Projekty, které zůstaly na papíře: tunel na Jadran i Gaudího mrakodrap pro New York

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vypadala současná architektura, kdyby se dotáhly do konce jisté velkolepé projekty některých umělců? Češi mohli mít bezproblémový přístup k moři a Gaudí mohl být autorem tehdejší nejvyšší budovy v New Yorku. Jaká další díla nedostala prostor pro realizaci a co jim stálo v cestě?

Důvodů, proč se velkolepé plány nakonec neuskuteční, je většinou několik. Často jde o nedostatek finančních prostředků, špatnou politickou situaci, ale také o z strach z něčeho nového a možná i trochu extravagantního. Pojďte s námi odhalit pravé důvody nerealizace vybraných staveb předních českých a světových architektů.

Jejich díla spojuje nadčasové řešení a jistá kontroverze. O některých z nich se diskutuje i dnes, desítky až stovky let od prvotního nápadu na jejich uskutečnění. Příkladem může být mrakodrapový Hotel Attraction od Gaudího, o jehož realizaci se mluvilo hned několikrát, naposledy v souvislosti s 11. zářím 2001, nebo Kaplického chobotnice, o které bylo naposledy jednáno před třemi lety. Oba tyto projekty zůstávají otevřené... Možná se časem vyskytne nějaký odvážný investor, který by měl kuráž, čas a finance na jejich vzkříšení.

Téma: Architektura

Kaplického Chobotnice je v nedohlednu

Snad nejznámějším nerealizovaným tuzemským návrhem je Chobotnice Jana Kaplického z roku 2007. Paradoxem je, že ačkoli v zahraničí se dočkaly Kaplického počiny nebývalého úspěchu, v jeho rodišti dosud žádná jeho stavba nestojí. Kontroverzní Národní knihovna, která měla vyrůst na pražské Letné, měla k realizaci nejblíže. Veřejná soutěž nakonec skončila u soudu, jelikož se v průběhu měnila pravidla. Proti se následně vyslovili též někteří politici, kteří svým postojem ovlivnili také veřejné mínění.

Fenomén Jan Kaplický: vizionář, jehož stavby jsou považovány za umělecká díla

Minulý rok uběhlo 10 let od smrti světově známého architekta Jana Kaplického. Ten se přístupem k architektuře a neotřelými projekty navždy zapsal do dějin jako „neofuturistický“…

Vláda nakonec rozhodla, že se knihovna stavět nebude. Ani dnes, více než dekádu od zpracování návrhu, nejsou vyhlídky příliš optimistické. Poslední jednání proběhlo v roce 2019, kdy uzavřela vdova po architektovi Eliška Kaplicky Fuchsová s tehdejším ředitelem Národní knihovny Martinem Kocandou a ministrem kultury Antonínem Staňkem memorandum o převodu autorských práv. Dohoda stanovila podmínky v podobě zachování původního místa, tedy na Letné, a dále to, že na stavbu bude dohlížet grémium architektů z původního týmu studia Future Systems.¹

Gočárovy neuskutečněné sny

Hradec Králové získal přízvisko „Salon republiky“ především díky působení několika slavných architektů. Významné místo mezi těmito významnými autory zaujímá Josef Gočár, který zde začal intenzivně pracovat na počátku 20. let minulého století. Pro město navrhl 25 objektů, z nichž jen 14 bylo dotaženo do zdárného konce. Mezi ty neuskutečněné patří například městská galerie, na níž pracoval v letech 1930-1932. Budova měla stát hned v sousedství městského muzea. Jak uvedl pro Český rozhlas Jan Jakl, většina Gočárových plánů ztroskotala na nedostatku finančních prostředků. Jiná situace byla u evangelického kostela, který byl smeten ze stolu pravděpodobně z toho důvodu, že se zdál zadavatelům příliš avantgardní.²

Gaudího mrakodrap pro New York

Zašlapané projekty nejsou ničím neobvyklým ani v zahraničí. Příkladem může být Gaudí: Nejen, že mnoho jeho návrhů zůstalo jen neuskutečněnou vizí, ale navíc část z nich realizoval jen částečně. Stačí se podívat na díla, jako je jako Sagrada Familia, Park Güell nebo Biskupský palác v Astorze – všechny tyto slavné budovy nebyly dotaženy do konce.

Z děl, které nebyly realizovány vůbec, jmenujme návrhy z dob jeho studií, případně několik účastí v konkurzech v době, kdy ještě nepatřil mezi vyhledávané hvězdy architektury. Mezi ty nejzajímavější patřily Kiosek Girossi, elektrické osvětlení barcelonských hradeb nebo kaple pro Col·legi de les Teresianes v Barceloně. Nedozírnou světovou slávu by Gaudímu pravděpodobně zajistil megalomanský Hotel Attraction v New Yorku: Fantasticky vypadající mrakodrap byl vypracován roku 1908 na zakázku dvou amerických průmyslníků. Důvod, proč nedostal tento hotelový chrám nakonec šanci, není dodnes znám. Možná se investoři zalekli na tehdejší dobu velmi ambiciózního nápadu, případně dlouhých let, po které by stavba trvala.³

Tunel na Jadran: U moře za 2,5 hodiny

Na konec jsme si ponechali malou třešinku na dortu. Za doby totality se u nás objevil nápad vybudovat koridor směrem k Jugoslávii, o kterém snili již politici v době vzniku Československa. Během 2. světové války vyvstala podobná myšlenka na spojnici mezi Československem a Jugoslávií, jež ale měla být umístěna v podzemí. Projekt si vzal na starost profesor a vizionář Karel Žlábek a v roce 1975 jej v podobě železničního tunelu dokončil. Trať měla mít konečnou stanici na umělém mořském ostrově Adriaport. Ambiciózní nápad smetli komunisté ze stolu s obavou, že by skrze tunel utíkali Čechoslováci na západ. Oficiálním důvodem byl nedostatek financí.⁴

Zdroje:

¹ ČTK
² Český rozhlas
³ Catalunya 2011
⁴ Pražský Patriot