Méně ppm ve vzduchu – vyšší zisk
Malá pracovní výkonnost a fluktuace zaměstnanců jsou černou můrou každé firmy. Pokud jde o klíčové zaměstnance, potom fluktuace takových lidí znamená pro společnost citelnou ztrátu. Ztrátu myšlenek, know how, dynamiky a zejména peněz. Pracovní podmínky přitom mohou podstatnou měrou přispět ke snížení fluktuace. A pracovní podmínky jsou také to, co v práci dýcháme.
Vzduch je z největší části složen z dusíku (78 %), kyslíku (21 %) a argonu (0,9 %). Čerstvý vzduch obsahuje dále okolo 0,04 % oxidu uhličitého (CO2). Další složky jako jsou např. neon, helium a krypton jsou zastoupeny v malém množství. Ve vzduchu je také přítomna vodní pára, jejíž obsah je významně ovlivňován teplotou.
Tím, že dýcháme, lidské tělo ze vzduchu přijímá kyslík. Potravou přijímáme vodu, cukry, tuky, bílkoviny a minerály. Buňky lidského těla tyto látky přemění na energii nezbytnou k životu a odpadní látky, které vylučujeme. Jedna z těchto odpadních látek je oxid uhličitý, který vydechujeme. Vydechovaný vzduch obsahuje zhruba 4 % CO2, což je 100 krát více, než obsah CO2 v čerstvém vzduchu. Vydechovaný vzduch sice obsahuje stále dost kyslíku, jenže ten už lidské tělo neumí zpracovat. A v tom je celý problém. Pokud je člověk nebo více lidí přítomno v uzavřené místnosti, koncentrace CO2 rychle stoupá. Jelikož je CO2 bezbarvý plyn bez jakéhokoli zápachu, zvýšenou koncentraci CO2 v místnosti našimi smysly nijak nepostřehneme a vnímáme ji druhotně až poté, co se začne projevovat jení účinky. Dostavuje se dušnost, pocit nedostatku vzduchu, trpíme únavou, ztrátou koncentrace a bolestmi hlavy.
Co je čerstvý vzduch?
Čerstvý vzduch je čistý venkovní vzduch. Typický je pro něj obsah oxidu uhličitého CO2 lehce nad 400 ppmv.
Bezpečná a zdravá hladina CO2 je do 700 ppmv. Obsah do 1200 ppmv je ještě vyhovující. Avšak od této hladiny výš je doporučeno omezit pobyt a pracovní úsilí lidí.
Vydechovaný vzduch obsahuje cca 40 000 ppmv CO2, tedy 40 objemových tisícin. I ten obsahuje dost kyslíku, pro člověka ale nedýchatelného: vdechování vzduchu, který vydechujeme, vede rychle k udušení.
Lidé neodhadnou, že žijí ve vydýchaném prostředí. A tak zejména v zimě za utěsněnými okny a při absenci vzduchotechniky dýchají vzduch s obsahem až 5000 ppmv (měřění z jedné školy).
Totéž platí o roušce. Dýchání skrze ni je obtížnější (sportovci ji nepoužívají), nadechován je zčásti vydýchaný vzduch. A to nerozebíráme "virovou" těsnost roušky.
Co znamená, když má vzduch 400 ppm
Jelikož je CO2 menšinová složka vzduchu, pro jednoduchost sdělení využíváme spíše jednotky ppm než objemová procenta. Například říkáme, že čerstvý vzduch obsahuje asi 400 ppm CO2, což říká, že v jednom milionu všech molekul vzduchu připadá 400 na CO2. Jednotka ppm znamená počet vybraných částic z celkového 1 milionu částic (z anglického parts per million). Z termodynamiky plynů je známo, že na každou částici – bez ohledu na to, jaký plyn reprezentuje – připadá stejný objemový podíl. Na částice CO2 v čerstvém vzduchu tedy připadá objem 400/1 000 000, tj. 0,04 % objemových. Často se proto píše 400 ppmv (parts per million by volume).
V našich obydlích, na pracovištích a školách by koncentrace CO2 neměla přesahovat hodnotu 1 000 ppm. Při koncentracích nad tuto hodnotu je doporučeno místnost vyvětrat. Koncentrace CO2 nad 1 500 ppm znamená vydýchaný vzduch a je nutné důkladné vyvětrání místnosti, nejlépe intenzivně.
Co nařizuje zákon
Závazná vyhláška č. 20 ze dne 9. ledna 2012 říká, že jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm v pobytových místnostech. Při pobytu v místnosti při koncentraci větší než 1 500 ppm již začínáme pociťovat únavu, lidé na pracovišti ztrácejí pozornost, citlivější osoby začíná bolet hlava. K tomu, abychom se těmto problémům vyhnuli, je žádoucí často a důkladně větrat, což zní na první pohled jednoduše, ale praxe, například během topné sezóny, je přesně opačná; větráním ztrácíme drahé teplo. Se zlepšujícími se tepelně izolačními vlastnostmi budov a s odstraněním jejich netěsnosti (plastová okna, fasády) se značně zhoršují mikroklimatické podmínky v budovách. Běžně se totiž vyskytují koncentrace CO2 na hodnotách 2 000–2 500 ppm. Nezřídka se vyskytují i koncentrace nad 3 000 ppm!
Důsledky pro zisk
To, že pracovníky bolí hlava, jsou apatičtí, nekoncentrují se a jsou unavenější, má přímý vliv na jejich výkon. Za stejný čas udělají méně práce. Na odpoledních poradách se ztrácí dynamika, zvyšuje se počet přestávek. Únava je často připisována náročnosti práce a někdy také kvalitě kávy. Špatný a vydýchaný vzduch má také vliv na chybovost. Lidé se hůře motivují a tvrdí, že práce je příliš náročná a ona v takovém prostředí náročná opravdu je! Jestliže by lepší vzduch snížil nemocnost či fluktuaci klíčových pracovníků o 10 %, tak pro řadu podniků to znamená statisíce ušetřených financí, které vydávají na nábor, výběr a zapracování nových zaměstnanců.
Jak zajistit kvalitní vzduch
Každého logicky napadne větrat. Ale jak zajistit, abychom zároveň příliš neprotopili? Kde je ta správná hranice, kdy už je vzduch vyměněný? Jako jedno z možných řešení se nabízí využití CO2 skenerů, které spolehlivě změří aktuální koncentraci oxidu uhličitého a dokonce alarmem upozorní na normou stanovenou hladinu 1500 ppm. Tyto přístroje jsou již běžně dostupné a nepředstavují větší investici. Dají se umístit do každé místnosti s větší koncentrací pracovníků. Vyškolení, zapracovaní a zkušení zaměstnanci jsou pro mnoho firem tou rozhodující výhodou proti konkurenci. Jsou všemožně hýčkáni, mají podíly ze zisku a mimořádné výhody. Pokud jim zaměstnavatel zajistí ještě zdravý vzduch, má vysokou šanci, že mu také dlouho vydrží.
