Letiště v americkém Denveru. Autor: archiv Denver International Airport
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Architektonické skvosty v podobě moderních letišť

Je doba letních dovolených a málokdo alespoň jednou za sezónu neletí letadlem. Letišti však obvykle jen prosvištíme, maximálně se krátce občerstvíme a nevěnujeme příliš pozornosti samotné stavbě a jejímu okolí. Je to ale škoda. Představíme Vám několik míst, kde se při nástupu či výstupu z letadla (nebo dokonce leteckým pohledem) můžete pokochat originálními stavbami.

Denver

Na první místo v originalitě by naše redakce postavila mezinárodní letiště v americkém Denveru. Autorem je architektonické studio Fentress architects. Výsledek evokuje majestátní, zasněžené vrcholky hor či indiánská týpí. Letiště se záhy po jeho dokončení stalo symbolem města, v němž je umístěno, i celého regionu. Střecha terminálu byla dokonce zařazena na seznam památek Amerického institutu architektů. Obálka budovy je navržena tak, aby do interiéru propouštěla dostatek denního světla, zároveň však odráží až 90 % slunečního záření, aby nedocházelo k přehřívání hal. Na letišti byla též nainstalována fotovoltaická elektrárna s celkem 9 000 solárními panely. Budova letiště v Denveru je tak ne nadarmo řazena mezi severoamerickými letišti na první místo v žebříčku udržitelnosti.

Letiště Heydar Aliyev v Baku. Autor: saiko3p, Shutterstock

Baku

Dalším exemplářem fascinující letištní architektury je terminál Heydar Aliyev v Baku v Ázerbajdžánu. Vyzdvihnout je v tomto případě zapotřebí zejména interiér objektu, který je pro cestující skutečným zážitkem. Tvůrci celého designu z tureckého studia Autoban překonali zažité konvence klasického letištního prostoru a přistoupili k celému návrhu vysoce experimentálním způsobem. V halách jsou umístěny dřevěné „zámotky“, které symbolizují přivítání a loučení. Obsahují například kavárnu či občerstvovací kiosky a jsou příjemným místem k odpočinku. Terminál je vybaven na míru vyrobeným nábytkem i osvětlovacími systémy. Hlavní použité materiály jsou dřevo, kámen a textil. Autoři designu haly se snažili vytvořit jakousi krajinu, která se uprostřed frekventovaného dopravního uzlu stává relaxačním místem.

Letiště v marocké Marakéši. Autor: KarSol, Shutterstock

Marakéš

Dalším významným objektem, který navštíví ročně přes 9 milionů cestujících, je letiště v Marakéši v Maroku. Jde o přístavbu z roku 2008, která disponuje designem, jenž si zachovává prvky tradiční marocké architektury, ale rozvíjí ji moderním způsobem s použitím pokrokových materiálů a technik. Lze říci, že se zde východ setkává se západem. Návrh zpracovalo studio E2A Architecture (Curych). Pozoruhodná je zejména práce se světlem. To do haly prochází přes arabesky, kterými jsou posety okna. Jejich struktura tak připomíná drátěné pletivo (motiv tradičních arabských staveb). V tradiční architektuře podobná pletiva slouží k tomu, aby pozorovatel sledující exteriér nebyl viděn. Výsledkem současného pojetí tohoto prvku je ohromující stínohra a proměna světelných podmínek v halách v průběhu celého dne. Fasáda terminálů je tvořena geometrickými tvary (24 kosočtverců a 3 trojúhelníky) oděnými do bílých hliníkových rámů vyplněných skleněnými tabulemi. Ty jsou potištěny islámskými okrasnými motivy. Na podlahy v interiérech byla použita žula, vnitřní sloupy jsou pak lemovány sádrokartonovými deskami a kombinovány se dřevem. Sedací nábytek je tvořen lokálními tkaninami zdobenými v marockém stylu. Střecha budovy sestává z ocelové kostry, která podpírá mimo jiné i fotovoltaické „pyramidy“ (15 300 m2). I v tomto objektu je dodržována tradiční islámská architektura, která navíc maskuje technologické vybavení. To díky tomu nijak nehyzdí celkový vzhled letiště.

Letiště Shenzen Bao an v Číně. Autor: August_0802, Shutterstock

Shenzhen

Také terminál 3 letiště Shenzen Bao‘an v Číně se chlubí originálním pojetím. Studio Fuksa, které je jeho autorem, vyhrálo architektonickou soutěž na návrh tohoto objektu s projektem evokujícím obraz ryby, která dýchá a proměňuje se v ptáka (na oslavu letu). Letiště ve tvaru asi 1,5 km dlouhého tunelu je „modelováno větrem“ a připomíná organicky tvarovanou sochu. Střešní krytina je instalována s výškovými rozdíly a napodobuje tak přirozený tvar krajiny. Hlavním stavebním i designovým prvkem, který upoutá na první pohled, je však plášť budovy. Jeho struktura napodobuje voštinu. Disponuje dvěma vrstvami a pronikající denní světlo tak uvnitř vytváří světelné efekty. Obálka terminálu je tvořena kovovými a skleněnými panely různých rozměrů, které mohou být variabilně otevírány. Hala disponuje i bílými kuželovitými podpěrnými sloupy, které se dotýkají střechy jako uvnitř nějaké katedrály. Veškeré úrovně haly jsou vertikálně propojeny tak, aby vytvářely dutiny, jenž umožňují přístup přirozeného světla z nejvyšších míst až do čekárny na úrovni 0. Výše diskutovaný voštinový motiv je patrný i v interiérech na nábytku. Poutavé je také řešení klimatizace, která je ukryta po celé hale v sochařských objektech (bílé stromy).

Letiště Barajas je součástí španělského Madridu. Autor: Martin Lehmann, Shutterstock

Madrid

Z evropských letišť nelze nezmínit letiště Barajas (část Madridu) ve Španělsku. Jeho architektonické zpracování umožňuje budově soutěžit v kráse i funkčnosti s jinými, předními evropskými letišti. Autory jsou architekti studia Rogers Stirk Harbour + Partners. Střešní konstrukce haly je podepřena centrálními „stromy“ a přerušovaná střešními světlíky. Střecha je každopádně definujícím architektonickým prvkem objektu, pozorovateli se může zdát, že nad budovou pluje, spíše než že by se opírala o obvodovou konstrukci. A je tomu skutečně tak, hlavní fasáda je zbavena funkce konstrukční podpory. Výsledkem je bezproblémová horizontální estetika budovy. Střešní konstrukce je zevnitř obložená laminovanými pásy bambusu. Denní světlo je do nejnižších úrovní přiváděno za pomocí světelných kaňonů. Budova těží též z vhodné orientace - hlavní fasády objektu jsou nasměrovány na východ a západ, což zamezuje přehřívání interiéru. Jsou navíc doplněny o stínicí prvky, které jsou zavěšeny na střešním převisu a na konci každého z nich podepřeno prvkem ve tvaru písmene Y. Technologické vybavení zahrnuje stratifikovaný chladicí systém, rozsáhlé zastínění fasád a střechy, zónová osvětlení i sběr dešťové vody určené k zavlažování okolní krajiny.

Letiště Queen Alia v Jordánsku v Ammánu. Autor: Victor Jiang, Shutterstock

Ammán

Posledním zajímavým přestupním místem, které v tomto textu představíme, je letiště Queen Alia v jordánském Ammánu. Autory stavby, která slouží jako hlavní brána do jednoho z nejstarších trvale obydlených měst na světě, jsou návrháři studia Foster + Partners. V Ammánu, kde se letní teploty ve dne a v noci výrazně liší, byla prioritou vysoká akumulační schopnost konstrukčního materiálu. Budova je proto postavena výhradně z betonu, čímž je zajištěna pasivní autoregulace vnitřního prostředí. Střešní krytina se skládá z řady mělkých betonových kopulí, jež svým tvarem zastiňují fasádu. Každá z kupolí je přitom samostatná jednotka za účelem možného budoucího rozšíření budovy. Prostor mezi moly odletových bran navazuje na tradiční arabskou architekturu. Zároveň obsahuje množství rostlin a stromů, které filtrují vzduch a čistí okolní vzduch předtím, než je nasáván vzduchotechnickým systémem. Výsledný vzhled prostoru připomíná nádvoří či náměstí určené k posezení ve stínu stromů, kde se mohou shromažďovat lidé.

Související články

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Shutterstock, Denver International Airport