Industriální bratislavská památka v záři reflektorů: z bývalé přádelny luxusní administrativa

Slovenský projekt Pradiareň 1900 byl zkolaudován. Dva objekty situované ve více než sto dvacet let starém areálu – bývalá přádelna a silocentrála – byly v posledních letech dovedně zrekonstruovány. Národní kulturní památka se v současnosti stává sídlem několika mezinárodních firem. Jedna z nich se již do objektu nastěhovala. Rekonstrukce patří k „prvním vlaštovkám“ nově vznikající čtvrti Zwirn.

Bratislavský areál Cvernovka, do něhož přádelna i silocentrála patřily, byl vystavěn na začátku dvacátého století. Komplex, který přežil obě světové války, byl vybudován dle návrhu Dávida Valentina Junka, císařsko-královského stavebního rádce a městského stavebního mistra z Vídně. Stavební dílo bylo dokončeno roku 1905. Veškeré dodávky tehdy zajistila firma Pittel Brausewetter, známá pro svůj experimentální přístup či používání cementu. Záhy po svém otevření se přádelna stala největší bratislavskou průmyslovou společností. Komplex tehdejší Zwirn Fabrik tvořilo celkem osm budov, zpracovávána v něm byla například i vzácná bavlna importovaná z Uzbekistánu či Tadžikistánu. Vyráběly se zde příze a barevné nitě určené zejména pro rakousko-uherský a následně i československý trh. Zpočátku byla továrna vybavena stroji na parní pohon.

Zlatá výrobní éra fabriky trvala až do roku 1949. V šedesátých letech pak byly objekty podrobeny necitlivé přestavbě, která mimo jiné pozměnila některé typické původní architektonické prvky. Na přelomu tisíciletí pak došlo k ukončení výroby a započalo období chátrání budov. Po prohlášení přádelny za součást slovenského kulturního dědictví v roce 2007 se stala přechodným útočištěm představitelů kreativního průmyslu, vznikly zde výstavní a tvůrčí prostory. V posledních čtyř letech zde pak probíhaly intenzivní stavební práce.

Před rekonstrukcí

Nová čtvrť i atraktivní náměstí

Díky šetrnému přístupu investorů a developerů (spojení YIT Slovakia a RSJ investments) bylo zachováno 120 let historie. Čtyři roky stavebních prací obsáhly nejen rekonstrukci, ale také rozsáhlé čištění areálu. Realizace návrhu projektu byla na základě výběrového řízení vyhlášeného developerem svěřena ateliéru Bouda Masár architekti. Kromě objektu přádelny byla zachována a zrekonstruována i bývalá silocentrála, která svou prosklenou částí propojí hlavní objekt s budoucím náměstím. To vznikne poté, kdy budou hotovy také okolní rezidenční novostavby (dokončení je naplánováno na rok 2023), podzemní garáže či jejich výstup, který bude umělecky ztvárněn. Náměstí dotvoří urbanistický charakter místa a mělo by se stát oblíbeným veřejným prostorem, který přitáhne do nové čtvrti Zwirn život. Celý areál, včetně etapy bytových domů, by měl být dokončen do roku 2027.

Bývalá silocentrála

Konstrukce a energie

Konstrukce budovy je tvořena 403 litinovými sloupy z šedé litiny kruhového průměru, jež jsou na vrcholu opatřeny prstencovými hlavicemi (vyrobenými v minulém století v budapešťské slévárně SCHLICK, část dodávky obstarala také společnost Wagner Budapest) spolu s kolejnicovými nosníky, v nichž jsou vestavěny původní (zrekonstruované) traverzové klenby s betonovou výplní. 17 kusů ze zmíněných litinových sloupů bylo v rámci renovace opatřeno původní povrchovou úpravou včetně barevného art deco motivu.

Renovované litinové sloupy

Výška stropů uvnitř budovy činí až 4,8 metrů, což poskytuje prostor pro tvorbu mezaninu, čehož někteří nájemci využili. Budova disponuje 505 okny v 78 různých tvarech. Během revitalizace byla zachována i část původních oken, došlo k jejich umělecko-řemeslné repasi, díky které jim byl navrácen původní oblý vzhled (narušený v 60. letech). Jsou osazena mezi silocentrálou a přádelnou. Zbývající okna jsou nová, jde o hliníkové rámy s izolačním dvojsklem a pokovením proti slunečnímu záření. Byla vyrobena na míru (každé okno bylo potřeba řešit individuálně), jejich design kopíruje vzor z roku 1920. Budova je také energeticky efektivní: v porovnání s tím, co vyžaduje současná slovenská legislativa, je její spotřeba primární energie o zhruba 40 % nižší. Obdržela i certifikát BREEAM Excelent1.

Okna poskytují atraktivní výhledy a ve spojení s účinně navrženým umělým osvětlením i vynikající prosvětlenost prostor. Případnému oslnění uživatelů slunečním zářením je možné zamezit interiérovým stíněním. Prostory jsou vybaveny klimatizačními jednotkami a bezpečnostním sprinkler systémem, to vše je umístěno pod stropními klenbami. Celkový vzhled interiéru navazuje na historii komplexu. Jde o industriálně laděné prostory s přiznanými technologiemi či atypickými radiátory pod okny. Repasováno a následně osazeno zpět na své místo bylo rovněž litinové schodiště se zábradlím. Desing interiéru společných prostor je dílem ateliéru Chybík+Kristof, jejichž návrh dotvořil celkový neinvazivní výraz budovy.

Architekti museli navázat na historii komplexu, pochopit jeho minulou i současnou funkci. Patrná byla od samého počátku snaha o zachování maxima původních prvků. To, co je možné realizovat na jiných administrativních budovách, jako je umístění technologií na střeše, zde nebylo možné. Díky nutnosti vypořádat se s nároky památkářů byly některé technologie umístěny například šest metrů pod úrovní objektu silocentrály. Na střeše tak vznikl volný prostor, který byl využit jako zelená terasa. Bylo také zapotřebí operativně reagovat na nová odhalení – například zmíněných art deco prvků na litinových sloupech. Obnovena byla rovněž cimbuří poničená zásahy v 60. letech.

Pohled na objekty těsně před dokončením rekonstrukce

Závěrem

Rozmanitá rekonstrukce přádelny je ve finále, před nedávnem proběhla kolaudace. Výsledkem nesnadné obnovy budovy, v níž nebylo možné nalézt jediný sloup identický s jiným, je unikátní interiér s vysokou mírou flexibility, který nabízí rozsáhlé kancelářské a obchodní prostory. Prvního prosince se již nastěhoval první nájemce, společnost Microsoft. Design svých kanceláří uzpůsobila barvám a tradičním prvkům slovenského folklóru.

V uplynulých rokoch sa ako firma sústreďujeme na pretváranie zanedbaných priemyselných areálov, tzv. brownfieldov. Mám veľkú radosť, že sa nám darí vracať život do miest, ktoré boli roky nevyužité. Úprimne ďakujem susedom z okolitých bytových domov za porozumenie a trpezlivosť, ktorú nám prejavujú počas celej výstavby. Verím, že sa z Pradiarne 1900 aj z celého projektu ZWIRN stane príjemné a obľúbené miesto nielen pre nich, ale aj pre nových obyvateľov a nájomcov,“ uzavírá téma Milan Murcko, šéf YIT Slovakia. 

1 Certifikát BREEAM posuzuje vliv objektu na životní prostředí komplexně v deseti kategoriích: energie, zdraví a vnitřní prostředí, inovace, využití půdy, materiály, management, znečištění, doprava, odpad a voda.

Fotogalerie

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: archiv společností YIT Slovakia a. s. a RSJ Investments a. s.