Akumulační kamna vám poskytnou příjemné sálavé teplo

Teplo, které produkují sálavá akumulační kamna, je velice podobné příjemnému slunečnímu záření. Tato stoprocentně zdravá, staletími prověřená forma vytápění navíc uživateli přináší vysoký komfort obsluhy. Běžný interval přikládání je totiž u akumulačních kamen dvanáct hodin a palivo odhořívá více než hodinu.

Pokud jsou akumulační kamna navíc opatřena i dvířky s prosklením, umožňují rovněž pohled do ohně. Při pouhých dvou přiloženích denně přitom zajišťují konstantní přísun tepelné energie do objektu. Velkou výhodou je, že díky sálavému teplu, které vydávají, není vytápěný prostor rozdělen do vícera tepelných zón, a teplota v místnosti je tak od podlahy až po strop stejná a po dlouhou dobu konstantní.

Akumulační kamna jsou většinou prostorově poněkud náročnější, než obyčejný krb. Vedle ohniště totiž musejí pojmout i velkou masu akumulačního materiálu. Právě díky němu jsou kamna schopna hřát ještě dlouho po dohoření paliva. Výhodou pak je, že možnosti jejich provedení a designu jsou velmi široké, a kamna se proto často stávají estetickou dominantou interiéru. Velice často bývají opatřeny takzvaným ležením nebo vytápěnou lavičkou. Jen si představte, že v sychravý den po vycházce venku usednete na keramickou vytápěnou lavičku a necháte se nahřívat sálavým teplem...

Jak se vyhnout přetápění?

Díky moderní výstavbě rodinných domů má dnes většina vytápěných objektů tepelnou ztrátu pod 10 kW. Toto číslo vyjadřuje, kolik tepla v kWh objekt ztratí větráním a prostupem tepla stavebními konstrukcemi za hodinu. Zjednodušeně řečeno stejné množství tepla musíme do objektu každou hodinu přivést, abychom v domě udrželi požadovanou teplotu. Je však třeba vědět, že tepelná ztráta je určována pro venkovní teploty od -18°C do -10°C (v závislosti na oblasti a nadmořské výšce). Dnešní průměrné zimní venkovní teploty se však pohybují okolo cca 2 až 4°C a v takových podmínkách je tepelná ztráta objektu přibližně poloviční.

Pokud jsou kamna dimenzovaná na vykrytí tepelných ztrát při průměrné venkovní teplotě okolo 2 až 4°C, je možné při snížení venkovní teploty zvýšit intenzitu přikládání do kamen a přejít z dvanáctihodinového režimu přikládání do osmihodinového. Tak lze překlenout chladnější dny bez nutnosti využití dalšího zdroje tepla.

Řez akumulačními kamny

Srdcem akumulačních kamen je spalovací komora s akumulačním tahovým systémem. Ohniště je konstruováno tak, aby v něm vznikaly spaliny o vysoké výstupní teplotě, které poté putují tahovým systémem vytvořeným z akumulačního materiálu. Jeho délku, tloušťku stěn a tvar je nutné individuálně dimenzovat pro konkrétní stavbu a komín. K tomu účelu kamnáři využívají jak tradiční výpočtové metody, tak moderní softwary.

Tahový systém je přitom sestrojen takovým způsobem, aby spaliny předaly akumulační mase maximum možné tepelné energie a do komína již vstupovaly dostatečně „studené“.

Plášť akumulačních kamen

Akumulační kamna (často nazývaná jako kachlová) lze označit za sálavou stavbu. To proto, že tepelná energie je z jádra kamen předávána do pláště kamen, který se díky svým tepelně-vodivým vlastnostem prohřeje na příjemné povrchové teploty 40 až 60°C. Ohřátá akumulační masa pak postupně předává teplo do prostoru v okolí kamen sáláním (infračerveným zářením).

Regulace akumulačních kamen

U akumulačních kamen je extrémně důležité po dohoření v ohništi zavřít přívod čerstvého vzduchu. To lze udělat ručně nebo to proběhne automaticky, pokud jsou kamna vybavena elektronickou regulací hoření.

Autor: kolektiv autorů
Foto: archiv HOXTER a.s.