foto: Wright Studio, Shutterstock
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Vývoj digitalizace českého stavebnictví, aneb BIM hlavním tématem současnosti

Koncepce či metoda BIM, digitalizace… To jsou v současnosti nejskloňovanější pojmy ve stavebnictví. Ale co si pod tím představit? A je třeba se něčeho obávat? Zejména starší generace stavebníků se jim snaží vyhýbat jako čert kříži. Zdá se však, že je jen otázkou času, kdy budou muset ustoupit od zažitých standardů, opustit dosavadní „operativní“ metody a začít se systémem systematicky pracovat. V první fázi je k tomu zřejmě přivedou veřejné a nadlimitní zakázky, u nichž bude muset být metoda BIM povinně využívána od roku 2022.

Česká republika se nyní nachází přibližně v polovině období příprav na přechod na BIM. Koordinací veškerých aktivit, jež mají podpořit zdejší digitalizaci oboru stavebnictví, bylo pověřeno Ministerstvo obchodu a průmyslu, které k tomu účelu ve spolupráci s Českou agenturou pro standardizaci založilo samostatný odbor Koncepce BIM.

V roce 2015 neznalo BIM více jak polovina projektových společností a aktivně jej využívala jen cca jedna z deseti. Důkazem vývoje kupředu je fakt, že v roce 2017 již BIM aktivně používalo 30 % projektových firem. Digitalizace od té doby významně proměňuje obor stavebnictví a je častým námětem hovoru v odborných i laických kruzích. Potvrzují to i výzkumy společnosti CEEC Research.

Ukázka modelu stavby vytvořeného v systému BIM, foto: Krauchanka Henadz, Shutterstock

Základní principy

Základem trendu digitalizace ve stavebnictví a architektuře je informační model budovy. Jde o klíčovou část, která zahrnuje projekt samotný, data o reálné části výstavby i další dokumenty včetně dat o provozu objektu po dokončení stavby, ale také informace související s případnou likvidací budovy po ukončení její životnosti. Nejde tu tedy jen o samotný 3D model, jak se mnozí domnívají. Je doplněn též o rozměr času, nákladů a především o další negeometrické vlastnosti jednotlivých prvků stavby, tedy i to, co by do papírového nákresu nešlo vložit (jako jsou například konstrukční, materiálové a užitné vlastnosti jednotlivých prvků, ze kterých je 3D model složen). V souvislosti s BIM se proto často hovoří o modelování v několika rozměrech.

CDE

Jakýmsi kořenem celé metody je přitom společné datové prostředí (CDE – Common Data Environment), jež obsahuje veškeré informace, tedy jak 3D model, tak jeho negeometrická data a další dokumenty, komunikaci mezi účastníky projektu i jednotlivé procesy v rámci různých fází stavby. Všichni odborníci tak mohou pracovat na jediném modelu a veškeré modifikace jsou ihned po jejich zaznamenání do systému dostupné všem ostatním zúčastněným.

Výsledek průzkumu mezi veřejnými investory, provedeno analytickými společnostmi CEEC Research ve spolupráci s Graitec a Sudoc Group

Pozitiva

A jakou hodnotu do stavebnictví jeho digitalizace vlastně přináší? Přechod stavebníků na BIM zlepšuje celkovou komunikaci mezi jednotlivými zainteresovanými obory. Přispívá ke snadné kontrole dílčích procesů a zvyšuje jejich transparentnost. Napomáhá stavebníkům či provozovatelům při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby. BIM také umožňuje předcházet kolizím během životního cyklu tak, že detekuje jejich potencialitu ještě přes samotným vznikem „příhody“. Dle dosavadních průzkumů a dat plynoucích z pilotních projektů dochází během výstavby s využitím metody BIM k minimálně 5% úspoře nákladů, a to nejen na výstavbě, ale také na investicích do technologických zařízení jako je topný systém, klimatizace, osvětlení a provoz, včetně energetických úspor. Metoda BIM přispívá též k celkově vyšší kvalitě staveb a prodlužuje jejich životnost. Všeobecně zefektivňuje ekonomické řízení stavby.

Pro dodavatele staveb pak centrální systém přináší zejména pevná a snadno kontrolovatelná pravidla. Ta ne vždy vyhovují pracovníkům na stavbách, pod jejichž taktovkou v současnosti často vzniká zkreslená stavební dokumentace. Pro tuto nezbude v BIM místo.

Architekti či projektanti jsou na rozdíl od stavebníků s digitálními modely většinou obeznámeni a většinou s nimi již pracují, foto: JJFarq, Shutterstock

Novinka jen pro některé

Nutno říci, že architektonická a projektantská obec již povětšinou s digitálními modely úspěšně pracuje, stavbyvedoucí a další účastníci staveb jsou však do dané tematiky uváděni až v poslední době. Především starší generace, které jsou zvyklé na možnost kdykoli operativně do výstavby zasáhnout, si přitom na nový systém zvykají těžce. Je však nasnadě, že rozšíření jejich znalostí bude do budoucna nezbytné.

Přínosy digitalizace jsou nezpochybnitelné, což potvrzuje i zájem ze strany investorů, kteří v té souvislosti poukazují zejména na finanční úsporu. Digitalizace je navíc vítána i v jiných než stavebních či investorských kruzích. Zdeněk Baroch z oddělení provozní správy a majetku Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje dodává: „Pracuji ve stavebnictví více jak 30 let (posledních 10 let na oddělení provozním a správy majetku HZS), a proto vítám jakékoli zjednodušení, zpřehlednění a zefektivnění činnosti, vážící se k přípravě a průběhu investiční výstavby. Věřím, že český digitální nástroj pro správu a údržbu, bude-li jednoduše, správně a cíleně využíván, může přinést úspory. Úspory finanční i časové.

Souhlasí též Jaroslav Šinka, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí na Městské úřadu v Chebu: „Digitalizace celého procesu vzniku stavby, od návrhu přes jeho realizaci až po následné užívání, je předpokladem pro zefektivnění stavebnictví. S největší pravděpodobností by alespoň částečnou digitalizací jak procesu přípravy, tak i povolování stavby, mohlo dojít ke zkrácení potřebných lhůt pro povolení stavby jako takové, ale i k celkovému zpřehlednění situace ve vztahu k okolí a vazbám na okolí, což by bylo přínosem při povolování staveb.

Výsledek průzkumu mezi veřejnými investory, provedeno analytickými společnostmi CEEC Research ve spolupráci s Graitec a Sudoc Group

Legislativní překážky

To nás přivádí k dalšímu hledisku, které nelze opomenout, a to legislativnímu. Tento měsíc byla ve spojitosti s tím schválena v poslanecké sněmovně novela stavebního zákona, která slibuje zřízení elektronického informačního systému stavebního řízení, a umožní tak jeho absolvování bez pochůzek po úřadech. Povolování stavby by mělo probíhat skrz portál stavebníka pomocí intuitivního formuláře, který žadatele provede celou žádostí. K němu se následně vyjádří všechny zainteresované úřady, zohledněna zde budou též třeba vyjádření hasičů. Mimo to vznikne datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení či dílčích rozhodnutí a zřízeno bude i identifikační číslo stavby, jež poslouží ke sledování projektu od doby povolování až po demolici. Novela bude ještě projednávána v Senátu a v případě jejího schválení dojde k zahájení účinnosti od roku 2023.

Foto: Italy3d, Shutterstock

Konference

21. 11. 2019 proběhl v pražských Letňanech také Summit koncepce BIM. Deklarována byla připravenost státní a veřejné správy na Digitálně vystavěné prostředí. Dojít by mělo k vytvoření digitální mapy Česka, v níž bude k nalezení veškerá stavební dokumentace všech objektů na území státu. Hovořilo se také na téma kompatibility jednotlivých datových úložišť. Jedním ze zásadních současných překážek je totiž neslučitelnost jednotlivých využívaných systémů. Z toho prozatím vyplývá nutnost časově náročného opakovaného zpracování shodných dat. Řešením by mělo být zřízení takzvaného Datového standardu.

Aktuální projekty

Pod záštitou zmíněného odboru Koncepce BIM je v současnosti realizováno několik pilotních projektů. Patří mezi ně i nové sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze Holešovicích. Záměrem je vytvoření vzorového projektu, který se stane inspirací pro ostatní veřejné instituce, jejichž realizace tak bude moci proběhnout v souladu s digitálními trendy ve stavebnictví a s hladkým průběhem.

Podobným aktuálním projektem financovaným z veřejných prostředků je i výstavba úseku dálnice D35 Časy – Ostrov, jejíž dokončení je naplánováno na rok 2022. Od samého počátku je v rámci projektu používán datový sklad stavby (DSS), který sdružuje všechny dokumenty související se stavbou na jednom místě. V současnosti je zde uloženo přes 17 tisíc dokumentů, a jedná se tak o největší projekt, na který byl daný systém využit. Do systému mají přístup všichni účastníci stavby jako je investor, zhotovitel, autorský dozor, technici a konzultanti a mnoho dalších.

Výsledek průzkumu mezi veřejnými investory, provedeno analytickými společnostmi CEEC Research ve spolupráci s Graitec a Sudoc Group

Datový sklad stavby je nástroj, který umožňuje všem účastníkům stavby okamžitou kontrolu stavu projektu a jednotlivých dokumentů. V DSS je vše na jednom místě. Úsek D35 Časy–Ostrov je pro nás nyní největší referencí. DSS opravdu funguje a je efektivní. V takto velkém rozsahu jsme jej využili poprvé. Věříme, že do budoucna bude náš systém standardní součástí i dalších významných staveb v ČR a posuneme náš obor zase o něco blíže směrem k digitalizaci s využitím moderních technologií,“ dodává závěrem Radek Moťka, vedoucí střediska Datových služeb IBR Consulting.

Související články

Autor: Bc. Helena Široká 1)
Foto: Shutterstock, archiv firmy CEEC Research

1) čerpáno z tiskových zpráv agentur Bison & Rose a CEEC Research