Čeští architekti se ve světě neztratí. Dokladem toho je například Eva Le Peutrec. Design a zdroj snímku: Eva Le Peutrec for Allied Architects International

Čeští architekti v zahraničí: Navrhují mrakodrapy, hotely i celá města

Že jsou čeští architekti nápadití a houževnatí, nedokládají pouze stavby u nás, ale také v zahraničí. Ve světě můžete najít unikátní projekty, za kterými stojí architekti s českou krví. Pojďte se společně s námi vydat na toulky po světové architektuře s českým rukopisem.

České architektonické scény se dotklo hned několik vln odchodů. V té první utíkali architekti před německou okupací, mnozí z nich se již nevrátili nebo se znovu připojili k vlně exilu po roce 1948. Další vlny potom následovaly po srpnu 1968 a v tísnivé atmosféře sedmdesátých a osmdesátých let. Důvodů odchodu bylo nespočet - od těch politických až po pocity beznaděje z marných zápasů se stavebnictvím a strnulým plánováním. [1] Mezi architekty a architektky, kteří dobyli svět, ale patří i tací, co odjeli po roce 2000 do zahraničí hledat vysněnou práci a zkusit své štěstí. Je obdivuhodné, kolika z nich se po příchodu do nové země podařilo překonat nejrůznější úskalí a zařadit se mezi světově uznávané osobnosti. Pojďme se podívat na některé z nich.

Jan Kaplický: v zahraničí oceňovaný více než u nás

Kým jiným začít, než architektem Janem Kaplickým. Český architekt a především vizionář proslul světově známými stavbami, které leckdy vzbuzovaly i velké vášně. Pro příklad není třeba chodit daleko – mezi nejkontroverznější návrh patří nerealizovaná budova Národní knihovny na Letenské pláni v Praze přezdívaná chobotnice. Hranice rodné země opustil Kaplický v roce 1968, kdy emigroval do Spojeného království, kde založil architektonické studio Future Systems. Právě zde poté vznikaly unikátní stavební počiny.

Mezi jeho nejznámější stavby patří budova Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu, oceněná Stirlingovou cenou - nejprestižnější britskou cenou za architekturu. Kaplického charakteristickou organickou architekturu inspirovanou přírodními tvary lze pozorovat i na budově populárního Obchodního domu Selfridges v Birminghamu, který navrhl architekt v roce 1999. Kromě působení v oblasti designu a architektury se Kaplický podílel také na výuce na univerzitách v Spojeném království, Německu či Francii.

Kyklopovo oko nad kriketovým hřištěm získalo Stirlingovu cenu, když porazilo například i Fosterovu přestavbu Reichstagu. Zdroj: e X p o s e, Shutterstock

Ivana a Jan Bendovi: Češi, kteří ohromili Čínu

V našem výčtu nesmí chybět ani manželé Bendovi, jejichž domy zkrášlují místa především v Číně. Dvojice architektů společně emigrovala z nesvobodného Československa do Kanady v roce 1987. Nejvýznamnější zakázky ale našel jejich společný ateliér až v Číně, kam se následně přestěhovali. Na přelomu let 2011 a 2012 byl realizován jejich první hotel značky Tonino Lamborghini ve městě Suzhou. Do návrhu architekta Jana Bendy spadal i interiér hotelu a zahradní úpravy. Hotel poté získal několik cen za nejlepší hotelový design (2012, 2013).

Ve svém portfoliu mají manželé celou řadu projektů, jejichž obestavěná plocha se pohybuje v rozsahu několika desítek tisíc až miliónů metrů čtverečních. Dvojice je spoluzakladateli architektonické kanceláře Allied Architects International se sídlem v Šanghaji. Za své návrhy získali ocenění v mnoha národních i mezinárodních soutěžích. [2]

Mezi známé projekty patří například návrh residence Taolin Garden v Šanghaji. (1994). Zdroj: archiv J. Bendy, tisková zpráva ČVUT 2019

Eva Jiřičná: královna kovu a skla

Vraťme se ještě na chvíli do Velké Británie. Zapomenout totiž nelze na architektku a designérku Evu Jiřičnou. V Česku se podílela například na návrhu interiéru Tančícího domu či oranžérie Královské zahrady na Pražském hradě.

Mezi její novější návrhy patří budova nového vzdělávacího centra Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně z roku 2017. Když v roce 1968 odjela Eva Jiřičná na stáž do Londýna, československé úřady ji po srpnové okupaci zabránily v návratu. Nastoupila tak do Ateliéru Louis de Soisson, kde projektovala například přístav v Brightonu. Následně začala spolupracovat se známým architektem Richardem Rogersem.

Ve Velké Británii se architektka a designérka proslavila především díky interiérům londýnských a newyorských módních obchodů. Mezi její nejznámější stavby patří autobusová stanice Canada Water či přístavba univerzitní knihovny v Leicesteru. Její tvorba je charakteristická jednoduchou elegancí, originálními skleněnými schodišti, prosklenými prostory. Dnes se pravidelně účastní zasedání různorodých mezinárodních porot architektonických soutěží a intenzivně přednáší o své práci po celém světě. [3]

Mezi poslední návrhy Jiřičné patří i komplex tří „rozvlněných“ žižkovských věží, které měly stát na místě někdejšího areálu Telecomu v Praze. Jeho podobu však smetlo nedávno ze stolu UNESCO, jehož představitelům se nezamlouvala výška staveb (až 100 metrů). Návrh tak bude muset být přepracován.

Eva Jiřičná zrealizovala například schodiště v londýnském paláci Somerset. Hlavním nosným prvkem je centrální sloup tvořený sítí z nerezové oceli. Zdroj: I Wei Huang, Shutterstock

Eva Le Peutrec: Oslnila Čínu a dnes navrhuje mrakodrapy za miliardy

Vedle Jana Kaplického, manželů Bendových a Evy Jiřičné je další nejúspěšnější českou architektkou působící v zahraničí Eva Le Peutrec (rozená Hendrychová). Architektka z rodných Hořic působí především v Číně, kam odcestovala po stáži v San Franciscu. Práci v architektonickém studiu Unitown Design INC si našla na internetu. Rozhodla se zkusit štěstí – a vyšlo to.

V roce 2009 vyprojektovala v Číně svůj první mrakodrap a dnes má za sebou více než dvě desítky podobných projektů. Z mrakodrapů zmiňme například stavby Tiandu Tower, Hangzhou Agricultural Trading Center, Shenzhen Nanshan či Shishan Plaza. Prakticky na zelené louce také postavila milionové město Yuhang City. V současnosti má architektka své vlastní studio a na návrzích spolupracuje s kanadskou architektonickou kanceláří Allied Architects International, která sídlí v Šanghaji. Eva Le Peutrec také vyhrála řadu architektonických soutěží, ve kterých porazila i renomované kanceláře [4].

Mezi nejslavnější díla Evy Le Peutrec patří mrakodrapy Tiandu (214 a 139 metrů). Design: Eva Le Peutrec for Allied Architects International

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock, archiv ČVUT, archiv architektů