Výměna starých kotlů v Praze se blíží, už letos na podzim musí být hotovo

Odborníci odhadují, že výměna starých teplovodních kotlů na pevná paliva, které nesplňují podmínky třetí či vyšší emisní třídy, se bude týkat asi 300 000 domácností. K výměně přitom musí dle Zákona o ochraně ovzduší dojít do září roku 2022, v Praze byla tato lhůta navíc zkrácena obecní vyhláškou a legální provoz kotlů první a druhé emisní třídy zde skončí už letos 1. října. V případě jejího nedodržení hrozí vysoké pokuty.

Na výměnu starého kotle za nový je tak čím dál méně času a podle odhadů dodavatelů a energetických firem se v současné době celkový převis poptávky po výměně kotle v domácnostech v jednotlivých krajích České republiky odhaduje na přibližně 1,5 miliardy korun.

S výměnou starých kotlů pomáhají také Kotlíkové dotace. Kraje žádosti o Kotlíkové dotace stále přijímají, i když jsou alokované prostředky vyčerpány, což platí mimo jiné i pro Prahu, kde se kotle spalující jen uhlí budou muset vyměnit již letos. „V současnosti jsou vzhledem k počtu podaných žádostí alokované finanční prostředky vyčerpány, nicméně se změnou systému příjmu žádostí v rámci Kotlíkových dotací III, kdy mohli podat žádost i ti žadatelé, kteří obměnu provedenou nemají, může nastat situace, že ne všichni obměnu z rozličných důvodů zrealizují. Nevyužité finanční prostředky by pak mohli využít další žadatelé v pořadí,“ upozornil Tadeáš Provazník, tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy. „Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR mají navíc připravenou koncepci, jak navýšit finanční prostředky tak, aby mohl být kladně vyřízen co možná největší počet žádostí,“ dodal Provazník.

Plyn místo uhlí

Jako vhodná náhrada starého tepelného zdroje spalujícího uhlí se jeví mimo jiné i plynový kondenzační kotel. Výhodou plynového vytápění je hlavně čistý a úsporný provoz. Moderní kondenzační kotle pracují s účinností až 108 procent, nevyžadují přikládání paliva a neznečišťují své okolí spalinami.

Plynové topení navíc nemusí být závislé na distribučních rozvodech plynu, které nejsou k dispozici všude. A nejde přitom jen o nějaké odlehlé venkovské oblasti. Jak v menších českých městech a na venkově, tak v některých částech našeho hlavního města plynové rozvody nejsou. Leč v takovém případě je možné využívat plyn z LPG zásobníku umístěného třeba na dvoře nebo na zahradě. „Zásobník na LPG, respektive propan, může být umístěn na povrchu pozemku, ale i pod zemí. Důležité je, že si zákazník nemusí zásobník kupovat a jeho pronájem je velmi levný, v podstatě symbolický. Ve srovnání s náklady za spotřebovaný plyn je tak prakticky zanedbatelný, přičemž celkové náklady na jednu kWh energie se tak mohou pohybovat okolo 2 korun,“ dodává Jiří Karlík, zástupce přední české společnosti dodávající LPG.

Raději dříve nežli později

S blížícím se termínem zákazu provozu starých kotlů na tuhá paliva a koncem topné sezóny lze očekávat, že poroste vytíženost montážních firem a jejich dodací lhůty se prodlouží. Negativní vliv na tento růst má a bude mít nejen pandemie koronaviru, ale všeobecný nedostatek pracovních sil v topenářském oboru. Zejména majitelé starých kotlů nejen v Praze by proto neměli s jejich výměnou příliš otálet.