Tekuté tapety na zeď: oslnivý trend, nebo krok vedle?
Pokud sledujete interiérové trendy, nemohlo vám uniknout, že stěny už dávno nehrají jen roli neutrálního pozadí. Zahraniční magazíny o bydlení v posledních sezónách stále častěji ukazují interiéry, kde hlavní slovo přebírá textura. Vedle barvy a vzoru tak začíná hrát stále větší roli i samotný povrch. A právě tady se do hry vracejí tekuté tapety.
Tekuté tapety sice mohou působit jako nový trend, ve skutečnosti ale jen v modernější podobě navazují na dekorativní povrchy, které mají mnohem delší historii. Dnes se k nim interiéry znovu vracejí hlavně proto, že umějí nabídnout to, co je momentálně tolik žádané: jemnou texturu, měkkost a útulnější atmosféru. Na fotografiích vypadají velmi lákavě – elegantně, nenápadně a přitom dostatečně zajímavě. Otázka ale zní, jestli fungují jen jako efektní nápad do designových editorialů, nebo obstojí jako nátěrová hmota v běžném domácím provozu. Odpověď je překvapivě praktická.
Jak tekutá tapeta vypadá a co od ní čekat
U tekutých tapet si spousta lidí není úplně jistá, co si pod tím představit. Nejde o tapetu v roli, ale o dekorativní směs, která se připravuje podobně jako hmota k nanášení na stěnu. Obvykle obsahuje přírodní nebo syntetická vlákna, celulózu, bavlnu, někdy hedvábná vlákna, minerální či dekorativní přísady a pojivo, které všechno spojí do kompaktní vrstvy. Po nanesení a zaschnutí vznikne měkký, strukturovaný povrch, který působí trochu jako textil a trochu jako jemná stěrka. Právě tahle kombinace je na tekutých tapetách zajímavá. Nejsou tak výrazné jako klasická tapeta se vzorem, ale zároveň nabídnou víc než obyčejná malba. Stěna díky nim získá hloubku, jemné stínování a pocit větší vrstvenosti.
Kde ji použít?
Tekutá tapeta sice působí decentněji než klasická výrazná tapeta, ale rozhodně není nudná. Umí schovat drobné nedokonalosti podkladu, zútulnit prostor a dodat mu lehce „boutique hotel“ atmosféru, takže se hodí hlavně tam, kde nechcete agresivní vzor, ale ani obyčejně vymalovanou stěnu. Právě proto dobře funguje v ložnici, pracovně nebo klidném obýváku, kde její jemně strukturovaný povrch nepůsobí tvrdě a místnost díky němu bývá opticky měkčí i akusticky příjemnější. V běžném provozu navíc umí být překvapivě trvanlivá, pokud je správně aplikovaná a není v prostoru s vysokou vlhkostí nebo mechanickým namáháním. Méně vhodná je naopak tam, kde se zdi často špiní, stříká na ně voda nebo dochází k otěru. Jejím plusem ale je, že drobně poškozené místo lze u některých typů lokálně opravit lépe než u klasické tapety.
Recept na štěstí podle Dánů: hygge změní nejen váš interiér, ale i život
V dnešní době plné stresu a nejistoty nebyla nikdy důležitější psychická pohoda, kterou výrazně ovlivňuje i prostor, ve kterém bydlíme. Pojďme se inspirovat Dány a dalšími…
Jak na to, aby výsledek nevypadal „z devadesátek“
Chcete-li, aby tekutá tapeta působila současně, držte se jemnějších odstínů: písková, lněná, šedobéžová, tlumená olivová či kouřová modř. Právě takové tóny dnes interiéry milují, protože nechávají vyniknout texturu a nepůsobí lacině. Druhou důležitou věcí je nepřehltit prostor. Když už stěna mluví texturou, nábytek a dekorace by měly spíš doplňovat než soupeřit. Funguje dřevo, kámen, čalounění, len, keramika, matné kovy. Méně lesku, méně ostrých kontrastů, víc klidu. A třetí pravidlo? Vždycky si materiál prohlédnout na větší ploše. To, co vypadá krásně na vzorku, může být na celé stěně moc hrubé, moc tmavé nebo naopak nevýrazné. U texturovaných povrchů dělá světlo obrovský rozdíl.
Závěr: Za nás ano – ale s rozmyslem…
Tekuté tapety jsou skvělá volba pro každého, kdo chce stěnám dodat hloubku, měkkost a současný charakter. Nejsou to materiály pro milovníky sterilní praktičnosti a dokonale omyvatelných povrchů. Jsou spíš pro ty, kdo chtějí, aby domov vypadal víc vrstveně, útulně a trochu sofistikovaněji. Nejlépe fungují tehdy, když se nepoužijí všude, ale chytře. Jako akcent, který dodá interiéru šmrnc.
