Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Budova Živnobanky se změní ve svět skla

Budova Živnobanky v pražské ulici Na Příkopě ožije uměním. Její vlastník, investiční skupina CPI Group, se rozhodl historicky cennou nemovitost otevřít veřejnosti a kultuře.

Hlavním tématem několika expozic bude sklo, velkou atrakcí pak zážitková instalace nazvaná Glass Experience by Lasvit, kterou vyvíjíme právě s českou renomovanou sklářskou firmou Lasvit. Půjde o světově unikátní instalaci českých a zahraničních autorů, ve které bude hrát hlavní roli české sklo, křišťál, design, nejnovější technologie a efekty, propojené se zvukem, světlem a proměnou prostoru,” uvedla Marie Vítková, předsedkyně správní rady projektu Živnobanky. Místo zde najdou stálé i dočasné výstavy a programy zaměřené na sklo a jeho využití, vlastnosti i umělecké ztvárnění. Praha tak na ploše 3 500 m2 získá jednu z největších expozic tohoto druhu na světě.

Hlavní průčelí budovy Živnobanky

Unikátní expozice a další programy

Široké veřejnosti se otevřou unikátní zážitkové expozice a interaktivní instalace od předních světových i českých tvůrců. „Náš projekt má ambici stát se hlavní adresou, výkladní skříní českého skla i kreativity a mezinárodně prestižní výstavní a odbornou institucí. České sklo je ve světě obrovským fenoménem, který si takovou prestižní scénu v Praze zaslouží,” sdělil k projektu jeho ředitel Ladislav Pflimpfl.

Koncept počítá také s kavárnou a restaurací pro setkávání či obchodní schůzky, tematickými programy pro rodiny s dětmi, ale také s butiky, showroomy a kancelářemi. Rozsáhlý obchod s designem a uměním převážně českých sklářských značek a dalších designových firem bude vestavěn do unikátního prostoru bývalého bankovního trezoru. Zázemí pro veřejnost doplní prostory pro retail spojený se sklem, světlem a interiérem i široká programová nabídka akcí a vzdělávacích programů.

Mezi okny druhého patra jsou znaků čtyř největších českých od profesora Celdy Koučka

Citlivá rekonstrukce

Na projektu pracujeme již téměř dva roky, protože jsme chtěli dát dohromady tým skutečných profesionálů a vymyslet to nejlepší a zároveň netradiční řešení na míru krásnému a historicky cennému domu bývalé Živnobanky,” doplnila předsedkyně správní rady Marie Vítková.

Investiční skupina CPI Group, která budovu vlastní a financuje zrod tohoto projektu, bude k rekonstrukci přistupovat s respektem k architektonické hodnotě budovy Živnobanky i jejímu okolí.

Projekt předpokládá využití rozsáhlých historických interiérů, které jsou jedinečné svojí výzdobou a uměleckými pracemi předních českých umělců, jakými jsou např. Mikoláš Aleš, Max Švabinský, Stanislav Sucharda, Celda Klouček, Bohuslav Schnirch, František Ženíšek a další.

Úpravami naopak projdou novější části budovy směrem do ulice Nekázanka, které se promění v další galerie a expoziční prostory. Záměr je nyní ve fázi práce na architektonické studii pro renovaci a adaptaci budovy. Po projektové fázi v roce 2014 proběhnou stavební práce a úpravy během roku 2015. Zároveň se intenzivně řeší příprava uměleckých a interaktivních expozic a instalací ve spolupráci s domácími a zahraničními tvůrci a partnery. Detailní koncept expozic a instalací představí autoři v polovině příštího roku.

Místnost s trezory

Obecně prospěšná společnost

Pro vlastní provoz nově vznikajícího projektu vznikla obecně prospěšná společnost. Předsedkyní správní rady je Marie Vítková, v dozorčí radě usednou právnička Vladimíra Glatzová, ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea Helena Koenigsmarková a sklář Zdeněk Lhotský. Ředitelem společnosti a projektu je Ladislav Pflimpfl, dlouholetý ředitel londýnského Českého centra. Designér Maxim Velčovský působí v roli hlavního kurátora projektu se zodpovědností za koncept a vývoj výstavního programu, ve spolupráci s dalšími kurátory a odborníky. Pro konzultace a uměleckou garanci byla ustanovena umělecká rada, mezi jejíž členy se počítá mj. Eva Jiřičná, Eva Eisler, a další domácí i zahraniční jména.

Zasedací síň ve druhém patře
Lustr v zasedací síni

Historická budova Živnostenské banky v Praze v ulici Na Příkopě

(Zdroj: Praguewelcome.cz/PIS) Ve 30. letech 17. stol. po třicetileté válce vystavěl na této rohové parcele hrabě Jiří Vilém Michna na místě čtyř středověkých domů barokní palác, jehož součástí byla i velká zahrada. Jedním z mnoha dalších majitelů byl Jan hrabě Nostitz-Rhieneck, po němž se paláci říkalo Nostický. V roce 1845 zakoupil Zemský výbor Království českého Nostický palác pro potřeby Musea Království českého, které zde sídlilo do roku 1890. Pak si muzeum postavilo vlastní budovu v horním konci Václavského náměstí a Zemský výbor postoupil budovu své Zemské bance, která provedla roku 1893 její demolici.

Na volné parcele pak byla v letech 1894–96 vystavěna honosná čtyřpatrová bankovní budova ve slohu české renesance podle projektu architekta Osvalda Polívky. Boční průčelí budovy vedlo do Nekázanky, kam byl osazen původní portál z Nostického paláce se sochami orlic a vázami z dílny Matyáše Bernarda Brauna z první poloviny 18. stol. Budova je spojena s protějším domem můstky přes Nekázanku z roku 1909 od arch. Osvalda Polívky a stavitele Matěje Blechy.

Zemská banka zahájila činnost v roce 1890 jako instituce k zajišťování finančních potřeb zemské, okresní i obecní samosprávy. Poskytovala levný a pevný úvěr okresům a obcím na obecně prospěšné akce a prostřednictvím tzv. melioračních půjček podporovala i zemědělství. Brzy se stala největším emisním ústavem rakousko-uherské monarchie.

Stavebník budovy se chtěl její krásou vyrovnat Městské spořitelně v Rytířské ulici, či ji ještě předstihnout. Hlavní průčelí budovy vedlo do ulice Na Příkopě a jeho výzdoby se účastnili nejlepší umělci té doby. Návrhy na lunetovou výzdobu budovy jsou dílem Mikoláše Alše. I v Nekázance jsou na průčelí krásné Alšovy lunety.

Po stranách hlavního vchodu jsou plastiky od Stanislava Suchardy, které znázorňují činnosti podporované bankou: zprava to jsou Obchod, Průmysl, Zemědělství a Technologie. Ostatní ornamentální i figurální ozdoby jsou od profesora Celdy Koučka včetně čtyř znaků největších českých měst (Praha, Plzeň, Liberec, Budějovice) mezi okny druhého patra. Vytvořil také nárožní kartuše se zemským znakem a doprostřed heraldického Lva s korunovačními insigniemi. Rohová plastika nad římsou u Nekázanky představuje Práci a Vědu, směrem k Prašné bráně je bůh obchodu Merkur.

Ještě bohatší je výzdoba interiéru: ve vestibulu jsou dva velké nástěnné obrazy od Maxe Švabinského z roku 1896. Monumentální schodišťová hala, obložená žulou a mramorem, má šest nástěnných lunet od Karla Vítězslava Maška, další obrazy jsou od Karla Ladislava Klusáčka. U paty schodiště jsou dvě velké bronzové sochy Světlonošů od Bohuslava Schnircha.

U paty schodiště jsou dvě velké bronzové sochy Světlonošů od Bohuslava Schnircha
Monumentální schodišťová hala, obložená žulou a mramorem, má šest nástěnných lunet od Karla Vítězslava Maška, další obrazy jsou od Karla Ladislava Klusáčka

Středem všeho dění i výzdoby je hlavní bankovní dvorana. Má skleněný strop, jehož střed zdobí znak Království českého, kolem něho jsou znaky pražských měst a předměstí od malíře Rudolfa Říhovského. Kol dokola zdobí dvoranu ve výši prvního patra postavy venkovského lidu v místních krojích jako alegorie jednotlivých českých krajů: v průčelí dvorany čtyři sochy Schnirchov, vpravo tři sochy Františka Hergesela, vlevo tři sochy Antonína Procházky a nad vchodem dvě sochy od Stanislava Suchardy. Nad sochami jsou znaky 90 předních měst Českého království. Další plastiky v hale vytvořil Alois Folkmann. Kašna je od Ladislava Šalouna.

Středem všeho dění i výzdoby je hlavní bankovní dvorana se skleněným stropem

I další, pro veřejnost nepřístupné prostory, jsou bohatě zdobeny, např. v zasedací síni ve druhém patře jsou štuky od sochaře Folkmanna a obraz císaře Františka Josefa I. od Františka Ženíška. Dvorana byla upravována roku 1940 architektem Karlem Stráníkem. Nově sem přibyl keramický vlys od sochaře Jana Laudy a malíře Františka Tichého, mozaika Jana Baucha a socha od Bedřicha Stefana.

Autor: Jan Burian
Foto: Archiv CPI Group