Zkoušky pevnosti zdiva z broušených cihel SUPE®THERM SB se dvěma druhy malt

HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. provedl v roce 2006 zkoušky pevnosti zdiva vyrobeného z broušených cihel SUPE®THERM SB se dvěma druhy malt pro tenké spáry, maltou pro zdění na tenkou spáru SB a maltou pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C. Vyhodnocení zkoušek vykázalo zajímavé výsledky, se kterými bychom Vás rádi v tomto článku seznámili.

Popis malt a rozdílného způsobu maltování ložných spár

Malta pro zdění na tenkou spáru SB je továrně vyráběná malta s deklarovanou pevností M5. Zkoušky pevnosti v tlaku u této malty podle EN 1015-11 prokázaly průměrnou pevnost v tlaku značně větší, než je deklarovaná hodnota. Malta pro zdění na tenkou spáru SB se nanáší na cihly s pomocí válce znázorněného na obr. 1.

Malta pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C je továrně vyráběná malta s deklarovanou pevností M5. Zkoušky pevnosti v tlaku u této malty podle EN 1015-11 prokázaly průměrnou pevnost v tlaku rovněž značně větší, než je deklarovaná hodnota. Malta se nanáší na ložnou spáru pomocí odlišného zařízení znázorněného na obr. 3.

Malta pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C má při ukládání hustší konzistenci a po uložení vytvoří souvislou vrstvu stejné tloušťky. Vrstva malty tak zakryje i dutiny ve zdicím prvku – viz obr. 4.

Popis zkoušek

Zkoušky pevnosti v tlaku podle ÖNORM EN 1052-1 byly provedeny v Rakousku ve zkušebně Stavebně-technického institutu (BTI) v Linci [1]. Pro zkoušky byly použity zdicí prvky SUPE®THERM 44 STI SB, poskytnuté výrobcem a zadavatelem zkoušek firmou HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Ze zdicích prvků bylo vyzděno 6 zkušebních těles s maltou pro zdění na tenkou spáru SB a 6 zkušebních těles s maltou pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C výše popsaným postupem. V každé druhé vrstvě byly použity poloviční zdicí prvky pro zachování správné vazby zdiva (obr. 5). Zdicí prvky byly před nanesením malty řádně navlhčeny vodou, ale nebyly vodou nasyceny. Jednotlivá zkušební tělesa byla vyzděna na dřevěné desky, poslední vrstva byla zakryta plastikovou fólií a 12 mm tlustou deskou ze sádrokartonu pro eliminaci vlivu případných drobných nerovností. Po vyzdění byla zkušební tělesa uložena při 20 °C a 50% vlhkosti cca 70 dní.

Při zkouškách byly měřeny a stanoveny průměrné pevnosti, svislé deformace pro stanovení krátkodobého (sečnového) modulu pružnosti podle normy [3] a navíc svislé i příčné deformace při cyklickém zatěžování pro stanovení cyklického E-modulu a součinitele příčné deformace. Zkoušky pevnosti v tlaku a modulů pružnosti byly zkušebnou statisticky vyhodnoceny, včetně zpracování grafů podélného a příčného přetvoření.

Na obr. 6 je patrné, jak malta pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C brání příčnému přetvoření zkušebního tělesa, což se pak projeví zvýšením výsledné mezní únosnosti.

Obr. 6: Ukázky zkušebních těles po zkoušce - vyzděno na maltu pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C

Ukázky zkušebních těles po zkoušce - vyzděno na maltu na tenkou spáru SB

Vyhodnocení zkoušek

Na základě výsledků zkoušek a jejich zpracování rakouským stavebně-technickým institutem [1] byly vypočteny výpočtové pevnosti zdiva a součinitele přetvárnosti podle ČSN 731101 a charakteristické pevnosti a součinitele K_E podle [2]. Pro přepočet charakteristických pevností pro další tloušťky stěn a typy zdicích prvků vyzděných na maltu pro zdění na tenkou spáru SB byl použit vzorec podle [2], pro přepočet charakteristických pevností pro další tloušťky stěn a typy zdicích prvků vyzděných na maltu pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C musel být vzorec upraven:

• pro maltu pro zdění na tenkou spáru SB: f_k = K f_b^0,7 = 0,5 f_b^0,7;
• pro maltu pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C: f_k = K f_b^0,7 = 0,65 f_b^0,7.

Výsledky vyhodnocení tak prokázaly u zdiva na maltu pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C výrazně lepší výsledky, než u malty pro zdění na tenkou spáru SB. Část výsledků v konkrétních hodnotách je možno vidět v ukázce v tabulce 1.

Závěr

Zkoušky prokázaly dobrou shodu charakteristické pevnosti stanovené zkouškou s pevností stanovenou podle vzorce z normy [2] jen u malty pro zdění na tenkou spáru SB. Pro zdivo, kde byla použita malta pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C, musel být odvozen vzorec nový, přesněji řečeno musela být upravena konstanta K (uváděná v normě [2] v tabulce 1). Tuto úpravu by bylo po provedení doplňujících zkoušek v Česku zřejmě vhodné doplnit do české Národní přílohy k normě [2]. Pro navrhování a realizace malta pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C umožňuje „zeštíhlení” nosných obvodových i vnitřních pilířů z broušených zdicích prvků až o 30 %. Další výhodou při použití malty pro zdění na celoplošnou tenkou spáru SB C je docílení poměrně vysoké charakteristické pevnosti zdiva i se zdicími prvky nižších pevnostních tříd, které bylo možno dosáhnout pouze s cihlami o pevností třídě P15. Tím se otevírají možnosti využití vysoce tepelně-izolačních cihel, které díky svému vysokému vylehčení mají nižší pevnosti v tlaku, ve vícepodlažních stavbách.

Literatura

[1] Prüfbericht: Druckfestigkeit und E-Modul nach ÖNORM EN 1052-1 von mit Dünnbett- bzw. deckelndem Dünnbettmörtel gemauerten Mauerwerksprobekörpern (RILEM) aus SUPE®THERM 44 SB STI der Fa. HELUZ, vypracoval Bautechnisches Institut (BTI) A 4040 Linz, Schloss Puchenau, Karl Leitl-Straβe 2, Rakousko, dne 22.12.2006
[2] ČSN EN 1996-1-1 Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí, Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce, ČNI, leden 2007
[3] ČSN EN 1052-1 Zkušební metody pro zdivo – Část 1: Stanovení pevnosti v tlaku, ČNI, říjen 1999
[4] Technická příručka pro projektanty a stavitele, komplexní cihelný systém SUPE®THERM, vydal HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., 373 65 Dolní Bukovsko 295, v září 2005 (4. vydání)

---

Související odkazy a doplňky:

Energetický štítek budovy s obvodovým zdivem firmy HELUZ

Spočtěte si sami a on-line energetický štítek svého domu s obvodovým zdivem od firmy HELUZ s pomocí zjednodušeného výpočtového nástroje HELUZ Energetický štítek.