Uspořádání kuchyňských zón do trojúhelníku zajistí dostatek místa na pracovní desce i snadný přístup k jednotlivým spotřebičům. Zdroj: Breadmaker

Kuchyňský trojúhelník: Zlaté pravidlo 40. let

Zařizujete novou kuchyň nebo se chystáte rekonstruovat tu původní? A napadlo vás někdy, jak je důležité její správné uspořádání? Spousta doporučení ohledně rozvržení kuchyně vychází z pomyslného trojúhelníku mezi lednicí, dřezem a sporákem. Je toto zónování z roku 1940 praktickou volbou i dnes nebo jde o přežitek?

Plánování kuchyně je náročnou a zodpovědnou disciplínou, na kterou si buďto můžete najmout designéra nebo se pustit do samostudia. K efektivnímu rozložení prostoru slouží tzv. zlatý trojúhelník, jehož jednotlivé strany tvoří nejkratší trasy mezi varnou, skladovací a mycí zónou. Ačkoliv je toto pravidlo staré více než 80 let, aktuální je i dnes. Pojďme se společně podívat, v čem spočívá jeho kouzlo.

Fordův nápad platí dodnes

Při budování nové kuchyně či rekonstrukci té původní je nejdůležitějším krokem zvolení vhodné dispozice. Abychom se při vaření příliš nenaběhali, je při navrhování kuchyňského koutu zapotřebí dodržet pravidlo tzv. pracovního trojúhelníku, který napomůže ideálně rozmístit zóny pro vaření, mytí a skladování potravin. Důmyslný princip práce v pomyslném trojúhelníku vymyslel ve 40. letech minulého století Henry Ford, aby zvýšil produktivitu dělníků ve svých továrnách. Automobily se v halách kompletovaly na malém prostoru a aby měli zaměstnanci vše potřebné při ruce, bylo nutné rozmístit dílčí prvky co nejefektivněji. Fordův patent následně převzal architektonický tým univerzity v Illinois, který ho přijal jako univerzální metodu pro designové řešení kuchyní.

Tip: Rozkreslete si představu o vaší budoucí kuchyni na papír a jednotlivé kuchyňské zóny protněte pomyslným trojúhelníkem. Zdroj: Alystin

Varná, skladovací a mycí zóna

Jak vypadá zlaté pravidlo v praxi? Varné centrum tvoří sporák, odsavač par a trouba. Patří sem také předměty potřebné k vaření a pečení, jako jsou hrnce, pánve a speciální nádobí Levá část místnosti je určená pro skladování potravin, k čemuž slouží lednice a potravinová skříň, na niž by měla přirozeně navazovat odkládací plocha. Středobodem všech aktivit je mycí zóna – tedy dřez a případně i myčka nádobí. Vzdálenost mezi jednotlivými zónami by se přitom měla pohybovat od 1,2 do 2,75 metrů. Výšku pracovní desky volte od 86 do 95 centimetrů. Záleží na vaší výšce a rodinných zvyklostech.

Trojúhelník v praxi

Každá kuchyně je originální svým tvarem a velikostí, což ovlivňuje i rozvržení pracovního trojúhelníku. Je-li to možné, preferujte linku do tvaru U, případně ostrůvek s dřezem či varnou deskou. Pokud nemáte k dispozici tolik místa, lze půdorys situovat do tvaru písmene L, kde je mycí a varná zóna v jedné přímce, zatímco lednice a úschovna potravin kolmo k nim. I v kuchyni ve tvaru písmene I lze dodržet toto pravidlo – v tomto případě se umísťují spotřebiče a skříňky k jedné stěně, přičemž dřez by měl být uprostřed. U podélného uspořádání je ideální doplnit prostor o ostrůvek s varnou deskou a troubou.

Pomyslný trojúhelník může vzniknout i v případě, kdy je linka jen u jedné stěny. Zdroj: Serghei Starus

Prostor využijte chytře

Základem pohodlného vaření je také správné zorganizování úložných prostor. Dejte každé věci její vlastní, pevně stanovené místo. Nádobí, které používáte často, umístěte tak, abyste na něj dosáhli co nejsnáze. Velké a méně používané věci dejte do horních či krajních skříněk. Skvělým pomocníkem jsou také posuvné a výsuvné regály či otočné podložky. K chytrému uspořádání zásuvek pomůže organizér.

Závěrem…

Dnes mají kuchyně jiný vzhled než před lety. Přibyly také chytré spotřebiče, které usnadňují práci. Je tedy nutné stále dodržovat pomyslný pracovní trojúhelník? Odpověď zní jasně – ano. Nejde totiž o módní výstřelek, avšak o nadčasovou ergonomickou poučku. Při plánování kuchyně se v každém případě vyplatí také konzultace s šikovným designérem či minimálně řemeslníkem.

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock