Současný víkendový dům v historické vinařské uličce pracuje s tradičním tvaroslovím, betonem i znovu využitým dřevem.

Mezi vinnými sklepy vyrostl dům s betonovou spirálou

Jak navrhnout současný dům na vesnici, aby nepůsobil jako cizorodý prvek a zároveň jen nekopíroval minulost? V úzké vinařské uličce v Bukovanech tuto otázku zesiluje každý metr: domky, sklepy a dvorky jsou tu sevřené mezi dvěma svahy a uliční čáry se místy přibližují až na tři metry.

Bukovanský domeček od studia SENAA architekti ukazuje jednu z možných odpovědí. Podívejme se, jak autoři na stísněném pozemku uspořádali obytné zázemí, odkud přivedli do interiéru jižní světlo a jak znovu využili trámy z bouraného činžovního domu.

Měřítko domu určuje úzká ulice

Ulice Vývoz, dnes častěji označovaná jako Vinařská ulička, vznikla v hlubokém a úzkém terénním zářezu vedoucím od hlavní silnice v obci směrem do polí. Po obou stranách strže stávaly domky obecní chudiny, hospodářské stavby a hluboké samostatné sklepy. Každý dům měl svůj sklípek i malý dvorek; větší sklepy místní sedláci původně využívali k uskladnění brambor a řepy na zimu a teprve později se proměnily ve vinné.

Ještě po válce zde žilo přibližně patnáct rodin, na začátku nového století už zůstal jediný obyvatel. Když v uličce začínali architekti Jan Sedláček a Václav Navrátil pracovat, byla podle jejich popisu zanedbaná a postupně chátrala. Vazba na místo přitom nebyla náhodná: Václav Navrátil má v Bukovanech rodinu, pole i vinohrad. Tým SENAA zde postupně upravil strýcův sklípek a navrhl dva víkendové domy, které slouží rodině i hostům k pronájmu. Bukovanský domeček je nejnovější z této trojice realizací.

Víkendový dům stojí v úzké vinařské uličce v Bukovanech. Novostavba navazuje na půdorysnou stopu původního domu a tradiční tvarosloví rozvíjí současnými architektonickými prvky.

Novostavba přebírá stopu původního domu

Pozemek má pouhých 180 m² a novostavba na něm navazuje na půdorysnou stopu původního objektu. Zastavěná plocha činí 90 m², užitná 105 m² a hrubá podlahová plocha 140 m². Mezi domem a vinným sklepem zůstaly dva malé dvorky; v zadní části pozemku se podařilo umístit také parkovací stání s kůlnou.

Právě ze zadního dvora se do domu vstupuje, a to netradičně přímo do jídelny. Ta otevírá hlavní obytný prostor; navazuje na ni sauna s malou odpočívárnou a výhledem do dvora, zatímco v podkroví jsou dvě ložnice a toaleta.

Betonová spirála vede za světlem

Dominantou hlavního prostoru je točité betonové schodiště, které architekti pojali jako sochu v prostoru. Spirála vyrůstá přímo z betonové podlahy a stoupá ke skleněné podestě. Přes ni a přes zahradní vikýř proniká do interiéru jižní slunce a nasvětluje schodiště shora. Schody vznikly odlitím na místě z kolorovaného betonu a následným zbroušením do finální podoby.

Rozdílný charakter obou stran domu se promítá také do oken. Směrem do uličky dostal obytný prostor klasická kastlová okna, do zahrady se naopak otevírá velkoformátovým rohovým bezrámovým oknem. Další rozměrné posedové okno je vloženo do štítu.

Staré trámy dostaly nový život

Pro atmosféru interiéru je podstatné dřevo, které má za sebou jiný stavební příběh. Staré trámy pocházejí z bouraného činžovního domu v pražském Karlíně a doplňuje je nový dřevěný záklop. Architekti trámy sami vybírali na pile a ponechali je co nejblíže původní podobě: pouze je očistili a vykartáčovali nylonovým kotoučem.

Materiál se neomezil jen na strop. Z trámů jsou vyskládány také příčky v podkroví a zbytky se nařezaly na desky, které posloužily jako obklad odpočívárny u sauny. Dřevo přitom zůstalo v co nejpůvodnější podobě.

Interiéru dominuje betonové točité schodiště, které doplňují staré trámy z bouraného činžovního domu v pražském Karlíně.

Tradiční tvarosloví přijímá současné detaily

Dům vychází z tradičního tvarosloví, ale rozvíjí je současnými architektonickými prvky i historickými technologiemi. Obvodové stěny jsou vyzděny z keramických bloků Porotherm bez dodatečného zateplení. Exteriérové a interiérové štukové omítky dodala společnost Profibaustoffe; vnitřní omítky jsou probarvené ve hmotě a gletované bez další povrchové úpravy. Jejich plochy zjemňují zaoblené rohy ostění a nadpraží oken.

Materiálovou skladbu doplňuje trámový strop a leštěný podlahový beton, z něhož schodiště vyrůstá. Vybavení zahrnuje baterie Grohe a sanitu Laufen. Vedle materiálů pracuje návrh také s rozdílnými typy oken, horním osvětlením schodiště a zaoblenými rohy ostění a nadpraží.

Bukovanský domeček tak přidává do úzké uličky další vrstvu, aniž by opouštěl její drobné měřítko. Za uliční fasádou s kastlovými okny se přitom otevírá obytný prostor, v němž se betonová spirála, skleněná podesta a staré trámy potkávají v jedné současné stavbě.

O projektu

  • Architekti: Václav Navrátil, Jan Sedláček, SENAA architekti
  • Spoluautoři: Kateřina Zabadalová, Jan Gadziala
  • Realizace stavby: Luděk Křižánek
  • Okna: Stolařství Pintera
  • Podlaha: RG Průmyslové podlahy
  • Stěrky: AVIS COLOR
  • Dveře a vestavný nábytek: Stolárna Gvuzd
  • Fotografie: BoysPlayNice
Autor: Mgr. Kateřina Saidl 1)
Foto: BoysPlayNice

1) Zpracováno z tiskové zprávy studia SENAA architekti.