Lehké izolační desky Multipor se podílely na nové podobě Automatických mlýnů
Automatické mlýny, původní industriální areál nedaleko centra Pardubic, prochází proměnou, která patří mezi jeden z největších počinů české architektury v posledních letech. Na transformaci bývalého mlýnského brownfieldu v novou živou čtvrť se podílely i tepelněizolační materiály Multipor. Právě ony pomohly zlepšit vnitřní komfort hlavní historické mlýnské budovy (nyní sídlo Gočárovy galerie) a současně zachovat její památkově chráněnou vnější podobu.
Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích s jejich monumentálním obloukem jsou jednou z prvotin architekta Josefa Gočára (1880–1945). Areál, který v průběhu 20. století prošel několika stavebními úpravami, ukončil svůj průmyslový provoz v roce 2013. První dokončená etapa rozsáhlé a intenzivní rekonstrukce (2019–2023) následně proměnila původní objekty v centrum umění, vzdělávání a setkávání. Začátek druhé etapy přestavby Automatických mlýnů je naplánován na rok 2025 a zahrne výstavbu bytových a komerčních objektů, které mají být dokončeny přibližně v roce 2026. Tato druhá fáze projektu má za cíl uzavřít areál z východní strany a vytvořit městskou čtvrť s občanskou vybaveností.
Myšlenkou je vybudovat městský prostor, který bude žít po celý den
U projektu stál od samotného začátku jeho tehdejší majitel – architekt Lukáš Smetana. Na celkové proměně se podílel kromě něj a zástupců města i kraje tým lidí ze známých architektonických studií: Ing. arch. Zdenek Balík se svým ateliérem Zette, Ing. arch. Jan Šépka a Šépka architekti, Ing. arch. Petr Všetečka a jeho kolegové z TRANSAT architekti a Prokš Přikryl architekti. Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových našla své místo v bývalém obilném sile, o jehož konverzi a vznik víceúčelového sálu se postarali Prokš Přikryl architekti. Ve velkorysé hlavní mlýnské budově působí krajská Gočárova galerie a stejně jako u původního obilného sila i zde dbali architekti z ateliéru TRANSAT architekti pod vedením Petra Všetečky o zachování charakteru původní stavby. Parter Východočeské galerie se napojuje na nově vzniklé Mlýnské nádvoří, autory řešení veřejných prostranství jsou architekti z ateliéru Šépka architekti, kteří stojí i za novostavbou Centrálních polytechnických dílen s galerií GAMPA.
Architektonické řešení respektuje industriál i českou modernu
Za architektonickým návrhem obnovy hlavní historické budovy stojí Ing. arch. Petr Všetečka a jeho kolegové ze studia TRANSAT architekti. Investorem byl Pardubický kraj, stavbu zhotovila Společnost pro obnovu Automatických mlýnů v Pardubicích, kterou tvořil lídr Metrostav a.s. společně s firmou Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Architekti přistoupili k projektu jako k šetrné konverzi historické budovy na univerzální výstavní prostor s parametry galerie umění. Řešení převážně zachovává a konzervuje původní konstrukce z první třetiny 20. století. Odstraňuje některé kompozičně závadné pozdější přístavky (např. schodiště ze čtyřicátých let, dvorní přístřešky) a oplocení k řece, aby bylo možné otevřít vstupní halu k náplavce a do nádvoří. Ponechává s minimem zásahů severní přístavbu sil ze začátku šedesátých let jako rezervu pro budoucí rozvoj galerie.
„K Winternitzovým mlýnům jsme se dostali v roce 2016 a ta práce měla poměrně rychlý sled, mimo jiné proto, že bylo nutné koordinovat více projektů v relativně malém území. Navrhnout galerii je pro architekta vždy krásné zadání, zde navíc v myšlenkovém dialogu s původním autorem. Zajímavá byla i spolupráce s dalšími ateliery. V případě rekonstrukce hlavní budovy Automatických mlýnů jsme si proměnu prostorové struktury vnitřku ověřovali na fyzickém modelu, zvenku jsme hmotu historického objektu naopak chtěli zachovat. Celkové zásahy byly minimální, pracovali jsme zejména se střešní krajinou kvůli výhledům a chování světla v interiéru výstavních sálů. A také bylo nutné si poradit s tím, že jsme v rámci rekonstrukce museli odstranit řadu technologických vertikál z budovy, zachovat bylo možné jen některé ukázky. Současně nás ta vnitřní vertikalita přitahovala. Přijali jsme proto Gočárovu monumentální hru horizontál a vertikál, ve které se protínala architektonická kompozice s mlynářskou technologií. Podpořili jsme její vnitřní gradaci směrem vzhůru, což dává galerii rozlet. Navrhli jsme šetrné technologie zabezpečení, vnitřního klimatu i osvětlení pro 21. století v budově, která je zároveň památkou. Snažili jsme se také neporušit pravdu materiálů, typickou pro industriální stavby i zrod české moderny,“ ohlíží se Ing. arch. Petr Všetečka z TRANSAT architekti za přestavbou hlavní historické budovy mlýnů na vstupní prostory, expozice a depozitář Gočárovy galerie.
Vnější vzhled byl zachován díky pórobetonovým izolačním deskám Multipor
„Společnost Xella dodala pro konverzi hlavní budovy bývalých mlýnů cca 170 m3 příčkovek Ytong a kolem 290 m3 desek Multiporu,“ říká Ing. arch. Zuzana Menšíková, technický poradce podpory prodeje – specialista ze společnosti Xella a dodává:
„Pórobetonové příčkovky Ytong není potřeba představovat, pro vnitřní klima nové galerie byly klíčové pórobetonové izolační desky Multipor. S tímto uceleným systémem je možné zateplit budovu i klasicky z vnější strany, ale ideální je pro objekty, kde to není z jakéhokoliv důvodu možné. A konverze areálu Automatické mlýny je vzorovou ukázkou spolupráce projekce, památkové péče a legislativy, která vyžaduje snížení energetické náročnosti budov. Vlastnosti Multiporu umožňují zateplit objekt z méně hodnotné strany budovy, v tomto případě z interiéru. Díky dobré komunikaci se tady podařilo vyřešit i nejchoulostivější detail, a to návaznost dřevěných prvků s vnitřním zateplením.
Multipor i tady pomohl vylepšit vnitřní prostředí, a to jak vzhledově, tak tepelně technicky. Je to přírodní materiál, který dokáže velmi dobře pracovat s vlhkostí ve vzduchu, tak i případnou zbytkovou vlhkostí, jež může být ve zdivu v průběhu realizace. Navíc zvládá i zdivo, které není možné dodatečně odizolovat od zemní vlhkosti. Jedinou podmínkou je, že v průběhu životnosti stavby musí být zaručeno pravidelné větrání.
Ideální pro tyto stavby je proto řízené větrání s úpravou vlhkosti vzduchu. Podstatnou vlastností tohoto materiálu je i to, že neohrozí stávající konstrukci. V menších tloušťkách je to bez problémů, u tlouštěk nad 100 mm doporučujeme nechat projekt posoudit u nás. Tuto podporu projektantům zajistíme, a dále upozorníme na řešení konkrétních problémových míst, případně poskytneme i další konzultace dle potřeb stavby,“ uzavírá Ing. arch. Zuzana Menšíková.
Více informací na: XELLA.
