Roithovy stavby jsou po celé Praze. Zná ho však málokdo

Někteří slavní architekti nepostaví za celý život v Praze jedinou budovu, zatímco jiní zanechávají svůj otisk téměř na každém kroku, ačkoli jsou jejich jména mnohdy známa jen odborníkům. Právě do druhé skupiny patří František Roith, který se svou vrcholnou tvorbou zapsal do vzhledu hlavního města svými návrhy monumentálních budov. S jeho prací se ale můžeme setkat po celé republice. Je především autorem budov pošt, spořitelen, či soudů, které vynikají elegancí, perfektně řešenými detaily a nebývalou noblesou.

Jméno Františka Roitha není v kontextu debat o architektuře skloňováno příliš často. Přesto jde o výraznou tvář takzvané oficiální pražské architektury monumentálně akademického ducha. Roith obohatil Prahu mimo jiné o unikátní skvost – Rezidenci primátora hlavního města Prahy (budova Městské knihovny), v té době nejmodernější stavbu v Evropě. S jeho stavbami, v nichž se snoubí dokonalé řemeslo s krásnými materiály, se však lze setkat po celé republice. Architekt spolupracoval s několika výtvarníky, což u avantgardní větve české architektury nebylo tehdy běžné. Charakteristickým rysem jeho staveb je používání obkladů a členění pilastry.

Nadaný student Otty Wagnera

František Roith se narodil roku 1876. Svá studia začal v Praze u Josefa Zítka na německé technice. Poté se učil u proslulého rakouského architekta, urbanisty a teoretika architektury Otty Wagnera na vídeňské akademii. K Wagnerovým žákům patřil kromě Roitha také Jan Kotěra, ale i o něco mladší projektanti, jako Bohumil Hübschmann, nebo Antonín Engel. Několik z nich se pak v meziválečném období dostalo k významným zakázkám –⁠ projektovali banky a pojišťovny nebo veřejné budovy a věnovali se také urbanismu.

Roithův návrh Ústřední městské knihovny působil modernisticky konzervativním až novoklasicistním dojmem. Roith byl ve své době často kritizován právě za strohost výrazu stavby. Sám však měl pro tuto vizuální podobu pádné důvody a vše bylo výsledkem velmi koncepčního přístupu. [4] Zdroj: Vladislav Gajic, Shutterstock

Samostatně začal Roith pracovat v roce 1907, kdy si otevřel ateliér na Nové Městě pražském v Myslíkově ulici 2020/4. Mezi jeho prvotiny patří obytné vily v Černošicích, na pražské Ořechovce, v Jílovišti i v Olomouci. Zkušenosti získával též při přípravě technických staveb – sklopného jezu u Mělníka či silničního mostu v Nymburce.

Zemřel v roce 1942 ve Voznicích u Dobříše. Pochovaný je na pražském Vinohradském hřbitově. Na jeho počest byla pojmenována jedna z pražských ulic v Praze-Šeberově.[1]

Budovy ministerstev, pošty, soudů i spořitelen

Roith se zasloužil i o návrh budovy Ministerstva financí na Malé Straně a funkcionalistické tělocvičny pro Sokol Vyšehrad na Rašínově nábřeží. Je také autorem budovy Městské knihovny na Mariánském náměstí vystavěné v letech 1925-28, která byla ve své době jednou z nejmodernějších v Evropě a v jejíž interiérech se objevují prvky art deca. Opomenout nelze ani budovu dnešní Komerční banky – také na Václavském náměstí –, u které došlo v 90. letech k rekonstrukci a dostavbě dvorní části. Oslovena byla tehdy známá architektka Eva Jiřičná. Stejně významná je i budova dnešní České národní banky, původně stavěná jako Banka živnostenská. [2]

Budova České národní banky vznikala v letech 1935-42 původně pro Živnostenskou banku. Pětipatrová stavba působí svou frontou do ulice Na Příkopě přímo monumentálně. Zdroj: Ioannis7, Shutterstock

Jako jeden z mála Čechů měl možnost navrhnout interiér art deco

Snad nejkrásnější Roithovou stavbou je budova Ústřední městské knihovny s dochovanou rezidencí primátora na Mariánském náměstí z let 1925–28. Je čtyřkřídlá, se zastřešeným dvorem, do něhož je vsazena veliká hala s půjčovnou knih. Je podsklepená, v suterénu a v přízemí má železobetonovou skeletovou konstrukci, vyšší patra jsou převážně zděná.

Krása objektu je patrná nejen z venku. Jeho velkolepou hodnotu odkrývá i luxusní interiér, který navrhoval Josef Kysela. Ten se podílel na stropní výmalbě, výběru koberců, tapisérií a potahových látek. O dekorativní výmalbu se postaral významný malíř Josefa Sejpka. Na výzdobě interiérů se tak podíleli nejlepší umělci té doby. Jako zázrakem vše přežilo totalitní režim, který prostory nevyužíval, jelikož byly v každém koutě různé atributy připomínající první republiku. Za zmínku stojí i salonek se stropem krytým plátkovým zlatem, nebo nádherná zimní zahrada. Dnes je budova Ústřední městské knihovny považována za jeden z nejvýznamnějších evropských klenotů stylu art deco. [3]

K oblíbeným atrakcím knihovny dnes patří zajímavá skulptura – takzvaná nekonečná studna sestavená z knih a dvou zrcadel. Zdroj: Frederic Uhrweiller, Shutterstock

Významné veřejné budovy navrhl i pro další česká města

S prací architekta Františka Roitha se můžete setkat po celé republice. Pro Brno vyprojektoval Dům ředitelství pošt a telegrafů. Pardubice se mohou pyšnit jím navrženou Městskou spořitelnou. V plzeňské Škroupově ulici byl postaven takzvaný Rašínův dům – budova finančních úřadů, které nesla jméno prvního československého ministra financí. Po zřízení Plzeňského kraje začal tento objekt sloužit plzeňskému krajskému úřadu. [5]

Roithův rukopis je čitelný na první pohled

Společným rysem všech jeho staveb je monumentalita, jednoduché členění fasády s obkladem a pilastry. Při navrhování budov se Roith nevyhýbal moderním konstrukcím a materiálům. Vedle leštěného travertinu nebo žuly používal například i sklobetonové klenby, které můžete vidět v jedné z nejhezčích pražských pasáží, procházející jeho bankovním palácem a spojující ulici Na Příkopě se Senovážným náměstím. Všechny Roithovy stavby vynikají elegancí, perfektně řešenými detaily a nebývalou noblesou.

Zdroje:
[1] František Roith: Osobnosti regionu [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online,
[2] František Roith: Encyklopedie Prahy 2 [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online,
[3] Městský katalog: Památková knihovna [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online,
[4] ČECH, Ondřej. Architekt František Roith a Primátorská rezidence v budově Městské knihovny v Praze. Brno, 2010-2012. Diplomová práce. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Vedoucí práce prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc.,
[5] František Roith: Plzeňský architektonický manuál [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online.