Výstavba zádržné nádrže na Vinicích, pohled z dronu.

Vodárna Plzeň dokončila výstavbu zádržné nádrže na Vinicích za 162 milionů korun

Plzeň 8. prosince (ČTK) - Vodárna Plzeň dokončila výstavbu zádržné nádrže na Vinicích za 162 milionů Kč s DPH. S letos opraveným a zvětšeným kanalizačním sběračem v části Roudná umožní rozvoj části Severního Předměstí, kde se kvůli nedostačující kapacitě stok nemohly napojovat objekty v částech Vinice a Sylván. Stavby jsou také klíčové pro napojení západního okruhu za 2,2 miliardy korun, který bude hotový v únoru 2023. ČTK to řekl generální ředitel městské firmy Jiří Kozohorský.

Mezi stavebně nejsložitější objekt retenční nádrže Vinice patřila více než deset metrů hluboká železobetonová nádrž a kanalizační šachta pod Karlovarskou ulicí. "Zajímavý nález přinesl archeologický výzkum - odkrytí části rozsáhlého pravěkého sídelního areálu zachyceného už dříve při výstavbě sídliště Vinice," řekla mluvčí vodárny Dana Veselá. Práce na zádržné nádrži se zkouškami podle ní trvaly 916 dnů.

"V oblasti Vinic a Sylvánu vznikla možnost připojit se na dosud přetěžovanou kanalizační síť v době srážkových událostí, kde byl vyhlášen stop stav," uvedl Kozohorský. Podle něj je dalším přínosem snížení vypouštěného znečištění z kanalizace do povrchových vod.

Vizualizace nádrže na na Vinicích.

Mezi nejsložitější objekt patřila podle Veselé železobetonová monolitická podzemní nádrž, pro níž se musela vyhloubit jáma 64krát 35 metrů v hloubce přes deset metrů.

Po zahájení stavebních prací zahájili archeologové výzkum lokality, kde odkryli rozsáhlý pravěký sídelní areál. "Kromě ojedinělých objektů z časného eneolitu bylo prozkoumáno několik domů s doklady textilní výroby z mladší doby bronzové až starší doby železné," řekl ředitel Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Radek Široký. V jednom z objektů z mladší doby bronzové našli unikátní depot starších eneolitických broušených kamenných seker a v trase kanalizační stoky pak dokumentovali podzemní prostor, jenž vznikl zasypáním mostku s umělou jeskyní, tzv. grottou. Mostek byl od přelomu 19. a 20. století součástí parku lochotínských lázní.

Autor: ČTK
Foto: VODÁRNA PLZEŇ a.s.