Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

YTONG - stavební materiál slučitelný s přírodou

Mezi informacemi o tzv. ekologické výstavbě z hlíny, slámy a surového dřeva zůstal skoro nepovšimnut fakt, že jedním z ekologicky nejšetrnějších materiálů je pórobeton prezentovaný v České republice výrobcem Xella Porobeton CZ s.r.o. Má prakticky neomezené zdroje surovin, při výrobě nízkou spotřebu energie a nulový únik CO2, pokud nepočítáme emise při výrobě malého podílu cementu. Výroba je nanejvýš efektivní - z 1 m3 surovin se vyrobí 5 m3 finálního produktu. Bezproblémová je rovněž recyklace a deponování.

Mezi nejrůznějšími stavebními materiály má pórobeton jednu z nejnižších hodnot tzv. zabudované energie, což je celková energie vynaložená pro výrobu a zabudování staviva do stavby. Z větší části jde přitom pouze o energii potřebnou pro transport, těžbu surovin a stavební zpracování, kterou je třeba vynaložit vždy u každého, jakkoliv ekologicky šetrného výrobku.

Ochrana životního prostředí

Každá lidská činnost ovlivňuje přirozenou rovnováhu životního prostředí. Následky jsou buď očividné, např. změna původní neporušené nebo jen zemědělsky využité krajiny v obytnou nebo průmyslovou aglomeraci se sítí kompletní územní infrastruktury (komunikace, produktovody, telekomunikační stavby), nebo jsou na první pohled málo patrné, např. znečistění krajiny, vod a ovzduší pevnými odpady, prachem a sazemi, škodlivými plyny atp. Důsledkem je, že komplikovaný a na některé podněty velice citlivý systém životního prostředí je narušován a to stále častěji nevratně.

Ne vždy dokážeme na první pohled určit příčinu poškození životního prostředí a často i samotné poškození objevíme příliš pozdě. Je nejvyšší čas začít zacházet citlivě s přírodou i s námi samotnými, jako její součástí. Ve stavebnictví to konkrétně znamená snížit zatížení životního prostředí při výstavbě i využívání objektů na co nejnižší možnou míru. Tento proces začíná již u surovin pro stavební materiály, pokračuje při jejich vlastní výrobě, zabudování a končí užíváním stavebního objektu. YTONG – úspěšně zavedená obchodní značka stavebních materiálů, jejíž výrobce se od samého začátku zabývá ekologickými otázkami. Výsledkem jsou propracované stavební systémy, které ve všech fázích chrání naše životní prostředí, a konkrétní opatření, která jeho zatížení snižují.

YTONG šetří naše životní prostředí

Již samotné rozhodnutí pro určitou stavební hmotu má široký dopad na ekologickou oblast. Začíná těžbou vlastní suroviny a končí recyklací nebo deponováním stavebniny. Materiál YTONG se vyrábí z přírodních surovin, které tvoří 81 % zemské kůry a jsou prakticky nevyčerpatelné. Jeho hlavními komponenty jsou písek a vápenec. Výroba je zde proti obvyklým stavebním materiálům podstatně méně energeticky náročná. Úspory pokračují i při dopravě, neboť tato masivní stavebnina je relativně lehká. Zbytky vznikající při výrobě materiálu YTONG se v plném rozsahu vracejí zpět do výrobního procesu. Objekty realizované z tohoto materiálu není nutno dodatečně izolovat, nízké ztráty snižují náklady na vytápění a tím i emise skleníkového plynu CO2 do ovzduší. Materiál je bez problému recyklovatelný.

YTONG je plně slučitelný s přírodou

Ať už se jedná o rodinný dům nebo vícepodlažní výstavbu, YTONG nabízí vedle kompletního stavebního systému i odborné poradenství a promyšlené koncepce, jako například nízkoenergetický dům, a tím poskytuje řadu možností, jak stavět v souladu s přírodou. Každý stavebník by se měl informovat o způsobu, jak se stát aktivním účastníkem ochrany životního prostředí. YTONG nabízí řešení, jak mnohé změnit k lepšímu.Tuto šanci bychom neměli nechat nevyužitou.

Nízkoenergetický dům YTONG

Stavět dům s nízkou spotřebou energie se vyplatí. Nízkou provozní spotřebou energie se snižuje se spotřeba neobnovitelných zdrojů energie, zvyšuje se ochrana životního prostředí a kvalita samotného bydlení. Nejpozději od okamžiku vzniku ropné krize v první polovině sedmdesátých let se lidstvo začalo vědomě vypořádávat s tématem úspor energií. Lidé sami pocítili, že neobnovitelné suroviny a přístup k nim mohou být nejen ekonomickým, nýbrž i politickým zdrojem nátlaku. Tehdy začala éra přehodnocování tradičního myšlení, která změnila i sektor soukromé výstavby domů; postupně tak vznikly pojmy »nízkoenergetický« nebo »pasivní« dům a jejich praktické realizace. Nízkoenergetický dům podle dnešního chápání nešetří pouze náklady na vytápění, nýbrž značnou měrou přispívá i k udržení našich životních podmínek. Méně intenzivní vytápění znamená nižší emise a napomáhá v boji proti obávanému skleníkovému efektu.

Přestože definice nízkoenergetického domu se v jednotlivých evropských zemích liší, jejich společným východiskem je spotřeba topné energie na m2 užitné plochy a rok. Odvíjí se v podstatě od hodnoty U (k), tedy koeficientu tepelné prostupnosti obvodových konstrukcí.

Jde o hodnotu, která je nesprávně spojována pouze se zdivem - směrodatná není pouze hodnota U pro specifický stavební materiál, nýbrž hodnoty U všech používaných materiálů, především pak oken.

Pokud stavebník použije pro výstavbu vlastního domova stavební materiál YTONG, vyplatí mu stavět nízkoenergetický dům dvojnásob: nejen že bez problémů vyhoví požadovaným hodnotám spotřeby tepelné energie, které platí po nízkoenergetický dům, nebo je dokonce předčí, ale využije předností tradičního jednovrstvého zdění, které je rychlé, levné a v neposlední řadě v našich podmínkách velmi oblíbené. Skutečnou cenu přitom mají však nejen konkrétní výhody pro stavebníka, nýbrž také vědomí, že prostřednictvím vlastních čtyř stěn můžeme aktivně přispět k ochraně životního prostředí. A to hned po několik generací.

Velmi podstatné také je, že stavebník touto volbou minimalizuje riziko realizačních vad a vzniku tepelných mostů, které mohou znehodnotit i velmi dobře navrženou stavbu s tepelně izolačním opláštěním nosného obvodového zdiva, jestliže je realizována málo zkušeným stavebníkem a bez přísného stavebního dozoru.

Dotazy a odpovědi

Dotaz: V panelovém domě chci nahradit olaminované DTD příčky (»jádro«). Stačí tloušťka 100 mm, vzhledem k tomu, že v kuchyni chci na příčky zavěsit skříňky kuchyňské linky? Mohu v této příčce proříznout drážku pro vodu + elektro?
Odpověď: Příčka tloušťky 100 mm by měla stačit pro uchycení skříněk kuchyňské linky. Doporučujeme značku pórobetonu P4 - 700. Pro vlastní uchycení je nutné použít dostatečný počet hmoždinek (podle předpisu o únosnosti dle výrobce hmoždinek), pokud jsou skříňky hodně masivní, použít montáž prošroubováním a uchycením přes stěnu na kotevní destičku. Instalační drážky je možné zhotovit a následně zazdít, ale nesmí přitom dojít k ohrožení stability konstrukce.

Dotaz: Jaký je nejvhodnější způsob kotvení příčky YTONG k obvodovému cihelnému zdivu? Je nutno nějakým zvláštním způsobem ošetřit spáru v místě napojení, abychom zamezili případnému praskání?
Odpověď: Příčky YTONG je možné kombinovat s nosnými zdmi z cihel. Napojení se provádí kotvením každé druhé řady (vrstvy) porobetonových příček do cihelného zdiva pomocí nerezových kotevních pásků (ocelový pásek ve tvaru L) a jejich připevněním pomocí vrutů a hmoždinek nebo nerezovými hřebíky. Příčky se zakládají na kluzné podložce (stačí asfaltová lepenka) a spodní vrstva se osadí a vyrovná na »klasickou« maltu a až další vrstvy se zdí na tenkovrstvou zdicí maltu. Mezi příčkou a cihelným zdivem se ponechává mezera cca 0,5 až 1 cm, která se vyplní minerální vatou nebo montážní pěnou. V omítce se styk ošetří cca 2 mm spárou vyplněnou pružným stavebním tmelem nebo vyztužením omítky síťovinou (oka 4 × 4 mm) s přesahy min. 10 cm na každou stranu.

Dotaz: Mám dům postavený z YTONGu. Byl jsem v srpnu postižen záplavou - 40 cm v domě bez podsklepení, voda tam stála max. 2 dny. Dům pak velice rychle (za 1 měsíc) vyschl. Nyní po zimě se mi začaly objevovat vlasové praskliny ve zdech a sádrokartonech v podkroví. Můžete mi prosím říci, jak váš materiál reaguje při zasažení vodou? Je zdivo již nějak narušené?
Odpověď: Pórobeton díky tomu, že obsahuje systém makro a mikro pórů, pomaleji než ostatní materiály nabírá vodu, ale také pomaleji vysychá. Nebezpečí trvalého snížení pevnosti se může vyskytnout pouze v případě, že by byl zcela nasáklý pórobeton opakovaně vystaven působení mrazu a došlo by k popraskání materiálu (jako každý jiný materiál), což v srpnu nepřipadá v úvahu. Pórobeton se expeduje při vlhkosti 30 % a jeho celková nasákavost je podle vyráběné značky max. 70 %. To znamená, že vlivem vytvořených mikropórů během výroby, je schopen ještě pojmout zhruba 40 % vody do úplného nasycení a až teprve při úplném nasycení vodou může dojít k popraskání tvárnic vlivem zvýšeného objemu ledu.
Při úplném nasáknutí vodou dochází k poklesu pevnosti o max. 20 %, ale taková pevnost je vždy ještě vyšší, než minimálně garantovaná hodnota. Po vyschnutí se pevnost vrátí na původní úroveň, takže ze statického hlediska nemusíte mít z chování pórobetonu žádné obavy.

Autor:
Foto: Archiv firmy