Tepelná izolace soklu a spodní stavby – chyby v praxi (v praxi chybí)

Jak předejít zbytečným tepelným ztrátám a studeným koutům v místnostech? Je potřebná tepelná izolace soklů a spodní stavby pouze u starších budov, nebo také u novostaveb? Jak jednoduše zjistit kvalitu provedené tepelné izolace? Na jednoduché otázky hledáme jednoduché odpovědi.

Termografie odhalí tepelné mosty

Termografie je oborem, který nám exaktním způsobem může poskytnout velmi cenné informace v oblasti účinnosti a kvality provedení tepelné izolace objektu. Kouzlo termografie spočívá především v tom, že pokud s termokamerou pracuje zkušený odborník, místa kudy nám teplo „odtéká” z objektu, nebo naopak mráz „zalézá” domů, jsou na termogramech velmi dobře zřetelná a pochopitelná. Každý stavebník, mistr, investor, developer, inženýr i docent pochopí, že tam, kde se nám na termogramech v zimě zobrazuje nejvyšší teplota povrchu, teplo nám 24 hodin denně utíká výrazně více než jinde. Vlastně jde o jakousi „tepelnou díru” v konstrukci, kterou nazýváme tepelným mostem.

Kde se nejčastěji vyskytují tepelné mosty?

Provozovatelé termokamer nám potvrzují, že mezi nejvíce rozšířené tepelné mosty patří oblast soklu a přechod na spodní stavbu. Shodné zkušenosti máme například z Německa, kde se hlavně v jeho východní části velmi intenzivně zateplovalo, nicméně na sokly se „nějak” pozapomnělo. Nyní se sokly u tisíců staveb dodatečně opatřují tepelnou izolací, aby se zamezilo zbytečným únikům tepla a dalším souvisejícím problémům.

Špatné řešení izolace soklu není bohužel hříchem staveb jen v minulých desetiletích, ale i současný reálný stav. Na uvedených termografických záběrech je možno vidět výrazné projevy tepelně technických nedostatků v místech napojení obvodové stěnové konstrukce na nadzemní soklovou část.

Jak je na termogramech dobře vidět, shodné tepelně technické problémy se vyskytují na starších objektech i na novostavbách. Nejsvětlejší místa s nejvyšší teplotou nám znázorňují oblasti, kde nám teplo nejvíce uniká (a zároveň stavba nejvíce promrzá).

Na tepelnou izolaci soklu a spodní stavby máme výrazně jiné požadavky než na tepelnou izolaci stavby vrchní. Jedná se především o požadavky na:

• Minimální nasákavost.
• Mrazuvzdornost.
• Minimální nebo žádnou vzlínavost vody.
• Vysokou pevnost v tlaku.
• Možnost kombinace s různými typy hydroizolací.
• Dobré spolupůsobení s lepidly a tmely
• Jednoduchou zpracovatelnost

Vhodné tepelné izolanty

Mezi tepelnými izolanty splňují tyto náročné požadavky pouze polystyrenové izolanty.

Jedná se o izolanty XPS (extrudovaný polystyren), nebo EPS desky PERIMETR, které byly pro spodní stavbu vyvinuty. Již sám název PERIMETR je toho dokladem – můžeme jej například také přeložit jako „plošný obvod” – míněno plošný obvod spodní stavby.

Protože extrudovaný polystyren se v České republice nevyrábí a veškerá produkce se musí dovážet, v další části článku se budeme zabývat pouze materiálem PERIMETR.

Pro stavební trh je trochu zmatečná skutečnost, že z perimetrického materiálu pro oblast soklu a spodní stavby se vyrábějí desky několika tvarů a pod různými obchodními názvy.

Typickým příkladem jsou:

• Soklové desky.
• Drenážní desky.
• Desky PERIMETR.

Uvedené typy jsou vlastně všechny „PERIMETR”, ale aby se to méně pletlo, desky dostaly „jména” podle hlavní „funkce” či typického umístění ve stavbě. Des-ky se liší svým rozměrem, typem obvodové hrany a profilováním povrchu.

Desky pro sokl a spodní stavbu jsou vyráběny ze speciálních surovin lisováním do forem. Suroviny a technologie zaručují deskám výše uvedené mimořádné vlastnosti.

Tyto desky vykazují vynikající hodnoty tepelné izolace λ_D=0,032–0,033 W/(m.K).

Uvedené speciální typy desek, stejně jako desky XPS, není nutno chránit hydroizolací.

Produkty RIGIPS pro sokl a spodní stavbu

Soklové desky Rigips

• Rozměr 1000×500 mm.
• Tloušťky 20, 30, 40, 50, 60, 70, 80,100 mm.
• Rovná hrana pro dobré navázaní na fasádní zateplení
• Oboustranná vaflová struktura povrchu pro vysokou přídržnosti lepidel a tmelů
• Typické použití pro sokly

Desky PERIMETR Rigips

• Rozměr 1250×600 mm
• Tloušťky 30, 40, 50, 60, 70, 80, 100, 120 mm
• Po obvodě polodrážka
• Povrch s rastrem po 50mm pro jednoduché dělení
• Typické použití pro spodní stavbu (základové desky, suterénní stěny, apod.)

Drenážní desky DD UNIVERSAL Rigips

• Rozměr 1250×600 mm.
• Tloušťky 50, 60, 80 mm.
• Po obvodě polodrážka.
• Vaflová struktura ne jedné, drenážní rastr na druhé straně.
• Možnost použití také v oblasti soklu.
• Typické použití pro suterénní stěny s sokly.

Drenážní desky DD GEOTEX Rigips

• Rozměr 1250×600 mm.
• Tloušťky 50, 60, 80 mm.
• Po obvodě polodrážka.
• Vaflová struktura na jedné, filtrační textilie na drenážním rastru na druhé straně.
• Typické použití pro suterénní stěny.

Správné a jednoduché konstrukční řešení spolu s použitím kvalitních materiálů dokáže spolehlivě ochránit nosnou konstrukci před působením mrazu a vlhkosti a zároveň zajistit dlouhodobé fungování tak důležité části domu, jakou sokl a spodní stavba jistě je.