Tepelné čerpadlo vs. elektrokotel. Kterému způsobu vytápění dát přednost?

Ačkoli pro pořizování nového bydlení není ideální doba, překvapivě mnoho lidí staví nebo rekonstruuje. Stojí tak tedy před otázkou, čím topit. Plyn a tuhá paliva jsou sice z hlediska provozních nákladů levnějším řešením, budoucnost plynu je však nyní velmi nejistá a kotle na tuhá paliva jsou zase neekologické a náročné na obsluhu. Uvažovat tak lze o elektrokotli či tepelném čerpadle. Co zvolit?

To první, co většinou budoucí uživatele topných zařízení zajímá, je cena. Mezi elektrokotlem a tepelným čerpadlem je z hlediska pořizovacích nákladů propastný rozdíl. Zatímco tepelné čerpadlo pro průměrný rodinný dům vyjde zhruba na 200 až 350 tisíc korun, za elektrokotel zaplatíte jen asi 25 tisíc. Pokud však s každou zimou nechcete takzvaně protopit kalhoty, měli byste se vedle ceny zajímat i o provozní náklady. Ty jsou v případě tepelného čerpadla až o dvě třetiny nižší než u elektrokotle, neboť dvě třetiny energie zařízení získá z obnovitelných zdrojů.

Z uvedeného vyplývá, že elektrokotel, který je vzhledem k aktuálním cenám elektřiny poměrně drahý na provoz, není vhodný k vytápění velkých či nezateplených objektů. Jeho instalace se naopak vyplatí v nízkoenergetických či pasivních domech s minimálními tepelnými ztrátami, popřípadě v bytech, kam tepelné čerpadlo instalovat nelze.

Provozní náklady jsou v případě tepelného čerpadla až o dvě třetiny nižší než u elektrokotle, neboť dvě třetiny energie zařízení získá z obnovitelných zdrojů.

Tepelné čerpadlo je oproti tomu vhodné pro jakýkoli objekt. Obecně lze říct, že vytápět tímto způsobem velký dům bude z ekonomického hlediska výrazně výhodnější než vytápět ho elektrokotlem. Pořídíte-li si tepelné čerpadlo do domácnosti s nízkými tepelnými ztrátami, jeho návratnost bude o něco pomalejší než v opačném případě. Také je potřeba vzít v potaz, že výkon topného zařízení se vždy odvíjí od tepelných ztrát vytápěného objektu, takže čím výkonnější zařízení budete potřebovat, tím vyšší bude i jeho pořizovací cena.

Dodejme, že do provozních nákladů je nutné zahrnout i náklady na servis. Zatímco elektrokotel je prakticky bezúdržbový, životnost tepelného čerpadla deklarovaná výrobcem je podmíněna pravidelnou údržbou a případnými každoročními revizemi, což v průměru vyjde asi na dva tisíce korun ročně.

Instalace elektrokotle se vyplatí v nízkoenergetických či pasivních domech s minimálními tepelnými ztrátami, popřípadě v bytech, kam tepelné čerpadlo instalovat nelze.

Novostavba, nebo rekonstruovaný objekt?

Chcete-li elektrokotlem vytápět novostavbu, stavební povolení získáte pravděpodobně jen v případě, že ho doplníte obnovitelným zdrojem tepla (vyhláška 78/2013 o energetické náročnosti budov), tedy třeba fotovoltaikou, solárními kolektory, krbovými kamny, případně právě tepelným čerpadlem.

Pakliže dům pouze rekonstruujete a chcete stávající neekologické topné zařízení vyměnit za tepelné čerpadlo, můžete zažádat o dotaci (v takovém případě je však nutné splnit řadu podmínek, které najdete na www.tepelka.cz ).

Mezi plusy elektrického kotle patří vedle jeho příznivých pořizovacích nákladů také velmi snadná instalace bez nutnosti stavebních úprav, nenáročnost na prostor i údržbu, bezobslužnost, tichý provoz a nezávislost na venkovní teplotě.

Shrnutí

Oba způsoby vytápění, ať už tepelným čerpadlem, nebo elektrickým kotlem, mají své výhody i nevýhody. Mezi plusy elektrického kotle patří vedle jeho příznivých pořizovacích nákladů také velmi snadná instalace bez nutnosti stavebních úprav, nenáročnost na prostor i údržbu, bezobslužnost, tichý provoz a nezávislost na venkovní teplotě. Minusem mohou být vyšší provozní náklady a v novostavbách nutnost doplnit toto zařízení obnovitelným zdrojem tepla.

Výhodou tepelného čerpadla je ve srovnání s elektrokotlem jeho vyšší účinnost, nižší provozní náklady a v letních měsících také možnost chlazení běžným plošným vytápěním.

Výhodou tepelného čerpadla je ve srovnání s elektrokotlem jeho vyšší účinnost (a tedy ekologičnost), nižší provozní náklady a v letních měsících také možnost chlazení běžným plošným vytápěním (aniž by bylo nutné vystavovat se studenému vzduchu proudícímu z klimatizace). Oproti tomu vyžaduje tepelné čerpadlo složitější instalaci (včetně zajištění odvodu kondenzátu), technickou místnost nebo prostor před domem (kvůli hlučnějšímu provozu), pravidelný servis, případně kontrolu těsnosti chladicího okruhu, a během zimních měsíců, kdy teplota klesne například pod minus deset stupňů Celsia, je obvykle potřeba doplnit čerpadlo záložním zdrojem tepla (například krbovými kamny), neboť nemusí pracovat tak efektivně jako při vyšších teplotách.

Autor: Viessmann
Foto: archiv Viessmann