Když počasí přitvrdí: Jak si střecha poradí s hlukem?
Když prší, je dobré být pod střechou. Jenže déšť nepřináší jen vodu. Je také původcem hluku, který umí v případě větší intenzity život hodně znepříjemnit, i když jste zrovna v suchu. A není to jen o dešti. Nárazový vítr, přívaly sněhu… Před těmito výkyvy počasí nás chrání střecha domu. Jak obstojí, o tom rozhoduje několik faktorů. Pojďme se na ně podívat.
Když se mluví o střeše, většinou se řeší její vzhled, životnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům. „Významnou roli hraje střecha také v otázce akustického komfortu. Přitom právě tato vlastnost může v konečném důsledku rozhodnout o tom, zda je podkroví příjemným a klidným místem pro bydlení, nebo naopak zdrojem rušivých vjemů,“ připomíná důležitý argument oblastní ředitel KM Beta Ing. Lubomír Horáček.
Rozdíly v měření mezi krytinami
Pro účely testování byly sestaveny dvě stejně velké plochy – jedna z betonových tašek, druhá z lehčí střešní krytiny. Na povrch obou krytin pak dopadaly plastové kuličky různé velikosti a hmotnosti, aby simulovaly déšť s různou intenzitou.
Měřicí přístroj po celou dobu snímal hladinu hluku pod konstrukcí. A výsledky? U betonové krytiny se hladina hluku pohybovala mezi 52 a 77 dB, u lehké konstrukce dosahovala 90 až 100 dB.
POZOR: Pokud chceme sílu hluku srovnávat, není to v případě decibelů tak jednoduché jako v případě délky a metrů. Decibel je obecně logaritmická poměrová jednotka. Nárůst hlučnosti o 3 decibely tak v praxi znamená hluk dvojnásobný.
Pro ilustraci je dobré uvést běžně používané příklady činností. Šum listí má přibližnou hodnotu 20 decibelů, tichý hovor 40 dB, běžný hluk ulice 50 dB, hlasitý hovor 60 dB, frekventovaná ulice 70 dB, křik nebo kamion 80 dB, vlak 90 dB, pneumatická sbíječka 100 dB. A pokud vezmeme rozdíl mezi krajními hodnotami z měření, zjistíme, že betonová střešní krytina si s hlukem poradí násobně lépe.
Skládaná střešní krytina. Tlumí i vydrží
Výhodou skládaných betonových krytin je také jejich dlouhodobá odolnost. Materiál zvládá dlouhodobé i extrémní výkyvy počasí, takže i po letech užívání má stejné vlastnosti. „Přidanou hodnotou je pak odolnost vůči krupobití, které se v posledních letech v našich podmínkách objevuje stále častěji. Krytina nejen že odolá mechanickému poškození, ale zároveň i v těchto extrémních situacích zajišťuje uvnitř domu ticho a klid,“ podotýká Ing. Lubomír Horáček.
Zkušenosti ukazují, že při extrémním počasí lépe obstojí skládané krytiny, které díky své hmotnosti a způsobu pokládky odolávají sacímu efektu větru i přívalovým dešťům. Z materiálů se dlouhodobě nejlépe osvědčují betonové střešní krytiny KM Beta, které spojuje pevnost, tvarová stálost a mrazuvzdornost. Střešní tašky KM Beta, vyráběné v Česku, na tuto tradici navazují – doplňují ji navíc systémovými prvky, jež zvyšují bezpečnost a funkčnost střechy.
Zatímco letní bouře udeří náhle, zima prověřuje střechu pomalu, ale vytrvale. V Česku se střechy navrhují podle tzv. sněhových oblastí – v nížinách se počítá se zatížením zhruba 70–90 kg/m², ve středních polohách 120–160 kg/m² a v horské oblasti může střecha nést i více než 250 kg/m². Střešní tašky KM Beta se s takovou zátěží vyrovnávají velmi dobře. Svou hmotností působí jako stabilizační prvek.
Pro správné fungování v zimním období jsou důležitá i protisněhová opatření. Ať už v podobě speciálních tašek nebo protisněhových zábran.V případě KM Beta jsou tyto prvky součástí systémového řešení.
Pokud jste se rozhodli střešní krytinu modernizovat, počítejte s KM Beta. Ví, co vám může usnadnit proces. Na jejím webu je k dispozici interaktivní formulář, který vás jím intuitivně provede.
