Nejpozoruhodnější stavby světa: proslulá Hagia Sofia, ultramoderní kulturní centrum v Baku i zámek šíleného krále

Lidské ruce umí vytvořit jedinečné stavby – nejen z hlediska funkcionality, ale také estetiky. Učinili jsme výběr těch nejkrásnějších budov a zveme vás na cestu do nejrůznějších koutů světa za oslnivou architekturou. Už jste měli možnost některé z těchto míst navštívit?

Architektonické skvosty v podobě moderních letišť

Je doba letních dovolených a málokdo alespoň jednou za sezónu neletí letadlem. Letišti však obvykle jen prosvištíme, maximálně se krátce občerstvíme a nevěnujeme příliš pozornosti…

Pantheon

Řím je místem geniální architektury, která ohromuje celý svět. Svůj podíl na tom má i Pantheon. Jeho budova patří k nejvýznamnějším a zároveň nejzachovalejším antickým chrámům vůbec. Stojí na Piazza della Rotonda ve čtvrti Pigna. Původně pohanský chrám zasvěcený bohům byl postaven před téměř 2000 lety a později přestavěn na kostel. Dnes se jedná o národní památník ukrývající hrobky místních králů a malířů. Pantheon je stejně vysoký, jako široký. Dominantou stavby je proslulá masivní kopule o průměru 43 metrů.

Centrum Hejdara Alijeva

Kulturní centrum Hejdara Alijeva najdete v hlavním městě Ázerbájdžánu. Architektonický návrh pochází od irácko-britské architektky Zahy Hadid. Budova se nachází v mírném svahu přímo v srdci města. Impozantní kulturní centrum bylo sice slavnostně otevřeno již v roce 2012, ale krátce po ceremoniálu vyhořelo a bylo podrobeno rekonstrukci.

Tádž Mahal

Tádž Mahal – to je skvostná stavba z bílého mramoru s krásnou kopulí a čtyřmi minarety ležící ve státě Uttarpradéš v Indii. Vděčíme za ni věčné lásce. Pomník nechal vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své předčasně zesnulé ženy Mumtáz Mahal. Pro svoji architektonickou výjimečnost je tato 73 metrů vysoká stavba nejen na Seznamu světového dědictví (UNESCO), ale navíc jedním z vítězů ankety Nových sedm divů světa. V různých denních dobách nabývá mauzoleum několika barevných odstínů. Ráno je jeho barva narůžovělá a v noci se zbarvuje do zlata. Agra má díky této stavbě více návštěvníků než jiná indická města. Ročně ji navštíví až 8 milionů lidí. Bohužel se to podepisuje na stavu objektu.

La Pedrera

Barcelona bývá někdy nazývána „Gaudího městem“ – a právem. Poslední světská stavba Antonia Gaudího pochází z roku 1905 a najdeme ji na bulváru Passeig de Gràcia. Casa Milà je někdy označována i jako La Pedrera. Druhý název dostala proto, že ji tak přejmenovali místní právě kvůli jejím zaobleným křivkám (pedrera znamená v katalánštině kamenolom). Secesní budova s prvky španělské gotiky a baroka je spolu s dalšími Gaudího stavbami zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Katedrála Krista Spasitele

Moskva je plná výstřední architektury z dob bývalého impéria. Jedním z místních zajímavých architektonických děl je i Katedrála Krista Spasitele. Dnes největší pravoslavný kostel na světě byl slavnostně otevřen roku 1883 na památku vítězství nad Napoleonem. Po necelých 50 letech byl na příkaz Stalina stržen, aby se uvolnil prostor pro stavbu Paláce Sovětů. Ke stavbě však nikdy nedošlo, a tak byla katedrála v 90. letech 20. století obnovena. Půdorys kostela má tvar kříže o stejné délce ramen, jeho šířka je zhruba 85 metrů. Je postaven v ruském byzantském slohu. Interiér chrámu je bohatě zdoben, na 9000 metrů čtverečních ploch je pozlaceno.

Hagia Sofia

V byzantském slohu je postaven také slavný chrám Hagia Sofia v Istanbulu. Typickým projevem tohoto slohu jsou mohutné křesťanské chrámy postavené právě na půdorysu tvaru kříže. Hagia Sofia či chrám Boží Moudrosti byl postaven v letech 532–537.  Stavba chrámu byla náročná. Hagia Sophia totiž leží na tektonicky aktivním území, kde je nutné stavby jistit proti zvýšené zátěži při otřesech. Původní křesťanská svatyně a sídlo patriarchy byla po dobytí Konstantinopole Osmany v roce 1453 upravena na mešitu. Od 30. let 20. století až do roku 2020 sloužila jako muzeum. Od července minulého roku se zde opět konají modlitby, na základě dekretu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana byl objekt znovu ustanoven mešitou.

Neuschwanstein

Zámek Neuschwanstein nacházející se v Bavorsku  patří mezi nejpůsobivější stavby světa. Jeho proslulá pohádková silueta korunovaná věncem věží posloužila například Waltu Disneymu jako inspirace pro zámek Sněhurky. Zámek nechal vybudovat podivínský král Ludvík II. v málo přístupných místech bavorského království, aby se vyhnul lidem. Paradoxem je, že dnes jde o jedno z nejnavštěvovanějších turistických míst Německa. Exteriér i interiér zámku tvoří nespočet stavebních a architektonických stylů. Nejproslulejší místností zámku je trůnní sál, jenž byl zhotoven podle vzoru paláce Hagia Sofia.

Opera v Sydney

Symbolem moderní architektury a zároveň také města Sydney je místní opera. Monumentální stavba je i dnes vysoce kontroverzní. Jejím obdivovatelům připomíná vzlétající labuť či plachetnici, odpůrcům naopak dvojici milujících se želv. Na ikonickou střechu se použilo milion bílých lesklých a matných žlutých švédských dlaždic, jež jsou ve dne ozářeny sluncem a v noci reflektory. Budova skýtá sály, výstavní prostory i restaurace. Uvnitř najdete mimo také největší mechanické varhany a největší divadelní oponu na světě utkanou z vlny.

Residence Fallingwater

Architektonickým unikátem je také Fallingwater v Pensylvánii. Původně soukromá residence Edgara J. Kaufmanna navržená americkým architektem Frankem Lloydem Wrightem je dokonale začleněna do okolní přírody. Dům je postaven nad vodopádem, který protéká pod domem. Jeden z původních balvanů byl dokonce ponechán na svém místě a vystupuje nad rovinu podlahy místnosti. Všude tam, kde se sklo setkává s kamennými stěnami, nebyl použitý kovový rám, ale sklo bylo vsazeno přímo do kamene. V roce 1964 byl Fallingwater otevřen pro veřejnost jako muzeum.

Brutalismus: architektura betonu s nejistou budoucností

Co měl společného pražský komplex budov Transgas obložený stavebními kostkami s kontroverzním obchodním domem Kotva? Architekturu, která dodnes provokuje – brutalismus.…