Jeviště ani konstrukce s kapacitou 1300 diváků se nedotýkají fasády zámku. Sál je svými parametry srovnatelný s evropskými koncertními domy.

SmetaNový sál: nová éra Smetanovy Litomyšle pod taktovkou Josefa Pleskota

Pořadatelé festivalu Smetanova Litomyšl učinili zásadní krok. Na druhém zámeckém nádvoří Státního zámku Litomyšl vyroste unikátní mobilní operní a koncertní sál. Projekt, který navrhl renomovaný architekt Josef Pleskot, přinese moderní scénu, jež pomůže pozvednout festival na evropskou úroveň.

Bývalé jeviště dosloužilo. Nové přinese příležitost vlastních operních projektů, to nejmodernější technické zázemí a především: už pouhým stanutím v zámecké bráně vezme divákovi dech.

Návrat po 12 letech

Už před více než dvanácti lety vypracoval architekt Pleskot projekt na úpravu litomyšlského zámku a na zastřešení vnitřního, tedy druhého zámeckého nádvoří. Z realizace tehdy sešlo, ale nové vedení Smetanovy Litomyšle se po letech k části návrhu vrátilo a architekta vyzvalo, aby v něm pokračoval. Rád se svého nápadu znovu ujal a se spolupracovníky z AP atelieru v rekordně krátkém čase připravil návrh řešení i realizaci.

Sám Pleskot o návrhu říká, že hledal natolik důstojné a atraktivní řešení, aby Smetanova Litomyšl mohla hostit nejlepší umělce světa. Pojal ho přitom minimalisticky a výsledek vnímá skromně. „Celá vestavba je zajímavá v kontextu se zámkem. Kdyby stála někde na stadionu, tak zajímavá asi tolik nebude,“ hodnotí autor návrhu.

Dolní část střechy vysoká dva metry je pevně nad jevištěm a bude sloužit k umístění techniky, světel a jevištních tahů. Výsuvná horní část se v případě deště vysune nad hlediště.

Projekt za 60 milionů korun citlivě propojuje moderní technologie s historickým prostředím. Ocelová konstrukce s kapacitou 1300 diváků se nedotýká fasády zámku a disponuje parametry srovnatelnými s evropskými koncertními domy. Montáž na nádvoří zámku začala v dubnu a v době uzávěrky tohoto vydání časopisu Stavebnictví a interiér byla výstavba v plném proudu. Pod novým zastřešením by se měl odehrát už zahajovací koncert 67. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl 14. června 2025.

Nový koncertní sál není jen stavbou. Je to výraz úcty k místu, hudbě a lidem, kteří sem přicházejí za zážitky. Naším cílem bylo propojit moderní architekturu s historickým prostředím zámku, a to tak, aby vzniklo místo, kde se kultura a historie vzájemně obohacují,“ říká Josef Pleskot, architekt projektu.

Projekt výstavby SmetaNového sálu se připravoval souběžně s rekonstrukcí zámku. Foto: František Renza

Propojení historie a moderních technologií

Projekt autoři pečlivě konzultovali s Národním památkovým ústavem, aby respektoval historickou hodnotu zámku. Navržené řešení nenarušuje jedinečné prostředí památky UNESCO a zároveň umožňuje pokračování festivalu na nádvoří zámku. Tento přístup zdůrazňuje snahu skloubit ochranu historického dědictví s moderními požadavky na kulturní akce.

Průběh výstavby konstrukce zajišťující zastřešení. Na dva pylony bude umístěna střecha s pevnou (nad jevištěm) a nad hlediště výsuvnou částí. Foto: František Renza

Architekt Josef Pleskot, známý svým respektem k historickým památkám, navrhl nejen mobilní zastřešení, ale také moderní jeviště a hlediště rozdělené do dvou částí. Nový sál nabídne unikátní akustiku a otevře divákům pohled na cenné fresky a sgrafita. „Tento projekt spojuje hudbu, architekturu a historii. Litomyšl se nebude mít za co stydět ani v evropském měřítku,“ uvedl ředitel festivalu Michal Medek.

Nové zastřešení zajišťuje konstrukce tvořená dvěma pylony a dvojicí nosných sloupů po stranách jeviště, které nesou „dvoupatrovou“ střechu. Dolní část střechy vysoká dva metry je pevně nad jevištěm a bude sloužit k umístění techniky, světel a jevištních tahů. Výsuvná horní část se v případě deště vysune nad hlediště, přičemž operace zabere šest až osm minut a bude moci proběhnout i v době představení, aniž by rušila jeho průběh. Na rozdíl od dřívějšího řešení nebude při operních představeních za dobrého počasí nová konstrukce zakrývat celé nádvoří, ale pouze nezbytné části. Při koncertech zůstanou arkády volné například pro pěvecké sbory, čímž se otevře prostor a zvýší variabilita využití.

V rámci výstavby se nejprve vztyčí nosné pylony a na zemi se smontuje horní posuvná část střechy. Ta se poté vytáhne nahoru a pod ní sestaví spodní část, jež se upevní na místo. Konstrukce je mimořádně lehká a subtilní, přičemž průměr trubek nepřesahuje šest centimetrů, což ji činí méně masivní než běžné lešení. Rychlost a flexibilita vysouvání části nad hlediště významně zlepší komfort pro diváky a usnadní provoz festivalu.

Nejkurióznější na tom je, a já si toho moc vážím, že se to všechno stihne vyprojektovat, postavit, odzkoušet a otestovat za necelý rok. To je skoro neuvěřitelné. A to není tím, že jsme možná národem koumáků nebo že žijeme ve fungujícím systému. To je tím, že pořád existuje pár bláznů – nadšenců, kteří si řeknou, že to udělají, zatnou se a stihnou to,“ pochvaluje si architekt. Výhoda byla podle něj i v tom, že se projekt připravuje souběžně s rekonstrukcí zámku.

Horní část střechy se nejprve sestavila na zemi. Foto: František Renza

Celá scenérie jako na dlani

Návštěvníci dosud na koncerty přicházeli zpoza zadní stěny hlediště, museli ho obejít podél zdi a teprve pak se před nimi otevřelo nádvoří a mohli si hledat místo. Nyní hosté budou přicházet po schodech prostředkem hlediště, přímo naproti jevišti. Jak zvednou zrak, ihned uvidí celý arkádový prostor. Před nimi se otevře jevištní portál se slunečními hodinami a sgrafity jezdecké bitvy v pozadí. „Celá scenérie zámku je líp viditelná, pochopitelná a stává se nedílnou součástí atmosféry sálu,“ vysvětluje Josef Pleskot.

Momentka z vyzvedávání konstrukce střechy. Foto: František Renza

Nový sál je vyšší než ten starší a dosahuje zhruba hřebenů střech kolem nádvoří. Hlediště rozdělují schody na dvě hemisféry, jak to nazývá architekt. Ty jsou mírně nakloněné k sobě, takže diváci více uvidí i na sebe navzájem a budou se moci třeba pozdravit – v tom vidí Pleskot důležitý sociální prvek. Velký důraz kladl autor rovněž na to, aby prostor vyhovoval hudebníkům. Konzultoval proto řešení i s dirigentem Jakubem Hrůšou. „Je strašně důležité, co vidí interpret z jeviště,“ komentuje architekt Pleskot. „Interpreta by měl pohled z jeviště do hlediště vyprovokovat k předvedení toho nejlepšího výkonu, kterého je schopen,“ říká dále Pleskot. Všechny osy přitom budou směřovat do středu jeviště k dirigentovi. Detaily doladí scénograf a režisér.

V první řadě testování

Premiéra nového sálu je naplánovaná na 14. června, kdy se odehraje zahajovací koncert s Českou filharmonií, dirigentem Jakubem Hrůšou a norskou houslistkou Vilde Frang. Na programu je Bedřich Smetana a jeho Pochod ke slavnosti Shakespearově. Dále jsou to skladby Ludwiga van Beethovena a Sergeje Prokofjeva. Sál se musí před začátkem festivalu sestavit a vyzkoušet. „V rámci prvního sestavení se musí ještě vyzkoušet, že vše bude fungovat. Proto byl stanoven měsíc a půl na testování a logistiku. Chceme mít dost času k odstranění případných chyb, které jistě nastanou,“ vysvětluje architekt. Finální doba montáže i demontáže u následujících festivalů by mohla být už pouze deset dnů.

Premiéra nového sálu je naplánovaná na 14. června, kdy se odehraje zahajovací koncert s Českou filharmonií, dirigentem Jakubem Hrůšou a norskou houslistkou Vilde Frang

Jediné, co se před zahájením festivalu vyzkoušet nedá, je akustika. Nádvoří z velké části tvoří otevřený prostor, takže akustika se tam těžko počítá. „Je už ovšem vyzkoušená, na nádvoří se hrálo odnepaměti. A ať už na nádvoří bylo cokoli, jakákoli vestavba, nehrálo to špatně. Věříme, že nyní to bude hrát taky dobře a pochopitelně tomu pomůžeme. Existují určitá mobilní zařízení, jimiž můžeme akustiku doladit,“ popisuje Josef Pleskot. Letošní ročník Smetanovy Litomyšli bude nicméně z pohledu akustiky testovací. Zúčastnění počítají s tím, že případné nedostatky se doladí do příštího roku.

Koncertní sál v Litomyšli má nevýhodu, že se vždy staví jen na dobu konání festivalu. Poté se demontuje a odkládá do skladu, kde přečká rok do dalšího ročníku. Přesto si Josef Pleskot myslí, že právě originální řešení koncertního sálu může přilákat přední umělce z celého světa a s nimi i fajnšmekry z řad příznivců klasického repertoáru z tuzemska i ze zahraničí. „Ve střední Evropě nemáme takhle skvělý venkovní sál. Já si dokonce myslím, že jestli se to povede, tak to bude nejlepší sezónní sál v Evropě,“ hodnotí Pleskot.

Za pódiem uvidí diváci cenné fresky a sgrafita. Foto: František Renza

Adopce sedadel

Financování projektu zajišťují Pardubický kraj, město Litomyšl, Česká spořitelna a filantropická kampaň „Adopce sedadel“. Lidé si mohli za 5 až 50 tisíc korun adoptovat sedadlo, které ponese jejich jméno, a stát se součástí nové kulturní kapitoly Litomyšle. Adopce je nyní už zastavena, zájemci si adoptovali takřka čtvrtinu hlediště, tedy více než 270 sedadel. Organizátor od dárců vybral přes 2,6 milionu korun.

Zdroje:

[1] www.kudyznudy.cz

[2] www.archiweb.cz

[3] www.smetanovalitomysl.cz

[4] www.seznamzpravy.cz

[5] www.czechdesign.cz

[6] www.cka.cz

Autor: Mgr. Zuzana Fajfrová
Foto: viz popisky