Hlavní cenu získala rekonstrukce vodní nádrže Šance, která trvala tři roky. Investice přesáhly půl miliardy korun.
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Odborníci ocenili nejlepší stavby Moravskoslezského kraje

Porota i hejtman Moravskoslezského kraje ocenili všeobecně vysokou kvalitu staveb, které byly do letošního, již třináctého ročníku soutěže Stavba roku přihlášeny. Cílem organizátorů je prezentace a propagace kvalitních regionálních stavebních projektů směrem k laické i odborné veřejnosti, ale i zviditelnění projekčních, dodavatelských a investorských subjektů se sídlem v Moravskoslezském kraji.

Hodnocení

Bylo uděleno celkem 27 ocenění v 6 hlavních a 4 vedlejších kategoriích. Porota byla složena z odborníků z řad podnikatelů ve stavebnictví, stavebních inženýrů a architektů. Jejím úkolem bylo zvolit ty nejlepší z celkem 51 přihlášených staveb. Hodnocená kritéria zahrnovala: architektonický výraz a zakomponování stavby do kontextu prostředí, kvalitu stavebních prací, vhodnost použitých materiálů, plnění funkčních požadavků stavby a další aspekty jako například energetickou úspornost objektu a ekologické hledisko.

Vyhlášení

Slavnostní vyhlášení vítězných staveb proběhlo v efektních industriálních prostorech Kompresorovny ostravského areálu Landek Park dne 13.6.2019. Galavečera se zúčastnilo přes 200 osobností ze světa stavebnictví i architektury. A teď už k samotným vítězům.

Čestné uznání získal mimo jiné i rodinný dům situovaný ve Frýdlantu.

Vodní nádrž Šance vítězí

Hlavní cenu, takzvanou Grand Prix, získalo vodní dílo Šance, které se mimo to umístilo také na první pozici v kategorii Dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby. Rekonstrukce vodní nádrže trvala tři roky a investice přesáhly půl miliardy korun. Původní dům hrázného nahradilo provozní středisko s informačním centrem pro návštěvníky, byla zvýšena koruna hráze, přestavbu prodělal i skluz a vývar pod hrází. Přehrada bude tak efektivněji plnit svou protipovodňovou funkci, zároveň bude nadále zásobovat pitnou vodou obyvatelstvo Novojičínska, Frýdecko-Místecka, Ostravska i Karvinska. „Tato unikátní stavba je výjimečná nejen svým rozsahem, ale i významem, neboť zvyšuje ochranu přehrady při mimořádných situacích, kdy je schopna zachytit a odvézt i desetitisíciletou vodu. Byla tedy vybrána pro její užitkovost, počin, který ovlivní celý Moravskoslezský kraj,“ vysvětlil předseda hodnotící komise Milan Balabán důvody k udělení Grand Prix.

Knurrův palác, historická stavba ve Fulneku, byl ověnčen cenou hejtmana Moravskoslezského kraje, který ocenil zejména zodpovědný přístup stavebníků ke kulturní památce.

Rekonstrukce Knurrova paláce

Cenu udělil také hejtman kraje Ivo Vondrák. Rozhodl se svým uznáním obdarovat historický Knurrův dům ve Fulneku. Stavba z 18. století se nachází na seznamu národních kulturních památek. „Je neobyčejně povzbuzující sledovat, kolik zajímavých staveb v našem kraji rok od roku vzniká. Osobně mě velice těší proměna Knurrova domu ve Fulneku. Tento palác s historií sahající až do 18. století si rekonstrukci rozhodně zasloužil. Cena hejtmana je tak ohodnocením nejen samotných stavebních úprav, ale také zodpovědnému přístupu ke kulturní památce,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Zajímavostí je náhodný objev unikátní studny vysekané do skály, ke kterému došlo během rekonstrukce paláce. Její hloubka činí 8,5 metrů, před zahájením prací byla zazděna. Během rekonstrukce byla zachována v původním stavu.

Mezi nejpoutavější objekty přihlášené do soutěže patří nepochybně i bývalý větrný mlýn. Historická stavba v obci Zbyslavice získala hlavní cenu v kategorii rodinných domů.

Modernizace větrného mlýna

V kategorii rodinných domů zvítězila rekonstrukce a přístavba objektu situovaného na pahorkatině zvané Vrchpolí v katastrálním území Zbyslavice. Shluk domů s neoficiálním přízviskem „na větrné hůrce“ dominuje krajině a kolemjdoucí zaujme svou autenticitou. Ta vyplývá ze zachované původní podoby stavby – historického větrného mlýna holandského typu (první písemná zmínka o něm pochází z roku 1753; šlo původně o stavbu dřevěnou, která byla v roce 1869 nahrazena zděnou). Zajímavostí je, že místo během války místo sloužilo Němcům jako kulometné hnízdo, z něhož ostřelovali Ostravu. Na rekonstrukci použité materiály jsou povětšinou přírodního původu, například přístavba mlýna je obložena dřevem. Jedná se o oblíbený cíl turistů.

Z objektů sloužících kultuře se umístila například novostavba víceúčelového centra v obci Píšť.

Ocenění kulturních i průmyslových staveb

Seznam oceněných je ještě delší. Z nejzajímavějších projektů zmiňme třeba novostavbu víceúčelového informačního a kulturního centra v obci Píšť. V kategorii novostaveb občanské vybavenosti mu byla udělena hlavní cena. Také v oblasti rodinných domů se v soutěži objevilo několik pozoruhodných realizací, např. dům ve Frýdlantu z pera studia Vysloužil architekti Ostrava, vyprojektován společností KANIA, a. s., který získal v této sekci čestné uznání. Čestně uznána byla také budova výzkumného a inovačního centra Temex v ostravských Vítkovicích, a to v kategorii průmyslových staveb.

Budova výzkumného a inovačního centra TEMEX získala čestné uznání v kategorii průmyslových staveb.

Zrod nového parku s významnou participací dobrovolníků

Byla udělena i zvláštní cena odborné poroty, a to za revitalizaci veřejného prostranství svépomocnou aktivitou občanů. Na stavbě se uplatnil traktor, křovinořez i bagr, bylo odstraněno velké množství kamenů a odpadu, došlo k modelaci terénu, výstavbě vrbového altánu, kácení stromů, vyčištění potoka, instalaci dřevěných prvků jako laviček, tabulí, dětských herních prvků či mlýnského kamene a mnoho dalšího… Za výrazné pomoci občanů dobrovolníků, kteří se zapojili do několika veřejných brigád, byla původně neudržovaná, zanedbaná plocha proměněna v neobyčejný lesní park Hrabovjanka. Veškeré práce trvaly téměř jeden rok a oficiální otevření proběhlo ve slavnostním duchu na konci června roku 2018.

Zvláštní cenu poroty obdržel projekt vybudování nového lesního parku Hrabovjanka.

Celý seznam oceněných staveb je dostupný na webových stránkách Moravskoslezského kraje.

Související články

Autor: Bc. Helena Široká 1)
Foto: archiv Moravskoslezského kraje

1) čerpáno z tiskové zprávy, redakčně doplněno