem a účastníkem výstavby doškových střech, a tedy i jedním z mála nositelů tohoto řemesla, který mohl svoji zkušenost předat dál. Syn si techniku a zásady výstavby doškových střech osvojil a stal se v tomto specifickém stavitelském umění jedním z nemnoha specialistů. Protože povědomost o lidech s tak vzácnou zkušeností a dovedností, jako jsou realizace doškových střech, se rychle šíří – podobně jako zájem o tuto starou technologii, stojí za Vlastimilem Střítežským ml. již mnoho zajímavých a působivých realizací pro soukromé i tzv. veřejné investory. Jedna z nejznámějších je např. ve skanzenu na Veselém kopci na Chrudimsku. „Doškové střechy dělám příležitostně, není to moje hlavní životní náplň. Ale zájemce neodmítám,” říká muž, který nezapře hloubku poznání věci a nadšení.

Permakulturní bydlení: život v souladu s přírodou i selským rozumem

Permakultura podporuje takové uspořádání zahrady, pole či domu, které je založeno na přirozeném koloběhu přírody a životě v harmonii s ní. Člověk tak ze svého okolí zdroje nejen…

Na internetu se dočtete, „že došková krytina je tradičním, staletími prověřeným materiálem, který dává výrazný charakter každému objektu, na němž je použit”. Mohlo by se zdát, že došková střešní krytina už bude trvale patřit jen do skanzenů a na památkově chráněné objekty. V současnosti se ale začínáme setkávat s novostavbami, jež došky používají. Je to i proto, že stavebníci začínají znovu oceňovat životnost, stálost a bezpečnost této krytiny. Problémem je jen „oživování” řemeslné tradice a získávání materiálu. I to se ale díky nadšencům a odvážným firmám snad začíná dařit.

Základní pravidlo pro používání doškové krytiny říká, že podle sklonu střechy se dá určit její životnost. Nejmenší sklon doškové střechy je 45°, v místech s velkou větrností nejméně 50°. Při tomto sklonu střechy se lze spolehnout, že bude dostatečně neprostupná proti srážkové vodě i bez jakýchkoli dodatečných hydroizolací. Při tloušťce 250 až 350 milimetrů odolávají došky spolehlivě povětrnostním vlivům i v našich klimatických podmínkách. Také na tepelně izolační vlastnosti došky se lze spolehnout – došková krytina se skládá ze stébel vyplněných vzduchem. Termoizolační vlastnosti doškové krytiny silné 35 centimetrů pak odpovídají tepelnému odporu 14 cm pěnového polystyrenu. Konstrukci je samozřejmě možné doplnit současnými tepelnými izolacemi a pojistnými hydroizolacemi.

Při návrhu a realizaci střechy se také kvůli vodním srážkám doporučuje vyhýbat úžlabím a nárožím. Pokud se přesto úžlabí vytvoří, je nutné důsledně dodržovat pravidlo pro minimální sklon střechy. Na doškových střechách se nepoužívají klempířské výrobky, protože to tloušťka a charakter vlastní doškové krytiny neumožňuje. Jedinou výjimkou jsou klempířské práce v místě vyústění komínu.”

Téma: Střešní krytiny

Literatura a zdroje:

[1] http://www.svet-bydleni.cz/bydleni/stavime/art_23475/tradice-pod-slamenou-strechou.aspx