Budova Živnobanky se změní ve svět skla

Budova Živnobanky v pražské ulici Na Příkopě ožije uměním. Její vlastník, investiční skupina CPI Group, se rozhodl historicky cennou nemovitost otevřít veřejnosti a kultuře.

„Hlavním tématem několika expozic bude sklo, velkou atrakcí pak zážitková instalace nazvaná Glass Experience by Lasvit, kterou vyvíjíme právě s českou renomovanou sklářskou firmou Lasvit. Půjde o světově unikátní instalaci českých a zahraničních autorů, ve které bude hrát hlavní roli české sklo, křišťál, design, nejnovější technologie a efekty, propojené se zvukem, světlem a proměnou prostoru,” uvedla Marie Vítková, předsedkyně správní rady projektu Živnobanky. Místo zde najdou stálé i dočasné výstavy a programy zaměřené na sklo a jeho využití, vlastnosti i umělecké ztvárnění. Praha tak na ploše 3 500 m² získá jednu z největších expozic tohoto druhu na světě.

Unikátní expozice a další programy

Široké veřejnosti se otevřou unikátní zážitkové expozice a interaktivní instalace od předních světových i českých tvůrců. „Náš projekt má ambici stát se hlavní adresou, výkladní skříní českého skla i kreativity a mezinárodně prestižní výstavní a odbornou institucí. České sklo je ve světě obrovským fenoménem, který si takovou prestižní scénu v Praze zaslouží,” sdělil k projektu jeho ředitel Ladislav Pflimpfl.

Koncept počítá také s kavárnou a restaurací pro setkávání či obchodní schůzky, tematickými programy pro rodiny s dětmi, ale také s butiky, showroomy a kancelářemi. Rozsáhlý obchod s designem a uměním převážně českých sklářských značek a dalších designových firem bude vestavěn do unikátního prostoru bývalého bankovního trezoru. Zázemí pro veřejnost doplní prostory pro retail spojený se sklem, světlem a interiérem i široká programová nabídka akcí a vzdělávacích programů.

Citlivá rekonstrukce

„Na projektu pracujeme již téměř dva roky, protože jsme chtěli dát dohromady tým skutečných profesionálů a vymyslet to nejlepší a zároveň netradiční řešení na míru krásnému a historicky cennému domu bývalé Živnobanky,” doplnila předsedkyně správní rady Marie Vítková.

Investiční skupina CPI Group, která budovu vlastní a financuje zrod tohoto projektu, bude k rekonstrukci přistupovat s respektem k architektonické hodnotě budovy Živnobanky i jejímu okolí.

Projekt předpokládá využití rozsáhlých historických interiérů, které jsou jedinečné svojí výzdobou a uměleckými pracemi předních českých umělců, jakými jsou např. Mikoláš Aleš, Max Švabinský, Stanislav Sucharda, Celda Klouček, Bohuslav Schnirch, František Ženíšek a další.

Úpravami naopak projdou novější části budovy směrem do ulice Nekázanka, které se promění v další galerie a expoziční prostory. Záměr je nyní ve fázi práce na architektonické studii pro renovaci a adaptaci budovy. Po projektové fázi v roce 2014 proběhnou stavební práce a úpravy během roku 2015. Zároveň se intenzivně řeší příprava uměleckých a interaktivních expozic a instalací ve spolupráci s domácími a zahraničními tvůrci a partnery. Detailní koncept expozic a instalací představí autoři v polovině příštího roku.

Obecně prospěšná společnost

Pro vlastní provoz nově vznikajícího projektu vznikla obecně prospěšná společnost. Předsedkyní správní rady je Marie Vítková, v dozorčí radě usednou právnička Vladimíra Glatzová, ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea Helena Koenigsmarková a sklář Zdeněk Lhotský. Ředitelem společnosti a projektu je Ladislav Pflimpfl, dlouholetý ředitel londýnského Českého centra. Designér Maxim Velčovský působí v roli hlavního kurátora projektu se zodpovědností za koncept a vývoj výstavního programu, ve spolupráci s dalšími kurátory a odborníky. Pro konzultace a uměleckou garanci byla ustanovena umělecká rada, mezi jejíž členy se počítá mj. Eva Jiřičná, Eva Eisler, a další domácí i zahraniční jména.

Historická budova Živnostenské banky v Praze v ulici Na Příkopě

(Zdroj: Praguewelcome.cz/PIS) Ve 30. letech 17. stol. po třicetileté válce vystavěl na této rohové parcele hrabě Jiří Vilém Michna na místě čtyř středověkých domů barokní palác, jehož součástí byla i velká zahrada. Jedním z mnoha dalších majitelů byl Jan hrabě Nostitz-Rhieneck, po němž se paláci říkalo Nostický. V roce 1845 zakoupil Zemský výbor Království českého Nostický palác pro potřeby Musea Království českého, které zde sídlilo do roku 1890. Pak si muzeum postavilo vlastní budovu v horním konci Václavského náměstí a Zemský výbor postoupil budovu své Zemské bance, která provedla roku 1893 její demolici.

Na volné parcele pak byla v letech 1894–96 vystavěna honosná čtyřpatrová bankovní budova ve slohu české renesance podle projektu architekta Osvalda Polívky. Boční průčelí budovy vedlo do Nekázanky, kam byl osazen původní portál z Nostického paláce se sochami orlic a vázami z dílny Matyáše Bernarda Brauna z první poloviny 18. stol. Budova je spojena s protějším domem můstky přes Nekázanku z roku 1909 od arch. Osvalda Polívky a stavitele Matěje Blechy.

Zemská banka zahájila činnost v roce 1890 jako instituce k zajišťování finančních potřeb zemské, okresní i obecní samosprávy. Poskytovala levný a pevný úvěr okresům a obcím na obecně prospěšné akce a prostřednictvím tzv. melioračních půjček podporovala i zemědělství. Brzy se stala největším emisním ústavem rakousko-uherské monarchie.

Stavebník budovy se chtěl její krásou vyrovnat Městské spořitelně v Rytířské ulici, či ji ještě předstihnout. Hlavní průčelí budovy vedlo do ulice Na Příkopě a jeho výzdoby se účastnili nejlepší umělci té doby. Návrhy na lunetovou výzdobu budovy jsou dílem Mikoláše Alše. I v Nekázance jsou na průčelí krásné Alšovy lunety.

Po stranách hlavního vchodu jsou plastiky od Stanislava Suchardy, které znázorňují činnosti podporované bankou: zprava to jsou Obchod, Průmysl, Zemědělství a Technologie. Ostatní ornamentální i figurální ozdoby jsou od profesora Celdy Koučka včetně čtyř znaků největších českých měst (Praha, Plzeň, Liberec, Budějovice) mezi okny druhého patra. Vytvořil také nárožní kartuše se zemským znakem a doprostřed heraldického Lva s korunovačními insigniemi. Rohová plastika nad římsou u Nekázanky představuje Práci a Vědu, směrem k Prašné bráně je bůh obchodu Merkur.

Ještě bohatší je výzdoba interiéru: ve vestibulu jsou dva velké nástěnné obrazy od Maxe Švabinského z roku 1896. Monumentální schodišťová hala, obložená žulou a mramorem, má šest nástěnných lunet od Karla Vítězslava Maška, další obrazy jsou od Karla Ladislava Klusáčka. U paty schodiště jsou dvě velké bronzové sochy Světlonošů od Bohuslava Schnircha.

Středem všeho dění i výzdoby je hlavní bankovní dvorana. Má skleněný strop, jehož střed zdobí znak Království českého, kolem něho jsou znaky pražských měst a předměstí od malíře Rudolfa Říhovského. Kol dokola zdobí dvoranu ve výši prvního patra postavy venkovského lidu v místních krojích jako alegorie jednotlivých českých krajů: v průčelí dvorany čtyři sochy Schnirchov, vpravo tři sochy Františka Hergesela, vlevo tři sochy Antonína Procházky a nad vchodem dvě sochy od Stanislava Suchardy. Nad sochami jsou znaky 90 předních měst Českého království. Další plastiky v hale vytvořil Alois Folkmann. Kašna je od Ladislava Šalouna.

I další, pro veřejnost nepřístupné prostory, jsou bohatě zdobeny, např. v zasedací síni ve druhém patře jsou štuky od sochaře Folkmanna a obraz císaře Františka Josefa I. od Františka Ženíška. Dvorana byla upravována roku 1940 architektem Karlem Stráníkem. Nově sem přibyl keramický vlys od sochaře Jana Laudy a malíře Františka Tichého, mozaika Jana Baucha a socha od Bedřicha Stefana.