Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Výměna střešního okna pod drobnohledem

Výměna střešního okna, někdy označovaná jako „renovace“ (přesnější výraz, neboť by mělo dojít nejen k samotné výměně, ale celkové opravě kompletního okenního otvoru), je záležitost nákladná, technicky související s celou střešní konstrukcí a zejména uživatelsky neoblíbená, protože je spojena s prováděním stavebních prací při bydlení.

Pohled na střešní okno, jehož povrch nese známky značného opotřebení, sám o sobě není důvodem výměny, byť se mnozí alespoň pokusí povrch přebrousit a přelakovat, ale pokud to neudělali včas, tak to bohužel už nepomůže. Možná již chvíli okno nejde otevírat nebo naopak po otevření zavřít, ale ani to nebývá důvod k výměně, pokud tedy většinou nedojde trpělivost paní domu. Představa prachu a nepořádku je však v tu chvíli obavou i pro ni, konečně ona si to pak nakonec uklidí a všechny starosti o řešení této situace ponese na svých bedrech. Nedivme se tedy, že představa o výměně je pak směrována zjednodušeně k vyjmutí střešního okna ze střechy ven a nasazení nového na jeho místo, prakticky bez nepořádku a hlavně rychle. Bohužel se jí chytají i projektanti a zejména u větších veřejných zakázek to pak přináší nemalé problémy. Výrobci střešních oken toto řešení nabízejí, v čem je tedy problém?

Střešní okno – to je střešní otvor s výplní

Je třeba si uvědomit, že střešní okno je otvorovou výplní, která je předsazena před střešní konstrukci a na rozdíl od fasádních oken není chráněna zapuštěním do ostění a neřeší to ani tzv. zapuštěná montáž. Konstrukce střešních oken jsou v principu stále stejné, přesto však doznaly změn, které jsou zásadní. Prvotní konstrukce měly prioritu chránit před zatečením vody, proto byla střešní okna umístěna výše, než ta dnešní. Ta jsou po létech postupného vývoje a s použitím moderních materiálů výrazně více zapuštěna a tak lépe chráněna, přesto i nadále zůstávají předsazenou konstrukcí. Díky honbě za úsporami tepla doznalo změn i těsnění mezi křídlem a rámem, používá se většinou dvou řad těsnění, okna jsou tak bezprůvanová a nelze počítat s přirozenou výměnou vzduchu v místnosti, je třeba větrat. Pro zajištění skvělých technických vlastností byla vylepšena zasklení, ruku v ruce s tím doznaly změn i rámy střešních oken, které byly doplněny o zateplovací bloky chránící rámy před promrzáním. V tomto směru lze konstatovat, že za posledních několik desítek let došlo k výraznému skoku směrem ke zlepšení technických vlastností, což je přesně ten rozdíl, který dělí nová střešní okna od těch starších, kterých se velká část výměn týká. Máme střešní okna, která jsou na střechách 35 let a majitelé jsou s nimi i teď spokojeni, ale to jde spíše o krásné výjimky, které potvrzují, že je to možné.

Obr. 2: Běžný tvar ostění (vlevo) vs. správné ostění (vpravo). Rozdíl spočívá především ve významně zlepšené tepelné izolaci v těsné blízkosti rámu a s tím spojené eliminaci srážení vody

I sebelepší výrobek se musí správně zabudovat a používat

Výrobky máme v potřebné kvalitě, popravdě se v nich hůře vybírá, protože se tváří všechny stejně, pro běžného člověka rozeznání jednotlivých odlišností střešních oken různých výrobců není úplně jednoduché, ale může mu být útěchou, že mnohdy rozdíly neznají ani lidé pohybující se ve stavební realitě a tak bohužel většinou rozhodne vliv reklamy. Pojďme dále, sebelepší výrobek nebude dobře fungovat, když jej špatně použijete nebo zabudujete. Zkuste si představit, že musíte vyměnit kotel na vytápění ve staré soustavě. Od topenáře se dozvíte, že není problém vyměnit kotel za nový, ale je třeba předělat trubky, radiátory a osadit termostatické ventily, aby to mělo smysl. Není to o tom, že to nejde. Jde. Bude to fungovat, ale nebude to mít ten správný efekt a teplo vás přijde draho, přestože by výměna obnášela pouze výměnu kotle bez dalších investic. Stejné je to s výměnou střešního okna.

Problematika zabudování střešních oken

Fungování střešního okna dále zcela zásadně ovlivňuje zabudování do střešní konstrukce. Zde je třeba se věnovat napojení jednotlivých vrstev na střešní okno, jde o napojení parozábrany, tepelné izolace a pojistné hydroizolace a neméně důležitý je i tvar ostění střešního okna. Ve více než 90 % mají střešní okna provedena nesprávně tvar ostění ve spodní a horní části, boky jsou ve většině případů provedeny kolmo na rám střešního okna. Pokud vedeme ostění dole pod oknem od rámu svisle dolů a nahoře od rámu vodorovně, pak nám v těchto místech u rámu chybí prostor na tepelnou izolaci a tuto funkci přebírá sádrokartonová deska o tl. 12,5 mm. Asi i neznalý člověk si dokáže uvědomit, že pokud po tomto materiálu v této tloušťce budeme chtít stejný užitek jako od stejné desky umístěné v ploše střechy doplněné o cca 200 mm tepelné izolace v podobě např. minerální vaty, pak se asi stejného výsledku nedočkáme. Tento způsob tvarování ostění se upřednostňoval v devadesátých letech, kdy oproti variantě zcela kolmého ostění kolem celého okna, na tzv. „střílnu”, se do místnosti dostávalo daleko více světla a nedocházelo tolik ke kondenzaci vody ve spodní části okna, protože teplo z radiátoru, který byl pod oknem předepsán, výrazně zvětšovalo teplotu na vnitřním povrchu a současně zajišťovalo odliv vlhkosti z tohoto místa dále do místnosti. Sádrokartonová deska tak v tom nebyla úplně sama, ale bohužel to situaci pouze vylepšilo, ale ne zcela zachránilo. Druhotně tak „promrzáním” v těchto místech docházelo k poškozování povrchu i na rámu a křídle střešního okna, které tak čelilo zvýšené kondenzaci vodní páry.

Změna fyzikálních podmínek

Postupně se nám změnily i vytápěcí soustavy, dříve z radiátorů sálalo významné teplo, po použití úspornějších nízkoteplotních soustav s termostatickými ventily opět došlo ke snížení přílivu pomocného tepla. Dnes je toto teplo pro člověka studené, jeho teploty necelých 37 °C nedosahuje, přesto pomáhá zvýšit teplotu v těchto místech nad tzv. rosný bod, tedy teplotu, při které se vodní pára změní na vodu a na povrchu se objeví kapky. To se děje vždy na nejchladnějším místě konstrukce, ve střeše je tímto místem vždy střešní okno a je jen otázka, jestli ke kondenzaci dojde nebo ne a faktorů, které se na tom podílejí je samozřejmě více. Vraťme se ke tvaru ostění. Osvědčilo se udělat úpravu tvaru ostění nahoře a dole, spočívá v provedení cca 80–100 mm nejdříve kolmo na rám okna a pak teprve dole svisle a nahoře vodorovně. Tím se dosáhne možnosti významně zlepšit tepelnou izolaci v těsné blízkosti rámu. Pro řemeslníka je to samozřejmě pracnější. Musí si tvar vynést, v případě sádrokartonových konstrukcí také připravit nosnou konstrukci a tak ne vždy je nakloněn to takto provádět. Se slovy „já to takto dělám 20 let a všem se to líbí” bez váhání odstraní zateplovací bloky připravené na okně již z výroby a přirazí zmiňovanou sádrokartonovou desku zešikma k holému rámu, v lepším případě předtím přilepí parozábranu. Naštěstí těchto řemeslníků ubývá, přece jenom se mnozí v tomto směru vzdělávají. Samozřejmě je možno využít systémového omyvatelného vnitřního ostění, které má správný tvar předpřipravený v podobě drážek pro jednoduché natvarování, konstrukčně je přichyceno přímo na rám střešního okna a na stávající podhled je přelištováno pomocí připravených lišt. Jeho nespornou výhodou je rychlost provedení a samozřejmě minimalizace prašných procesů, s jeho použitím lze provést výměnu tří oken během jednoho dne. A to při současném doplnění chybějící tepelné izolace, správném napojení parozábrany a provedení správného tvaru ostění. Ostatně správné provedení napojení jednotlivých vrstev i správný tvar ostění vyžaduje novelizovaná ČSN 746077 a je samozřejmě nutno splnit požadavky dalších norem, např. ČSN 730540-2 v platném znění (viz obr. 3).

Obr. 3: Způsoby provedení ostění. Zleva a) původní ostění, b) renovace se zachováním ostění, c) úprava ostění dle platné ČSN

Lze zachovat původní ostění?

Pokud se však z nějakého důvodu rozhodnete zachovat původní ostění, pak je jedinou možností doufat, že stávající okno půjde jednoduše vyjmout ze své pozice, že sádrokartonová deska nebude přišroubována vrutem přímo k rámu, že samotné okno nebude kotveno jiným nepředpokládaným způsobem nebo jen že ostění při průběhu prací nepraskne. Není však možno překontrolovat, jestli je stávající parozábrana provedena správně (tedy pokud tam vůbec je) a jestli tam předtím montážníci vůbec dali tepelnou izolaci. Budu to brát tak, že chyby, které nevidím, nejsou. Pokud navíc použiji střešní okno se zateplovacím blokem, pak situaci určitě zlepším a to je důležité. Budu zase o krok napřed. Bude to však stačit? Odpovědět si musí každý sám. Pro toho, komu to stačí, máme připravena zateplená okna RotoQ s lemováním pro výměnu EDW V20. Pro ty ostatní jsou k dispozici kompletní renovační řešení, stačí využít informací a kontaktů na www.roto-frank.cz.

Autor: Ing. arch. Zdeněk Dvořák
Foto: Archiv firmy