Pro nejmenší lázeňské šviháky, domorodce a hosty

Před necelým rokem jsme poprvé naše čtenáře informovali o lázeňské architektuře slovenských lázní Turčianske Teplice. Letos jsme se zaměřili na málo obvyklé stavby, přesto zajímavé.

Začneme nejmenším domkem pro nejmenší lázeňské šviháky, děti. Dokonalá kopie plastového domku s věrnou imitací pláště i interiéru včetně podkroví. V jeho sousedství nacházíme altán, celodřevěný osmiboký s otevřeným vstupem, střechu kryje asfaltový šindel a na vrcholu je ozdobná věžička. Ideální místo pro reprodukovanou hudbu. Do 19. století nás zavede stále funkční zvonice, postavená roku 1822. Zděná čtyřboká stavba s plechovou střechou a věžičkou, dvouramenným slovenským křížem a korouhvičkou s kohoutem má novou omítku z roku 1979. Bytelnost zvonice dokládá i betonový sokl.

Do historie lázní patří i rodný dům – srub Mikuláše Galandy, zdejšího rodáka, významného malíře, grafika, ilustrátora a výtvarného pedagoga. Srub je národní kulturní památkou a upravený pro výstavní účely. V Turčianských Teplicích jsou postaveny a též se staví nové lázeňské domy, ze současných stavebních materiálů, s plochými střechami, např. Galanda Apartmens 1 a Galanda Apartments 2.

Na závěr jsme objevili v noci osvětlenou vitráž v průčelí luxusního hotelu Royal Palace. Zhotovil ji Gejza Angyal, rodák z nedaleké Kremnice, v letech 1926 až 1927. Představuje místní stavení a krajinu.

Připomínáme, že Turčianské Teplice jsou jedny z nejstarších lázní na Slovensku, a to od roku 1281. S připojenými obcemi Dolná Štubňa, Turčiansky Michal a Diviaky, čítají téměř šest a půl tisíce stálých obyvatel. Také v těchto obcích naleznete stavby z historie.

Autor: Mgr. Zdeněk Svoboda
Foto: Mgr. Zdeněk Svoboda