Umné spojení starého s novým i neotřelá funkční řešení v rezidenčním objektu Dlážděná

Historickému činžovnímu domu v Dlážděné ulici byla navrácena jeho původní funkce, a na pražském Novém Městě tak přibylo tolik nedostatkové dlouhodobé bydlení. Jak investor, tak architekti či stavitelé, kteří se na projektu podíleli, kladli důraz na precizní obnovu originálních prvků, kvalitní řemeslné zpracování a provedení stavby, díky čemuž dosáhli maximálně komfortního a vysoce estetického výsledku korespondujícího s přísnou pražskou památkovou ochranou i s aktuálními požadavky na bydlení. Technický stav dvoutraktového objektu byl přitom v horším stavu, než se očekávalo, a šlo tedy o nemalou výzvu.

Dům, který je předmětem tohoto článku, byl vybudován roku 1877 dle projektu Karla Wiesenfelda na tehdy zásadní spojnici mezi Masarykovým nádražím a centrem Prahy. V průběhu své existence byla stavba (původně bytového charakteru) podrobena mnoha přestavbám a nástavbám, a to včetně té nejzásadnější, jež proběhla ve dvacátých letech minulého století a byla realizována na základě plánů architektů Viktora Lampla a Otty Fuchse. Tehdy došlo například k vybudování výtahu a nástavbě čtvrtého patra. Během let se také postupně měnilo funkční využití domu – sloužil mimo jiné i tiskárně Novina, což dokazovala i strojírna zřízená v roce 1934 ve dvorním stavení, či k různým administrativním účelům.

Pohled do dvora.

Před několika lety se vlastník tohoto řadového činžovního domu, společnost PSN, rozhodl přistoupit k jeho generální rekonstrukci s cílem navrátit objektu jeho původní funkce z druhé poloviny 19. století – tedy vytvořit bytové jednotky v nadzemních podlažích a obchody v přízemním parteru. Došlo k velkým dispozičním úpravám, zbourány byly veškeré nepůvodní a nenosné zděné či dřevěné příčky a namísto nich byly vyzděny nové z keramických tvárnic, případně ze sádrokartonu založeném na prkenném záklopu. Rovněž byl odstraněn výtah a původní vrata v průjezdu, v nosných stěnách byly navrženy nové stavební otvory pro dveře a průchody. Úprav doznaly také podlahy, například ve sklepení je nyní tvoří cihly v cementovém loži, v bytových jednotkách byly opatřeny dřevěnou nášlapnou nebo těžkou plovoucí vrstvou. V prvním až čtvrtém podlaží byly vybudovány menší byty protkané historizujícími prvky, ve vyšších patrech vznikly větší byty, mezonety a penthousy o zvýšené podlahové ploše.

Průzkum a jeho objevy

Nutno podotknout, že před započetím stavebních prací byly v komplexu (složeném ze dvou traktů: uličního a dvorního) provedeny statický, geologický i hydrogeologický průzkum, při nichž došlo k mnoha důležitým zjištěním. Byl rozpoznán způsob založení uličního objektu – na pásech z opukových kvádrů a kamenů – nebo že železobetonové sloupy leží na patkách z betonu prokládaného kameny a cihlami. Zejména bylo přitom odhaleno, že původní nosné konstrukce (například svislé zdi z plných pálených cihel zděných na vápenocementovou maltu či kamenné suterénní zdivo uličního křídla) jsou relativně únosné a stabilní. V rámci archeologického průzkumu, jenž sahal až do poloviny 14. století, pak byly objeveny dvě historické studny s poklady v podobě torz i celých kusů nádob. Odhaleny byly i základy starší měšťanské zástavby z přelomu 18. a 19. století.

Dvě fasádní ztvárnění

Vedle jiného se tvůrci projektu rekonstrukce při navrhování inspirovali i italským designem. Záměrně volili takové materiály a vybavení, které by korespondovaly s neorenesančním průčelím domu, a v objektu je proto použita řada kvalitních prvků, například masivní dřevěné podlahy, repasované historické dveře či dřevěné obložení kolem oken.

Ve dvoře na první pohled zaujmou nové balkony s krásným detailem ocelového transparentního zábradlí. Realizovány byly vykonzolováním stávajících nosných stropních trámů pomocí konstrukce kotvené přes typové izolační šroubové prvky na ocelové nosníky. Nášlapná vrstva podlah balkonů je dřevěná a tónovaná lazurou. Minimalistický vzhled je jasně podtržen moderní fasádou čistých linií, doplněnou dřevohliníkovými, převážně otevíravými francouzskými okny bez parapetů, jež svým celkovým pojetím reflektuje aktuální nároky na bydlení.

Fotogalerie

Ztvárnění dvorní fasády současně kontrastuje s koncepcí reprezentativního uličního průčelí, které rovněž doznalo mnoha úprav, v jejichž důsledku získalo svůj původní vzhled. Štukovaná fasáda je osazena novými dvoukřídlými špaletovými a na třetiny dělenými okny s otevíravými horními nadsvětlíky – replikami historických otvorových výplní vyrobenými podle dochované archivní dokumentace z roku 1877, avšak v souladu s aktuálními technickými normami. Z interiéru jsou tato okna doplněna profilovaným obložením. Nová jsou také vrata s ovládáním umístěným v podlaze průjezdu. Pohled do nitra obchodních jednotek je z ulice umožněn skrz moderní jednotné výkladce s ocelovými rámy, v parteru byla navíc obnovena historická bosáž. Obě fasádní ztvárnění reflektují historický, objemový a dispoziční kontext jednotlivých částí domu.

Střešní terasa.

Členitá střecha jako koruna domu

Sedmipodlažní uliční trakt je zakončen mansardovou střechou, pětipodlažní dvorní objekt má střechu plochou, na níž vznikla také dřevěná paluba v kombinaci se substrátem. Střešní krytina je falcovaná titanzinková. Konstrukce střechy uličního traktu je z důvodu potřeby co nejméně přitížit objekt rámová ocelová, z oceli jsou i nosné stropnice, střešní vazníky či prvky tvořící vikýře. Přitížení základů domu vlivem navýšení obou traktů domu nakonec nepřesáhlo 10 procent, a nebylo proto zapotřebí zesilovat stávající svislé konstrukce.

Téma: Zelené střechy a fasády

Parkovací zakladač se zelenou střechou

Rekonstruován byl také průjezd z ulice do dvora, v němž se před přestavbou nacházel objekt jednopodlažní dílny. Ten byl odstraněn a nahrazen sofistikovaným parkovacím objektem s automatickým zakladačem s točnou. Jak jeho základy, tak konstrukce jsou železobetonové monolitické, stěny stavební jámy i celková stabilita stavby (částečně zapuštěné pod úrovní okolního terénu) byly zajištěny pomocí pilířů tryskové injektáže a zemních kotev. Na střeše parkovacího domu byla navržena společná zahrada s malým altánem, přístupná z druhého nadzemního podlaží po venkovních schodech zastřešených lehkou ocelovou konstrukcí s lankovým systémem, po kterém se vinou popínavé rostliny.

Maximální uživatelský komfort

Pod celým domovním komplexem se nachází také podzemní podlaží, v suterénu vznikly technické místnosti (je zde mimo jiné i akumulační nádrž na dešťovou vodu, jež je propojena s technologií závlah) nebo třeba sauna a malé fitness. V přízemním vstupním lobby se nachází nonstop recepce s přístupem k trojramennému schodišti (situovanému na průniku dvou traktů) a ke zbrusu novému výtahu s nosnou ocelovou konstrukcí a proskleným opláštěním. Z technického vybavení domu zmiňme kupříkladu řízené větrání všech bytových jednotek s využitím rekuperace tepla.