Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Snadné zdění s vápenopískovými bloky VAPIS

Vápenopískové zdicí prvky VAPIS nabízí řadu zajímavých vlastností – vysokou pevnost a zatížitelnost zdiva, zisky užitné plochy, výborné zvukově izolační vlastnosti, tepelnou akumulaci a podobně. Mohou být využity v ko- merční investorské výstavbě, v rodinných domech, vhodné jsou pro pasivní a nízkoenergetické objekty.

Vápenopískové prvky jsou masivní zdicí materiály skládající se z křemičitého písku, nehašeného vápna a vody. Vyznačují se především vysokou objemovou hmotností a pevností. Svými vlastnostmi se materiál blíží spíše k betonu, než k odlehčovaným zdicím materiálům jako je pórobeton nebo pálené keramické bloky. Mohlo by se zdát, že práce s nimi je náročná a namáhavá. Vápenopískové prvky VAPIS však disponují spoustou řešení, která práci člověka na stavbě s tímto moderním materiálem velmi usnadňují.

Bloky s elektrokanálkem pomáhají odstranit cca. 75 % dodatečného drážkování

Ukládání bloků

Zdivo VAPIS se uplatňuje při výstavbě všech typů objektů. Prvky se ukládají s vysokou přesností na tenkovrstvou maltu v ložné spáře 2 mm. Zdít lze v blocích pro ruční zdění (formát 25 × 25 cm) i pro strojní zdění pomocí minijeřábu – systémy VAPIS QUADRO (formát 50 × 50 cm). Bloky jsou kladeny na sraz, systém pero-drážka na čelních plochách umožňuje jejich přesné uložení. Výsledkem je přesná a rovná stěna, to znamená i značné úspory omítkových směsí a snazší práci při omítání stěn. Současně jsou tím pozitivně ovlivněny vlastnosti zdiva ve smyslu neprostupnosti obálky objektu. Dále se budeme věnovat postupům při ručním zdění.

K dispozici je devět tlouštěk zdiva od 7 do 36,5 cm, výška bloků je 248 mm, délka buď 248 nebo 498 mm. Jednotlivé tloušťky se vyrábí v různých pevnostech a objemových hmotnostech, takže je z pohledu projektu možné objekt optimalizovat i ekonomicky. Směrná pracnost zdění se pohybuje v rozmezí cca. 1,0 až 1,25 m2/h.

Všechny vápenopískové prvky vychází rozměrově z rastru efektivního zdění 12,5 cm a jsou koncipovány tak, aby bylo možné je ukládat ručně do tenkovrstvé malty, a to z pohledu ergonomie, manipulovatelnosti i hmotnosti. Až na výjimky hmotnost bloků nepřesahuje 30 kg a jsou opatřeny úchopy pro manipulaci a ukládání a systémem pero-drážka na bočních styčných plochách. Maltuje se pouze vodorovná maltová spára, svislé styčné spáry není nutné promaltovávat. Výjimkou jsou místa tzv. tupého spoje a dále pak ve vyzdívané tlačené oblasti nad překlady, popřípadě v extrémně namáhaných částech stavby.

Vlastní zdění spočívá v nanášení malty maltovým dávkovačem popřípadě zednickou lžící, zapravení malty na výši 2–3 mm a uložením a následným vyrovnáním bloku v maltě. Další bloky jsou přikládány postupně na sraz, pero-drážka v blocích umožní volné sklouznutí bloku do maltového lože. Čili postup shodný s jakýmkoli jiným zdicím materiálem.

Bloky s elektrokanálkem pomáhají odstranit cca. 75 % dodatečného drážkování

Patní vrstva zdiva

Vzhledem k relativně malé možnosti korekce bloků při zdění v tenkovrstvé maltě o výši 2 mm je nutným předpokladem úspěchu při zdění správné zhotovení spodní, patní vrstvy zdiva v každém podlaží. Zhotovit ji je možné ze samotných bloků o výši 24,8 cm nebo je možné použít vyrovnávací bloky v různých výškách (5, 7, 10 a 12,3 cm), popřípadě vyrovnávací izolační blok VAPIS IZO. Patní vrstva se vždy ukládá do normální malty o třídě pevnosti M10. Vrstva malty by se měla pohybovat mezi 1,5 až 3,5 cm. Po vytýčení horní hrany patní vrstvy, nejlépe napnutým motouzem (nivelace laserem, vodováhou) může dojít k ukládání a vyrovnání bloků. Patní vrstva je časově nejnáročnější fází zhotovení zdiva, od její kvality se odvíjí přesnost další práce. Přesto zvládne zhotovení patní vrstvy každý alespoň trochu zkušený zedník i drobný investor – samozhotovitel.

Napojení zdiva – tupý spoj

Ke spojení dvou stěn se využívá technika tupého spoje obou zdí ocelovou nerez kotvou. Doporučuje se vložit kotvu do každé ložné spáry, a to vždy do čerstvého maltového lože shora (nezasouvat) a následně usadit do čerstvého maltového lože s kotvou vápenopískový blok. Kolmá navazující zeď tak může být zhotovena současně nebo být přizděna s libovolným časovým odstupem. Styčnou spáru mezi podélnou stěnou a příčnou stěnou na tupý sraz je ze statických a akustických důvodů třeba celoplošně zamaltovat např. tenkovrstvou maltou.

Řezání a drážkování

Vápenopísek je masivní materiál, na rozdíl od pórobetonu jej není možné uříznout ruční pilou. Řezání vápenopískových bloků je však běžné na většině staveb. Optimální je staveništní kotoučová pila, nejlépe s vodním oběhem – voda chladí pilu a eliminuje prašnost při řezání, při splnění všech požadavků na bezpečnost při práci. Výhodou jsou přesné rovné řezy. Dělení vápenopískový bloků úhlovou bruskou s průměrem kotouče 230 mm je běžnou, leč méně komfortní a méně bezpečnou variantou. Mechanické štípačky na beton se příliš neosvědčují – štěp je nekontrolovaný a většinou je nutné jej dodatečně začistit. Použitím polovičních rohových a vyrovnávacích bloků „na kantku” ze sortimentu výrobce a dodržením rastru 12,5 cm lze výrazně eliminovat nutnost zkracování bloků.

Častou výhradou prováděcích firem – elektrikářů – k vápenopísku je obtížné drážkování. Opět u vápenopísku není možné použít ruční drážkovačku na pórobeton, přesto je možné drážky např. pro vedení elektroinstalací zhotovit bez problémů. Nejlépe se osvědčují strojní drážkovačky, nejčastější způsob zhotovení drážky je naříznutí okrajů drážky úhlovou bruskou do požadované hloubky a následné vysekání majzlíkem.

Elegantní alternativou pro zhotovení drážek je využití bloků pro ruční zdění s integrovaným kanálkem pro vedení svislých elektroinstalací uvnitř zdiva v jeho podélné ose, bez nutnosti dodatečného zhotovení drážek. Ve zdivu se může vést v podstatě jakákoliv elektroinstalace. Základní výhodou elektrokanálků je odbourání zhotovení cca 75 % svislých drážek v hotovém zdivu, kabeláž je přitom chráněná uvnitř bloků a nedochází k oslabení stěn a tím poklesu jejich vynikajících zvukově izolačních vlastností. Možná je i dodatečná instalace kabelů v průběhu užívání stavby bez nutnosti výrazných zásahů do omítnutého zdiva.

Předpokladem funkčnosti elektrokanálků je dodržování vazby bloků VAPIS „půl na půl” již při zdění, což sice zvyšuje nároky na přesnost práce, ale zároveň se jedná o staticky nejjistější vazbu bloků. Instalace elektrického vedení se provádí dodatečně protahováním. Kanálky jsou umístěny ve středové ose stěny – jejich průměr je 4 cm, vodorovné odstupy mezi osami kanálků jsou 12,5 cm. Prvky s elektrokanálky VAPIS jsou dostupné v tloušťkách 100/150/175/200/240 mm ve variantách dutého i plného bloku. I při použití bloků VAPIS s elektrokanálkem jde o „klasické” zdění bez nutnosti speciálního vybavení zedníka. Princip zdění je stejný, dodržení poloviční vazby vyžaduje jen trochu více zednického fortelu. Vhodná je pravidelná kontrola průchodnosti kanálků v průběhu zdění (rovná tyč o průměru asi 35 mm, např. násada na koště). Pro nanášení malty je vhodný maltový dávkovač VAPIS s lištou zabraňující padání malty do elektrokanálků. Systém lze doplnit dalším příslušenstvím vápenopískového zdiva jako je tenkovrstvá malta, ucelený systém překladů, věncovky a zdicí pomůcky.

Pro nanesení optimálního množství tenkovrstvé malty je vhodné použít maltový dávkovač
Autor:
Foto: Archiv VAPIS a svazu výrob- ců Kalksandstein