Spišský hrad, foto: Tomas Hulik ARTpoint
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Slovenské hrady, přehlídka velkoleposti

Češi se letos vydávají o dovolené prozkoumat především tuzemsko, avšak již tradičně vyrážejí i ke slovenským sousedům. Kromě návštěvy Tater či termálních koupelí, které jsou nejčastějším tahákem, však Slovensko nabízí i prohlídky velkého množství hradů. Nabízíme přehled těch nejkrásnějších, které stojí za to navštívit.

Na Slovensku se nachází celkem 156 hradních staveb, což je v celosvětovém měřítku a ve vztahu k rozloze tohoto státu unikátní číslo. Některé z hradů si svou krásu zachovaly až dodnes, jiné „nahlodal“ zub času natolik, že z nich zbyly jen ruiny. I ty však stojí za prohlídku, i ony mají stále co nabídnout. Každý jednotlivý hrad přitom představuje pro Slovensko velkou kulturní a historickou hodnotu.

Kdysi šlo o sídla slavných panovnických rodů a pevnosti odolávající útokům nepřátel či dokonce dějiště důležitých historických událostí. Až doposud jsou tato místa obdařena atmosférou své minulé slávy a plné romantiky. Pestrá architektura a vybrané umělecké styly odrážející různé dějinné epochy poskytují návštěvníkům neopakovatelné zážitky.

Je až neuvěřitelné, že byly středověké hrady vystavěny bez přičinění dnešních kvalifikovaných odborníků či těžké techniky. A přitom jde o objekty, které se dodnes na svých pozicích vypínají jako symbol zručnosti, fantazie, dřiny a potu svých budovatelů. Dnešní turisté už jen v úžase obdivují a představují si, jak to tehdy vlastně bylo.

Pohled na dominantu Bratislavy, foto: TTstudio

Něco málo z hradní stavební historie

Historie slovenských hradů sahá až do 9. století tohoto letopočtu, tedy do období, v němž začali Slované na tomto území stavět dřevěná opevnění. V 11. až 13. století se dřevo a zemina (do té doby nejčastější stavební materiály) začaly nahrazovat kamenem. V centrální části tehdejších hradů byla budována citadela obehnaná dvěma nebo i vícero uzavřenými zdmi. Čtvercové věže začaly být v této době nahrazovány kulatými věžemi (aby bylo těžší dosáhnout jejich dobytí) s množstvím střílen. Na vrchol hradeb a věží bylo umisťováno cimbuří, což umožňovalo obyvatelům hradu zefektivnit boj s nepřáteli. Jediná cesta do hradu byla většinou zajištěna přes padací most a mřížoví. Stavba byla tvořena čtvercovými citadelami – hradními věžemi.

Cimbuří hradu Orava, foto: Jareso

Výrazný stavební rozmach nastal po návratu křižáků z výprav na východě, kteří sebou přinesli nové poznatky o dalekých technologiích. Od tehdy docházelo už jen k výstavbě čistě kamenných hradů s navzájem propojenými opevněními. Zdi hradů byly vyplněny hrubým štěrkem či skálou. Jejich šíře dosahovala 180 až 480 centimetrů. Další prudký rozvoj pak nastal po vpádu Tatarů na Slovensko v roce 1241, po němž uherští králové začali přestavovat tehdejší župní hrady na kamenná sídla.

S rozvojem vojenské techniky v 18. století pak ztratily hrady svůj původně obranný charakter a jejich majitelé, řemeslníci i administrativa jako taková se přesouvali do opevněných měst, kde nacházeli komfortnější způsob bydlení například na zámcích. Hrady postupně ztráceli na svém významu, a proto došlo k jejich chátrání. Dnes už jde mnohdy jen o rozvaliny.

Pozůstatek fortifikačního systému hradu Devín, foto: Gelia

Spišský hrad

Východní horizont regionu Spiš je z velké části vyplněn siluetou Spišského hradu, který je se svou rozlohou přes 4 hektary jedním s největších hradních komplexů (typu zříceniny) ve střední Evropě a celkově 5. na světě. V roce 1993 byl Spišský hrad zařazen do Seznamu památek světového dědictví UNESCO. Výstavba tohoto objektu se datuje do začátku 12. století, kdy sloužil jako pohraniční pevnost. V roce 1780 byl hradní komplex poničen požárem a zůstala z něj jen zřícenina. V roce 1970 ho památkáři zachránili a v současnosti patří mezi nejkrásnější slovenské hrady.

Spišský hrad, foto: Svitlana Kataieva

Oravský hrad

Jednou z turisticky nejvyhledávanějších atrakcí severního Slovenska je Oravský hrad, vybudovaný jako „orlí hnízdo“ na skále nad řekou Orava v obci Oravský Podzámok. Hrad byl postaven na místě s obrovským obchodně-strategickým významem (v blízkosti celnice v Tvrdošíně). Budován byl postupně, stavba se rozšiřovala s postupujícím časem, a to směrem shora dolů. Proto má hrad v současnosti tři části – horní, dolní a střední. Své finální podoby dosáhl hrad v roce 1611. Šlo o župní hrad a sídlo oravského panstva. Podobně jako je tomu v případě Spišského hradu, tak i hrad Oravský ve své době vyhořel (1800), čímž se stal pro své správce nepoužitelným, potažmo nepotřebným. K rozsáhlejší rekonstrukci se pak přistoupilo až po druhé světové válce. V poslední době zde nabývají na popularitě hlavně noční prohlídky hradu zpestřené o rozmanitá divadelní představení či strašidelné výjevy.

Oravský hrad, foto: Rasto SK

Ľubovňanský hrad

Byl postaven jako hraniční strážní hrad za účelem ochrany obchodních cest do Polska. Největší zásah do původní architektury hradu se uskutečnil po velkém požáru, který stavbu poškodil v poměrně velké míře. Během obnovy zde došlo k vybudování velkolepého renesančního paláce, a hrad se proto změnil na renesanční pevnost. Při další, pozdější přestavbě došlo také k tvorbě nové vstupní brány, stavbě raně barokního paláce, východní bastily a kaple. Nejvýznamější událost v dějinách hradu se pak odehrála v roce 1412 – byla zde podepsána dohoda o míru mezi tehdejšími panovníky Uherska a Polska. Mezi zajímavosti také patří, že byl v hradě po deset měsíců vězněn slavný cestovatel Móric Beňovský, kterému se odtud však s pomocí jeho milenky podařilo utéct. Důvodem jeho uvěznění byl podíl na organizaci vojenské jednoty orientované proti polskému králi.

Hrad Ľubovna, foto: TTstudio

Hrad Strečno

Strečiansky hrad stojí na začátku soutěsky naproti řece Váh (na jejím levém břehu na strmé vápencové skále) ve výšce asi 420 metrů nad mořem. Pravěké nálezy dokazují, že hradní vyvýšenina byla obývána už v dobách bronzové a železné. Strečno patřilo mezi královské hrady. Ačkoli první písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1316, s jistotou lze určit, že existoval už ve 13. století. Spolu s jinými hrady v oblasti Pováží je i na Strečno vzpomínáno jako na místo, kde se od obchodníků vybíralo clo. Se začátkem sezóny 2008 se turistům na hradě otevřela nová stálá archeologická expozice Odkrytá minulost. Je věnovaná dějinám hradu a jeho širšímu okolí, a to od doby kamenné až po novověk. Zároveň se na hradě každoročně koná celá řada výstav propagovaných pod názvem Umění na hradě.

Hrad Strečno, foto: Soloviov Vadym

Trenčínský hrad

Dominantou města Trenčín i celého regionu Pováží je bezpochyby Trenčínský hrad postavený na strmém brale (strmý skalní útvar). Spolu s hrady Spišský a Devín patří mezi nejrozsáhlejší komplexy v Evropě. Nejznámější osobností, která byla s hradem spjata majetkově, byl Matúš Čák Trenčínský, kterému patřilo vícero slovenských hradů. Proto byl označován přízviskem „Pán Váhu a Tater“. Leč po požáru vzniklém roku 1790 hrad zpustl. Jeho tehdejší majitelé z rodu Illesházyovců preferovali bydlení v pohodlnějším dubnickém kaštelu (venkovské šlechtické sídlo).

V současnosti je na hradě zpřístupněna většina objektů. Zřejmě nejznámější součástí expozice je 80 metrů hluboká Studna lásky, s níž je spojen příběh Omara a Fatimy. Pověst říká, že hradní pán Štefan Zápoľský zajal krásnou tureckou princeznu Fatimu. Turecký princ Omar, který ji miloval, byl donucen kopat 4 roky do skály až do té doby, kdy přinesl hradnímu pánovi vodu. Pak mohli být on i Fatima propuštěni na svobodu.

Trenčínský hrad, foto: tokar

Hrad Beckov

Malebnému prostoru středního Pováží už od nepaměti dominuje beckovské vápencové bralo. Jeho majestátní výška téměř 70 metrů imponovala lidem již od dávnověku. Často si na na něm budovali svá sídla. Beckovský hrad je rekonstruovaná zřícenina nad městem Breckov. Z dálky je dobře viditelná jeho silueta. Je jedním ze strážných považských hradů a zmínky o něm jsou zachovány už z přelomu 12. a 13. století (v Anonymově kronice), přičemž existenci této stavby tehdy potvrdil i nedávný archeologický výzkum. Z hradu je nádherný výhled na Považské podolí, svahy Bílých a Malých Karpat či na Považský Inovec.

Hrad Beckov, foto: fotografos

Čachtický hrad

Většina čtenářů si tento hrad správně spojí s „krvavou hraběnkou“ Alžbětou Báthoryovou, která toužila zůstat navždy mladá a s tou vidinou vraždila mladá děvčata a koupala se v jejich krvi. Hrad v minulosti sloužil k zabezpečení západní hranice Uherska. Dnes jsou ze stavby dochovány pouze poměrně dobře zachovalé trosky. K vidění jsou zde například zbytky štítkových renesančních atik či části původních omítek s malbami.

Čachtický hrad, foto: vkr_zt

Nitranský hrad

Nitranský hrad situovaný na skalním brale měl po dobu své největší slávy velmi strategický význam. Šlo totiž o přirozenou pevnost nad meandrem řeky Nitra. Už ve 13. století byl hrad tak dobře opevněn, že odolal i útoku Tatarů. Nejstarší zachovalou místní stavbou je románský kostel svatého Emerama. Mezi dominanty hradního areálu patří katedrála, biskupský palác a mohutné opevnění s vystupujícími bastiony. Jednotlivé objekty prodělaly několik rekonstrukcí, současné podoby hradu bylo dosaženo koncem 17. století, kdy jej tehdejší majitelé v reakci na protiturecké boje opevnili. Vzhledem k historickým a architektonickým hodnotám hradu patří tento areál v Nitře k důležitým součástem dějin Slovenska. Nyní zde sídlí Biskupský úřad.

Nitranský hrad, foto: TTstudio

Bratislavský hrad

Mohutná obdélníková bloková stavba se čtyřmi nárožními věžemi stojí na strategickém místě osídleném už v době keltské a velkomoravské. V 9. století stála v místech současného hradu palácová stavba a bazilika. Architekturu hradu nejvíce poznamenaly rozmanité přestavby a dostavby v období gotiky, renesance a také rekonstrukce během panování Marie Terezie. Od poloviny 16. století, v němž se Bratislava stala na 200 let korunovačním městem Uherska, byl hrad sídlem panovníka a konala se zde i zasedání Uherského sněmu. V korunovační věži byly uloženy korunovační klenoty uherských králů. Po přestěhování královského dvora do Vídně byl objekt ustanoven sídlem Generálního semináře, v němž studovali mnozí významní vzdělanci té doby. Později byl hrad svěřen vojsku a v roce 1811 vyhořel. Rekonstrukce se uskutečnila až v 60. letech minulého století.

Bratislavský hrad, foto: biggunsband

Hrad Červený Kámen

Nejkrásnějším hradem Malých Karpat, který leží jen kousek od Bratislavy, je jeden nejzachovalejších slovenských hradů – Červený Kámen. V 16. století byl přestavěn na mohutnou pevnost s fortifikačním systémem. Ten patřil k vrcholu tehdejší vojensko-obranné strategie. Na hradě se v současnosti nachází muzeum, jež prezentuje historii bydlení šlechty. Pro svoje neopakovatelné kouzlo byl hrad mnohokrát vybrán za místo konání natáčení různých filmů i pohádek (například Princezna Fantaghiro). V hradním areále se nachází i vinotéka, restaurace či kavárna.

Hrad Červený Kámen, foto: Borisb17

Hrad Devín

Hrad Devín, který stojí na mohutném skalním kopci nad soutokem Dunaje a Moravy, je neobyčejně působivou krajinnou dominantou. „Psala se“ zde nejstarší slovenská historie. Má nepravidelný půdorys přizpůsobený tvaru hradního brala. Do hradního areálu se vstupuje přes západní Moravskou bránu. Kamennou bránu chráněnou dvojicí půlkruhových bašt postavili v 15. století na starším velkomoravském vale.

Hrad Devín, foto: Jaroslav Moravcik

Související články

Autor: Ing. Kateřina Kočická 1)
Foto: Shutterstock

1) přeložila Helena Široká