Řez lokální rekuperační jednotkou. Uprostřed je protiproudý výměník tepla, ve kterém se předává teplo z odvětrávaného do čerstvého vzduchu z venčí.

Decentrální rekuperační jednotka jako úspora prostoru i peněz

Zmíněná finanční úspora plyne jak z nižší pořizovací ceny, tak z klesající spotřeby energie na vytápění. Díky absenci rozsáhlých vzduchotechnických rozvodů je také ušetřen prostor. Účinek decentrální větrací jednotky s rekuperací tepla je přitom srovnatelný s efektem, který nabízí obdobné, avšak o poznání komplikovanější centrální zařízení.

Nebudeme se dalekosáhle rozepisovat o prospěšnosti pobytu člověka v dostatečně větraném interiéru. Dané téma patří k všeobecně známým a je mimo jiné vysvětleno v mnoha článcích na tomto webu. Jen ve zkratce tedy:

Není-li vzduch v interiéru pravidelně vyměňován, dané mikroklima se vyznačuje nadměrnou koncentrací oxidu uhličitého a nežádoucí vlhkostí, což při dlouhodobém působení vede ke zdravotním potížím jeho obyvatel a vzniku plísní nejen na stěnách v bytě. Řešením je pravidelné větrání okny, které je ale v dostatečné míře ne vždy udržitelné (v noci, v zimě apod.). Komfort však přináší řízené větrání. Přesnou intenzitu větrání vašeho prostoru si můžete spočítat v internetové kalkulačce Větrání v bytě a domě.

A jaký je hlavní rozdíl mezi centrálním a decentrálním ventilačním systémem, ať už s rekuperací, či bez ní? Spočívá především v nárocích, které klade instalace jednoho či druhého na stavební úpravy. Centrálně řešený vzduchotechnický systém vyžaduje dostatek prostoru pro umístění rozvodů. Ty, ačkoli jde dnes převážně o „skládačku“ prefabrikovaných kusů o minimálních rozměrech, musejí být kladeny buď v rámci skladby podlahové konstrukce či nad zavěšené podhledy. Kromě toho, že ke své instalaci vyžadují dostatek prostoru a aplikovány jsou proto spíše jen v novostavbách, kde se s nimi počítá už při projektování stavby, je mnohdy komplikovaná i jejich následná provozní údržba. Do rekonstruovaných objektů je pak kvůli obtížné dodatečné montáži centrální systém aplikován je zřídkakdy.

Lokální jednotky

Naproti tomu decentrální rekuperační jednotky vyžadují ve své jednoduchosti prakticky jen díru do zdi a elektrickou přípojku. Jde tedy o technologii řízeného větrání, kterou je možné instalovat velmi snadno, a to nejen do zcela nových objektů, ale i do starších modernizovaných staveb. Aplikace řízeného větrání je přitom v jejich případě často nutností. V důsledku jejich energetické sanace související se zateplováním fasád či výměnou otvorových výplní totiž dochází k téměř dokonalému utěsnění obálky budovy, jež vedle pozitivních důsledků v podobě úspory za teplo přináší i negativní efekt v podobě nedostatku přísunu čerstvého vzduchu do vnitřních částí budov a běžně i zvyšování vlhkosti v prostoru.

Větrací zařízení s rekuperací tepla Vitovent 100-D je kompaktní, rozměry jsou 200 x 200 x 45 milimetrů. Instalace (jádrové vrtání) do obvodové stěny domu je proto velmi jednoduchá.

Montáž

Decentrální větrací zařízení, obvykle o rozměrech cca 30x50 centimetrů, se montují přímo do obvodových stěn (vkládají se do speciálních stěnových pouzder kruhového, případně čtvercového tvaru). Ve zdi každé místnosti, kterou chceme větrat, je obvykle zapotřebí prorazit pouze jeden otvor, do nějž se vkládá samostatná kompaktní jednotka. V ní jsou integrovány veškeré potřebné součásti. Nasává zvenčí čerstvý vzduch a ten přes výměník tepla předehřívá teplem získaným z odpadního vzduchu. Přefiltrovaný jej vhání do interiéru. Odpadní vzduch pak odchází stejnou cestou, jen opačným směrem. Ven je odváděn přes vnitřní stěnovou clonu. Proudí přes prachový filtr, který zabraňuje nežádoucímu znečištění zařízení, do výměníku tepla a nakonec ven.

Střídavý provoz přináší zvýšenou efektivitu

Pro zvýšení účinnosti rekuperace existují také systémová řešení, kdy jsou v prostoru instalovány dvě lokální jednotky ve střídavém provozu. Jsou nastaveny tak, aby každá z nich ve stejném okamžiku zabezpečovala vždy jen jednu funkci – buď odvod spotřebovaného vzduchu nasyceného pachy a vlhkostí zevnitř ven, nebo jen nasávání čerstvého vzduchu zvenčí dovnitř. Po předem zadaném časovém intervalu se pak vzájemně propojené jednotky přepnou na provoz v opačném směru, tedy vymění si role.

Exteriérová clona rekuperační jednotky Vitovent 100-D je na objektu patrná jen minimálně. Instaluje se přímo do venkovní stěny do speciálních stěnových, případně okenních pouzder.

Nejúčinnější decentrální větrací jednotky s rekuperací disponují účinností okolo 90 % (jen o několik málo jednotek procent méně než ta nejkvalitnější centrální zařízení). Umožňují tedy řízenou výměnu vzduchu, při níž, na rozdíl od větrání okny, nedochází k téměř žádnému úniku tepla z interiéru ven. V létě pak lze díky speciálnímu příslušenství (bypassová klapka), pokud je jím jednotka vybavena, rekuperaci tepla deaktivovat a nechat v noci proudit do interiéru chladnější vzduch.

Pokud je navíc dům zkonstruován z materiálů s dobrými tepelněakumulačními vlastnostmi, příjemné klima se v něm udrží i po většinu dne, kdy je větrací jednotka vypnutá. Zařízení tedy pomáhá zpříjemnit uživatelům pobyt v domě nejen v zimě, kdy uchovává cenné teplo, ale i během letních horkých dní.

Závěrem: úspora na všech frontách

Výhody decentrálního zařízení jsou zřejmé. Shrneme-li to, spočívají ve finanční, časové, prostorové a energetické úspoře. Cenově přijatelné řešení řízeného větrání lokální jednotkou s rekuperací přináší uživatelský komfort v podobě bydlení ve zdravém prostředí bez nežádoucích pachů či zvýšené vlhkosti a koncentrace CO2. Pozitivem je také možnost instalovat libovolné množství jednotek jen do tolika místností, do kolika chceme. Lze tedy vynechat některé nepříliš využívané prostory a soustředit se pouze na pokoje s vyšší frekvencí pohybu (jako kuchyně) a pobytu (zejména ložnice). Variabilita systému je široká. Jen zvolit prověřeného výrobce. Zkuste třeba společnost Viessmann a jeho decentrální bytový větrací systém Vitovent 100-D (výkon až 45 m3/h), případně Vitovent 200-D (výkon až 55 m3/h).

— kontakty —

Viessmann, spol. s r.o.

Plzeňská 189, 252 19 Chrášťany

E: viessmann@viessmann.cz   T: +420 257 090 900
WWW: https://www.viessmann.cz/

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: archiv Viessmann