Budova, za jejímž návrhem stojí spolu s Miluničem i slavný architekt Frank Gehry, se stala ikonou pražské moderní architektury. Zdroj: Draw

Tančící dům: stále kontroverzní stavba a neodmyslitelná ikona Prahy

Tančící dům je nepřehlédnutelnou dominantou Prahy. Stojí na pravém břehu Vltavy na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Dům vznikl podle návrhu amerického architekta Franka O. Gehryho ve spolupráci s Vladem Miluničem a dnes se běžně objevuje na obálkách turistických průvodců i na pohledech. V budově najdete galerii, luxusní restauraci se skleněným barem, jehož vyhlídková terasa poskytuje třistašedesátistupňový výhled do okolí, i hotel. Jaká je historie stavby, která dodnes vzbuzuje vášnivé emoce?

Na nábřeží původně stával činžovní dům, který byl v roce 1945 zničen zásahem americké bomby. Útok, při kterém bombardéry začaly útočit místo Drážďan na Prahu, si vyžádal přes sedm set obětí. Zničeno bylo tehdy i mnoho staveb, včetně Emauzského kláštera. Až do 90. let pak nebylo jasné, co dalšího na tomto místě vznikne. Myšlenku zástavby vyslovil až uznávaný architekt chorvatského původu Vlado Milunič spolu s Václavem Havlem, jenž v té době bydlel v sousedním domě. Právě projekt Miluniče byl vybrán k realizaci. Zvolený architekt si následně ke spolupráci pozval světově uznávaného designéra Franka O. Gehryho, který údajně nabídku na realizaci domu přijal se slovy, že „pro zemi, jež dala Americe Jaromíra Jágra, udělá cokoli.“

Tančící dům byl vystaven pod záštitou nizozemské pojišťovny Nationale Nederlanden. Základní kámen byl položen 3. září 1994. Stavba „roztančila“ Rašínovo nábřeží o dva roky později – v roce 1996. Stala se jedním z pilířů moderní pražské architektury. Již podle původního návrhu se měla budova vyklánět nad křižovatku, což mělo symbolizovat československou společnost na začátku 90. let 20. století, která se z „totalitní strnulosti dala do pohybu“.

Prvotní myšlenkou bylo postavit dům s divadlem, knihovnou a kavárnou. Pro tento návrh se ale nenašel investor. Zdroj: Richard Semik

Dvě věže aneb Ginger a Fred

Budova má sedm nadzemních podlaží a dvě podlaží podzemní. Metaforický název získal dům podle svých věží, jež připomínají postavy tanečníků Freda Astaira (zděná věž) a Ginger Rogersové (skleněná věž). Věž Ginger s dvouplášťovou skleněnou fasádu je zavěšena na nosné ocelové konstrukci. Díky unikátnímu tvaru objektu je každé patro jiné. Konstrukce Tančícího domu je železobetonová. Na stavbu bylo použito devadesát devět originálních fasádních panelů, z nichž každý je originál, jenž se od ostatních liší mírou tloušťky, prohnutí a plastikou na lícové straně. Na vrcholu věže, jež symbolizuje postavu tanečníka, je umístěna kopule s konstrukcí z kovových trubek potažená nerezovou síťovinou s oky a zahalená do pomyslných vlasů. Autorem kopule je právě Frank O. Gehry.

Architekt Milunič navrhl dům tvořený z části statické a dynamické. Odkazoval tím prý k porevoluční společnosti a euforii. Zdroj: MVelishchuk

Ocenění časopisem Times

Tančící dům lze zařadit mezi nejrozporuplnější novodobé pražské stavby. Jeho obdivovatelé si pochvalují moderní architekturu a unikátní tvarové řešení. Naopak kritici stavbě vyčítají, že svým tvarem narušuje uliční řadu a nehodí se mezi tamní secesní budovy. Co ale budově nikdo nevezme, je prestižní ocenění amerického časopisu Times za design roku 1996. V českém časopisu Architekt se Tančící dům dostal mezi 5 nejvýznamnějších českých staveb 90. let.

Je libo přespání?

V budově se na šesti podlažích nachází kancelářské prostory. Nechybí ani restaurace s populárním barem v nejvyšším patře a konferenční středisko v přízemí a suterénu. O interiér kanceláří se postarala architektka Eva Jiřičná. Tančící dům je ale nově i hotel, který získává od svých hostů velmi vysoká hodnocení. Kromě devatenácti pokojů nabízí hotel také luxusní apartmány Ginger Royal Suite a Fred Royal Suite, jež jsou umístěné přímo ve věžích budovy a poskytují jedinečný výhled na Pražský hrad. Hotel i restaurace navíc nedávno (po koronavirové krizi) změnily cenovou politiku s cílem přilákat sem více českých návštěvníků. Většinu návštěvníků Tančícího domu totiž dosud tvořili především zahraniční turisté. Tančící dům patří mezi skvosty nejen pražské, ale i světové architektury. Byla by obrovská škoda si jej alespoň jednou za život zevnitř neprohlédnout, nemyslíte?

Střešní vyhlídka nabízí výhledy Pražský hrad, Vltavu i Národní divadlo. Zdroj: Anton Kudelin

Navštivte nově otevřené prostory

Tančící dům navíc otevřel v červnu letošního roku pro veřejnost své technické zázemí a další dosud nepřístupné prostory, které můžete navštívit až do 27. září 2020. Symbolicky tak oslavil třicáté výročí první myšlenky Václava Havla a návrhu architekta Vlada Miluniče z roku 1990. Osm nově otevřených prostor je spolu s technickým zázemím budovy zpřístupněno přes Galerii Tančící dům. Prostor je doplněn fotografiemi a texty z archivu.

Související články

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock