Obr. 4: Rychlé a přesné měření průtoku na koncových přívodních a odvodních prvcích VZT
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Přístroj DIFF: měření průtoku vzduchu s tlakovou kompenzací

Každý, kdo se vážněji zabývá problematikou měření průtoku vzduchu na koncových prvcích, se někdy setkal s problémem nepřesného měření, ať už šlo o různé naměřené výsledky stejným přístrojem, nebo dvou rozdílných přístrojů. Nepřesnosti může samozřejmě zapříčinit i lidský faktor, konkrétně nedostatečné zkušenosti technika a podobně. My se ale v tomto případě zaměříme na jiné dva důležité faktory: tlakovou ztrátu měřicího zařízení a turbulenci výstupního proudu vzduchu měřených koncových prvků.

Oba tyto faktory dovedly naši firmu k postupnému vývoji a zdokonalení měřicího principu, který zajistí rychlé a přesné měření. Unikátnost přístroje DIFF spočívá v zabudované automatické kompenzaci tlakové ztráty, která vzniká při každém měření přiložením přístroje (zacloněním) k měřenému koncovému prvku. Tato kompenzace podstatně vylepšuje přesnost měřicího přístroje, a tím i omezuje chybu vlastního měření. Současně se při měření nijak nemění tlaková charakteristika měřeného vzduchotechnického systému.

DIFF díky integrovaným usměrňovačům podstatně eliminuje i chybu vznikající díky turbulenci výstupního proudu vzduchu, která by jinak musela být kompenzována na základě zkušeností, typu přívodního nebo odvodního prvku, případně časově náročným srovnávacím měřením.

DIFF dokáže změřit přívodní i odtahové vyústky a to v rozsahu od 10 do 400 m3/hod s přesností ±3 % z měřené hodnoty ±1 m3/hod, a to navíc plně ve shodě s normou ČSN EN 16211.

Obr. 1: Zaregulování koncových prvků rodinného domu

Využití a konstrukce přístroje

DIFF lze použít všude tam, kde je požadavek na vysoce přesné měření objemového průtoku vzduchu na vyústkách, difuzorech, talířových ventilech, štěrbinách atd. Tlaková ztráta vzniklá přiložením přístroje k vyústce je automaticky kompenzována přístrojem (vzhledem k atmosférickému tlaku v okolním prostředí přístroje) díky integrovanému speciálnímu axiálnímu ventilátoru, který je regulován snímačem diferenčního tlaku. Senzor na základě otáček ventilátoru poté přepočte a indikuje přímo průtok v m3/hod. Vlastní měření probíhá po dobu asi 5 až 20 sekund, na displeji se poté zobrazí výsledný průtok včetně informace, zda jde o přívod, nebo odvod (výtlak, nebo sání). Nulový bod udržuje DIFF automaticky, s ohledem na kolísání průtoku.

Vyhodnocovací jednotka s displejem je umístěna na dvou otočných ramenech, která lze nastavit vždy tak, aby byly hodnoty na displeji dobře čitelné a přístroj se mohl pohodlně držet. Základní rozměr plastového nástavce DIFF je 250 × 250 milimetrů. Ve standardní výbavě však obdržíte i plastový nástavec o velikosti 315 × 315 milimetrů, který je navíc vyroben z matného průhledného plastu, takže během měření snadno zkontrolujete správnost „nátisku” vůči měřenému prvku. V případě potřeby je však možné měřit i velkoplošné vyústky nebo štěrbiny pomocí nylonových nástavců (s hliníkovým rámem) o velikostech 600 × 600, 310 × 1234 nebo 310 × 1534 milimetrů.

Obr. 2: Jak přesně změřit průtok na podlahových štěrbinách?

Přístroj je vybaven portem pro paměťovou SD kartu. Na tu je možné ukládat měřená data a ta následně přenést do počítače. K vyhodnocení slouží software DIFFiner, kde si můžete před vlastním měřením nadefinovat koncové prvky, které budete měřit, například přívodní a odvodní ventily v rodinném domě. Při vlastním měření už jenom postupně změříte dané prvky a výsledek máte přehledně uložen v protokolu z měření, včetně bilancí přívodu a odvodu.

Praktická měření

Ing. Jan Kratochvíla z firmy Hinton, a.s., měl za úkol – na základě podnětu nájemce – proměřit přívodní atypickou podlahovou štěrbinu v objektu DRN – Palác Národní (obr. 2), a to konkrétně v prostoru recepce v sedmém patře. Provozovatel měl zájem na tom, aby bylo prokázáno, zda je na štěrbině projektovaný průtok vzduchu. Již na první pohled je zřejmé, že vzhledem k typu použitého koncového prvku a požadovanému množství vzduchu (100 m3/h) bylo nutné použít specifický měřicí přístroj, neboť lopatkový ani termický anemometr by v tomto případě zcela jistě neposkytovaly relevantní hodnoty. K měření byl v tomto případě použit přístroj DIFF. Měření prokázalo, že realizační firma zaregulování provedla správně a námi naměřené množství vzduchu odpovídalo hodnotě v projektu. V tomto konkrétním případě byl použit i nástavec o rozměru 600 × 600 milimetrů tak, aby byla překryta celá štěrbina (obr. 3).

Obr. 3: DIFF s nástavcem 600 × 600 mm při měření průtoku podlahové štěrbiny

Závěrem se k tomuto měření vyjádřil Ing. Jan Kratochvíla: „Sestavení nylonového nástavce (600 × 600 mm, pozn. red.) včetně jeho připojení k přístroji DIFF i samotné ovládání přístroje je velice intuitivní. Vlastní měření je rychlé a naměřené hodnoty těžko zpochybnitelné.

Na zcela jinou akci použil přístroj DIFF František Vostřák, majitel firmy Airdata. Využil jej k zaregulování vzduchotechnických rozvodů rodinného domu jednoho náročného majitele. Oba ocenili přesnost měření a hlavně opakovatelnost naměřené hodnoty. Podle Vostřáka je velkou výhodou přístroje jednoduché ovládání, což má značný vliv i na rychlost a spolehlivost vlastního měření. Měl však i jednu malou praktickou výtku: v případě, že si přístroj s nástavcem „odložíte” na znečištěnou podlahu, a to na plochu příruby nástavce, který vzápětí přikládáte ke stěně nebo stropu při vlastním měření, může tím dojít k jejich zašpinění. Tomu lze však snadno předejít třeba použitím vhodné čisté podložky (karton), na kterou přístroj během měření můžete odložit.

Související články

Autor: kolektiv autorů
Foto: archiv firmy