Měření vzduchotěsnosti obálky cihlového domu pomocí „Blower door“ testu
Předpokladem provedení staveb s nízkou energetickou náročností je požadavek na kvalitní vzduchotěsnost obálky budovy. Tu lze změřit pomocí Blower door testu, což je metoda měření těsnosti staveb pomocí tlakového spádu. Stavba, která tímto testem úspěšně projde a dosáhne hodnoty výměny max. 0,6 h-1 , splní jednu z podmínek pro označení za pasivní.
„Měřicím kompletem pro Blower door test lze změřit vzduchotěsnost obálky budovy, která ovlivňuje energetickou náročnost domu. Můžeme s touto technikou přijet na místo stavby a provést měření průvzdušnosti obálky budovy (dokončené hrubé stavby nebo provozního stavu budovy), najít případné netěsnosti a vystavit protokol o provedeném kontrolním měření,” představuje novou službu Ing. Filip Bosák, manažer technického poradenství firmy Heluz.
Množství unikajícího vzduchu
Na výsledcích Blower door testu závisí zisk titulu pasivní stavba, od něhož se následně odvíjí i potenciální nabytí dotační podpory. Jde o metodu měření těsnosti staveb pomocí tlakového spádu a cílem je změření průvzdušnosti neboli vzduchotěsnosti obálky objektu dle ČSN EN ISO 9972. Zařízení se skládá z ventilátoru, který je nejčastěji osazený v rámu dveří v obvodové stěně. Jeho spuštěním se vytváří podtlak i přetlak při rozdílu 50 Pa. Takto lze zjistit, kolik vzduchu uniká z interiéru do exteriéru a naopak.
„Zhotovení stavby ve vzduchotěsném režimu tak, aby splnila Blower door test, nám umožňuje dosáhnout požadované úspory nákladů na vytápění. Nejde ale pochopitelně o nutnost dosáhnout úplné vzduchotěsnosti, norma určitou výměnu vzduchu povoluje. Technickou mluvou řečeno, při přetlaku/podtlaku 50 Pa je povolena výměna maximálně 60 % objemu vzduchu v interiéru za jednu hodinu. Z toho je odvozena požadovaná hodnota n50 << 0,6 h-1,” pokračuje Filip Bosák.
Řádně omítnuté cihlové zdivo
V případě zděného domu z cihelných bloků můžeme za vzduchotěsnou vrstvu pro splnění hodnot Blower door testu bezpečně považovat řádně omítnuté zdivo. Už v projekční části je třeba mít vyřešeno technické provedení a umístění omítek. Znamená to rovněž dodržet její důsledné a precizní řemeslné zpracování, což zvyšuje i časovou náročnost výstavby, zejména co se detailů styku navazujících konstrukcí týče. Řada z nich je v systému Heluz vyřešena a je samozřejmě stavebníkům k dispozici. Důležité je rovněž použít vhodné těsnicí pásky a tmely tam, kde vzduchotěsnou funkci vnitřní omítka plnit nebude.
Malta HELUZ SIDI: zdění s válečkem jako při malování
V areálu Střelnice Šindlovy Dvory představila společnost HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s., za účasti novinářů svou novou silikátově-disperzní zdicí maltu HELUZ SIDI. Jde o…
Případné opomenuté netěsnosti
V průběhu stavby proto norma stanovuje metodu „B”, která se provádí v době, kdy je sice již obálka budovy dokončena, ale je stále možný přístup k této vzduchotěsné vrstvě. Tu je možné, v případě detekování netěsností, ještě opravit. Abychom kontrolní měření mohli vůbec provést, je nutné stavbu na testování připravit. Za použití dočasných těsnicích pásek a tmelů uzavřeme kanalizaci, kouřovody, vzduchotechniku, otvory TZB, zavřeme i okna. Měření samotné pak probíhá prakticky totožně jako měření konečné, ale s tím rozdílem, že se během něj soustředíme na těsnosti zejména v místech návaznosti konstrukcí. Kde může mikromanometr odhalit nežádoucí proudění vzduchu je patrné z ilustračních fotografií, které zobrazují měření metodou „B” v době, kdy dům ještě neměl vnější omítky a byla realizována pouze hrubá podlaha. Ostatní instalace a průchody byly realizovány a utěsněny. Pomocí mikromanometru detekujeme postupně všechna místa nežádoucího proudění vzduchu.
Související články
Téma: Heluz
Téma: Vzduchotěsnost staveb
