Nová střešní okna – jak předejít rosení oken

Okna obecně a střešní okna zvlášť musí zajistit osvětlení přirozeným světlem, přirozené větrání a tepelnou ochranu. Důležitý je také nerušený výhled z oken a dále požadavek na kvalitní vnitřní mikroklima bez rosení okenních skel a rámů. Tyto cíle se často diskutují u fasádních oken, v případě podkrovních místností se střešními okny jsou však ještě naléhavější.

Základem je kvalitní střešní okno. Nedávno revidovaná tuzemská tepelná stavební norma doporučuje pro střešní okna se sklonem do 45° součinitel prostupu tepla 1,1 W/(m2K), pro strmější střechy pak 1,2 W/(m2K).

Pravidla pro projektování zároveň předepisují dodržet minimální vnitřní povrchovou teplotu 11 °C pro místní zimní návrhové podmínky. Tyto podmínky definuje norma ČSN 730540-3; je to teplota, která reprezentuje extrémní mráz. V rámci ČR se liší od lokality k lokalitě a její stanovení je v dodatku. Zároveň se uvažuje vnitřní teplota 20 °C a vnitřní relativní vlhkost 50 %.

Okno – prvek nejvyšší důležitosti

Důležité je, že požadavek na vnitřní povrchovou teplotu někdy vyžaduje zvolit okno s lepším součinitelem prostupu tepla, než doporučuje norma. Tento úvod do českých předpisů slouží, když k nic jinému, k uvědomění, že okna jsou pro spotřebu tepla v domě bezkonkurenčně rozhodující.

Proto by měla být vybírána velmi pečlivě a s nejvyšší znalostí věci. Kvalitní okna nejenže významně omezí úniky tepla v zimě, ale předejdou dalším, v České republice nikoliv výjimečných případům, kdy dochází v vnitřnímu rosení oken.

Proč se rosí okna zevnitř

V zásadě je to tím, že vnitřní vzduch je příliš vlhký a vnitřní povrchová teplota oken příliš nízká.

Zatímco vnitřní vzduch můžeme zbavit vlhkosti větráním, o povrchové teplotě okna v zimních měsících rozhodneme už ve fázi návrhu a koupi okna. Dodejme, že potenciál k rosení oken se často zvyšuje právě v podkrovních místnostech vícepodlažních staveb. V souvislosti s tím, jak se obecně zvyšuje vzduchotěsnost a parotěsnost jejich obálek, tedy hlavně obvodového zdiva a střechy, má vodní pára z celého domu tendenci hromadit se právě v nejvyšších, difúzně otevřených místech – tzn. v podkroví.

Pokud výběr kvalitního okna podceníme, budeme muset větrat častěji. Možná tak často, že abychom vlhkost „uvětrali”, budeme muset sáhnou hlouběji do peněženky za topení. Jaká tedy vlastně zvolit okna?

Silnější rámy a trojsklo

V případě střešních oken nejlépe okna se silnějšími rámy a křídly osazená trojskly. Jednoznačně tak snížíme, a většinou i úplně odstraníme riziko rosení.

Kvalitní výrobce, kvalitní montáž

Mít v ruce papír, kde výrobce skel deklaruje UG (součinitel prostupu tepla sklem), výrobce profilů UF (součinitel prostupu tepla rámem), z čehož kdosi spočítá součinitel prostupu tepla celého okna UW (anebo nespočítá – je mnoho případů, kdy zákazník koupil okna bez deklarované hodnoty UW), ještě neznamená mít kvalitní okno. Velmi důležitý je také návrh a osazení skel do rámů, které musí být dokonale vzduchotěsné i parotěsné. A snad ještě důležitější (hlavně kvůli množství chyb, které se v tomto kroku dělají) je bezvadné vsazení okna do obvodové konstrukce nebo střechy. I to musí být na vnitřní, teplé straně vzduchotěsné a dokonce i parotěsné. Nekvalifikovaná a nezřídka i lajdácká montáž okna může nadějný předpoklad úplně zhatit.

Zateplené napojení okna do střechy

Jako typ pro naše čtenáře, kteří se snaží vyhnout nejistotě při montáži, uvádíme výrobek přední evropské firmy, která patří v oblasti tepelné izolace střešních okem mezi absolutní špičku. Střešní okno s označením Designo R8 má zcela novou konstrukci. Díky patentovanému řešení se podařilo snížit hodnotu UW na 0,84 W/(m2K). Těchto tepelně-izolačních vlastností bylo dosaženo použitím bezpečnostního tepelně-izolačního zasklení s hodnotou UG = 0,56 W/(m2K). Tato okna jsou již z výroby osazena zateplovacím blokem, který v zimním období zvyšuje povrchové teploty na vnitřních profilech okna a dokáže snížit součinitel prostupu tepla až o 0,2 W/(m2K) u celého střešního okna. Jde o unikátní řešení, kdy je okno dodáváno se zateplením z vnější strany rámu po celé jeho výšce až pod samotné oplechování střešního okna do úrovně střešní krytiny – tedy do míst, kde je rám okna tepelně nejvíce namáhán. Zateplovací blok dodává střešním oknům výborné tepelně izolační vlastnosti a zároveň tak odsouvá možnost kondenzace vody na pevných částech okna výrazně nad bezpečnou hranici doporučených hodnot vnitřní relativní vlhkosti.<0x000A>Tato výběrová výbava kromě technických výhod zrychluje, zjednodušuje a zkvalitňuje montáž a šetří náklady.

Teplotní oblasti v České republice

teplotní oblastprům. nadmořská výškazákladní návrhová teplota venkovního vzduchu pro 100 m.n.m.základní teplotní gradient nad 100 m.n.m.
H (m n.m.)tE,100 (°C)g(H)
1240-12-0,5
2320-14-0,3
3540-16-0,2
4820-18-0,2

Tepelná modernizace střechy

V současné době je většina českých střech zateplena pouze mezikrokevní izolací. Nikoliv jen z důvodu společenského a environmentálního tlaku, ale zejména z důvodů zlepšení pobytových vlastností lze čekat spontánní zájem uživatelů o zlepšení tepelné izolace těchto střech. Tak, aby uživatelé předešli pocitům chladu v zimě a horka v létě. Řešením je dodatečná nadkrokevní izolace, do které musí být nově vsazeno i střešní okno.

I zde ale platí, co bylo řečeno v úvodu. Okno bude i v sanované střeše rozhodujícím prvkem a tudíž by mu měla být věnována větší pozornost, než vlastní tloušťce střešní tepelné izolace. Včetně co nejlepšího tepelněizolačního osazení do střechy.

Dodatek

Zimní návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období te [°C], závisí na zeměpisné poloze a nadmořské výšce hodnoceného objektu podle vztahu (ČSN 730540-3):

kde tE,100 je návrhová teplota venkovního vzduchu přepočítaná k nadmořské výšce 100 m n.m., g(h) je základní teplotní gradient v dané teplotní oblasti a h je nadmořská výška v metrech. Konkrétní hodnoty teplot a gradientů uvádí tabulka.

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: Archiv firmy