Interiér Městské plavecké haly Louny.

Stavba Ústeckého kraje: 9. ročník ovládly Louny

Soutěž Stavba Ústeckého kraje byla letos již podeváté vyhlášena Okresní hospodářskou komorou v Litoměřicích. Její devátý ročník ovládly Louny, které obsadily dvě vítězné příčky.

Cílem soutěže, jejíž vyhlášení proběhlo v lednu letošního roku, je představit odborné i laické veřejnosti nejlepší stavby realizované v uplynulých dvou letech. V devátém ročníku soutěže se posuzovaly objekty postavené v Ústeckém kraji v letech 2019–2020. Odborná porota zvolila metodiku rozdělení přihlášených objektů do dvou skupin. V té pro veřejnost nejrozšířenější posuzovala objekty reprezentující občanskou a bytovou výstavbu, v té druhé jednotlivé objekty.

Celkovým vítězem se stala budova, která porotu zaujala jak po funkční, tak po estetické stránce – Městská plavecká hala Louny. Autoři ze studia Dkarchitekti využili svažitého pozemku s terénním zlomem a orientovali novou bazénovou halu tak, aby dosáhli maximálního proslunění. Na tento prostor navázali velice dobře zvládnutou kombinací prvků, z nichž porotu zaujal prosklený parter s bazénem či precizně provedená geometricky zvlněná fasádní křivka. Vstupní prostor přirozeně „vtahuje” návštěvníky do objektu a celkový dojem ze stavby umocňuje masivní předsazená střešní konstrukce s dřevěným podhledem, který propojuje interiérovou a exteriérovou část. Dalším pozitivním prvkem návrhu je i statické řešení střešní konstrukce.

Vítězná stavba – Městská plavecká hala Louny.

Na druhé příčce se umístil rekonstruovaný objekt bývalého kulturního domu a kina v Chlumci. Návrh architektů Ondřeje a Viktora Tučkových (ve spolupráci s Janem Binterem) byl realizován z podnětu města za účelem vybudovat nové prostory městského úřadu. Rekonstruovaný objekt vznikl v sedmdesátých letech minulého století, v období, kdy byla využívána prefabrikace, v tomto případě montovaného železobetonového skeletu. Ten umožnil následnou přestavbu a změnu funkce na nové sídlo radnice.

Rekonstruovaný objekt bývalého kulturního domu a kina v Chlumci.

Došlo k propojení dvou původních objektů kulturního domu a kina a k realizaci přístavby nové radniční věže s hodinami a vstupním prostorem s hlavním schodištěm, včetně výtahu. Fasáda byla upravena, zateplena a obohacena o novou řadou přeformátovaných okenních otvorů. V rámci komplexní rekonstrukce bylo vyměněno technické zařízení budovy a zmodernizován interiér. Nedílnou součástí stavebních úprav byla i rekonstrukce vstupní terasy, přiléhajícího náměstíčka, dlažby a schodišť a nová výsadba stromů.

Třetí místo obsadil pětipodlažní Zelený dům v Lounech, multifunkční objekt situovaný v areálu původních kasáren. Navrženo zde bylo 30 bytů v dispozicích od 1 + kk až po 3 + kk s lodžiemi. V pátém podlaží jsou umístěny největší byty s terasami s výhledem do kraje. Porota ocenila, že dům je navržen jako ekologicky a energeticky úsporný (energetická náročnost A) a poskytuje vysoký uživatelský komfort. Budova disponuje kvalitním fasádním zateplením, rovnotlakým větráním s rekuperací, podlahovým vytápěním a zpětným využíváním šedých odpadních vod.

Předány byly také Zvláštní cena hejtmana Ústeckého kraje a Cena ČKAIT. Zasloužil si je projekt výstavby Biotechnologického systému pro čištění důlních vod z jámy MR1. Cílem vybudování mokřadní čistírny bylo zajistit stabilní nízkonákladový způsob čištění důlních vod, jež se vyznačují zvýšenou koncentrací kovů (před jejich vypuštěním do veřejné vodoteče je tedy nutné zabezpečit jejich vyčištění). Nová čistírna doplní dosavadní čerpání a čištění důlních vod, které je od roku 2004 zajišťováno v lokalitě bývalého hnědouhelného dolu Kohinoor státním podnikem Palivový kombinát Ústí.

Unikátní Biotechnologický systém pro čištění důlních vod z jámy MR1.

Nová unikátní čistírna, jež využívá fyzikálně-chemické a biologické procesy, které běžně probíhají v přírodních mokřadních systémech, byla uvedena do provozu již v létě roku 2020. Vlastní stavba se skládá ze sedmi nádrží – šest z nich je usazovacích a čisticích a sedmá je stabilizační a dočišťovací a umístěna je až před výpustí do Radčického potoka nebo jezera Most. Součástí stavby je také vegetační kalové pole o celkové ploše 2 250 metrů čtverečních. Čistírna má minimální spotřebu elektrické energie, neprobíhá zde žádné čerpání vody ve vlastním čisticím provozu, jen provzdušňování. Zapotřebí není ani stálá obsluha. Svou velikostí nemá tento projekt konkurenci nejen v Česku, ale ani na evropské úrovni.

Záštitu nad soutěží převzal Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje, a odborné garance se ujaly Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě (ČKAIT) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR.

Autor: tisková zpráva 1)
Foto: archiv Krajského úřadu Ústeckého kraje

1) redakčně upraveno