Problémem mohou být mimo jiné i snahy vybudovat na stávajících panelových domech takzvané zelené střechy, které jsou velkým dodatečným statickým zatížením, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. Foto: Ioannis7

Půl milionu bytů v panelových domech čeká na modernizaci. Ta ale vyžaduje odborníky

Nekvalitní zateplování bez příslušného projektanta, přetěžování nosných konstrukcí dostavbami, „divoké“ úpravy interiérů, zřizování zelených střech bez statického posouzení únosnosti konstrukce... To jsou jen některé prohřešky, s nimiž se při stavebních úpravách panelových domů setkávají v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Komora dlouhodobě upozorňuje, že účast kvalifikovaného projektanta, nejlépe statika, je nutnou podmínkou realizace stavebních zásahů do panelových domů.

Vlastníci panelových bytů by si měli uvědomit, že každý stavební zásah, ať už jde o výměnu bytového jádra a další úpravy interiéru, nebo o dodatečné zateplení pláště domu či úpravy balkonu nebo lodžie, by měl být prováděn s ohledem na konkrétní typ panelového domu. Jednoduše řečeno: není panelák jako panelák. Namístě je proto včasná konzultace se stavebními projektanty, ideálně statiky. Potřeba odborně zpracované dokumentace při stavebních úpravách panelových domů je však často podceňována. Namístě je také připomenutí, že konstrukce domu, jako jsou stropy nebo stěny, nepatří jen majiteli bytu, ale všem vlastníkům objektu.

V České republice bylo postaveno více než 80 tisíc panelových domů, převážně čtyř- až osmipodlažních, s 1,2 milionu bytů. Od 60. let minulého století se používalo 12 hlavních typů konstrukčních soustav panelových domů (známá jsou označení G57, T06 B, VVÚ-ETA, P 1.11 atd.), rozvinutých do dalších několika desítek lokálních variant, z nichž každá představuje vlastní ucelený soubor prefabrikovaných stěnových, stropních a dalších dílců používaných v určitém časovém období. Jednotlivé soustavy se odlišují prostorovým uspořádáním konstrukcí a stavebním, technickým a materiálovým provedením.

Za nebezpečný zásah je považováno také přetěžování stropů – například nově vyzdívanými příčkami či přizdívkami. Foto: Bilanol

„Před každým stavebním zásahem je důležité začlenit konkrétní panelový dům do dané soustavy a určit technické parametry použitých panelů. To je úkol stavebních inženýrů a architektů při navrhování úprav panelových domů. Bez této analýzy mohou jakékoli dispoziční úpravy vést k narušení nebo snížení spolehlivosti stavebních a nosných konstrukcí objektu,” upozorňuje Luděk Vejvara, předseda výboru ČKAIT pro oblast Plzeň.

Komora se přitom setkává s řadou případů, kdy byly stavební úpravy provedeny „paušálně”, bez přihlédnutí ke specifikům dané panelové soustavy. Důsledkem jsou přetížené nebo narušené konstrukce, popraskané spáry, do nichž zatéká, nekvalitně provedené izolace, tepelné mosty doprovázené plísněmi, opadané nebo jinak znehodnocené zateplovací obklady na plášti a další.

Problémem jsou i snahy vybudovat na stávajících panelových domech takzvané zelené střechy. „Nová zelená střecha totiž znamená velké dodatečné statické zatížení, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. U většiny panelových soustav proto není možné umístit ani relativně lehčí, extenzivní vegetační souvrství. Vždy je třeba začít statickým posudkem možného zatížení,” dodává Robert Špalek, předseda ČKAIT a praktikující statik.

Obezřetnost je namístě zejména v případě zásahů do nosných panelových stěn. Nejproblematičtější je v tomto případě rozšíření nebo posun dveřního otvoru. Foto: anatoliy_gleb

Vnitřní úpravy

ČKAIT upozorňuje i na soubor problémů spojených s úpravami interiérů, které jsou často v médiích prezentovány jako ukázkové. Jsou na nich mnohdy vidět hrubé a potenciálně nebezpečné zásahy do nosných stěn, přetěžování stropů – např. nově vyzdívanými příčkami či přizdívkami o tloušťce 100 mm a více –, zasekávání rozvodů do stropů nebo do příčných nosných betonových stěn často jen 140 až 150 mm silných, výrazné přebetonování podlah či úpravy lodžií.

Obezřetnost je namístě zejména v případě zásahů do nosných stěn. Nejproblematičtější je v tomto případě rozšíření nebo posun dveřního otvoru. Většinou nelze uložit ocelový překlad na úzké stěny a zajistit jeho dostatečnou tuhost. Pro nový či upravovaný otvor je třeba znát i to, kolik podlaží je nad upravovaným bytem nebo jak vypadají stěny v bytě nad a pod touto jednotkou.

Komora upozorňuje, že přesně toto jsou faktory, které je potřeba zohlednit, aby nebyl ohrožen dům jako celek ani sousední byty. Obecně platí, že čím širší otvory ve stěnách jsou, tím větší riziko představují, nemluvě o vyřezávání částí stěn za účelem zvětšování nebo prosvětlování prostor. Větší zásahy jsou nákladné na vlastní přípravu, posouzení i realizaci. Tyto úpravy vyžadují vysoce odborný přístup a zkušenost a ve většině případů nejdou realizovat tak, jak si zadavatel představuje. Důsledky zasahují často celý objekt anebo jeho značnou část.

Důsledkem mnohých nepromyšlených stavebních úprav mohou být kupříkladu přetížené nebo narušené konstrukce či tepelné mosty doprovázené plísněmi. Foto: Zakhar Mar

Aktuální stav

Zmíněná doporučení jsou důležitá i s ohledem na stav bytového fondu v panelových domech. Podle odhadů Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) prošlo první vlnou modernizace pouze 60 procent z celkového počtu zhruba 1,2 milionu bytů v panelových domech s více než dvěma miliony obyvatel. Ostatních 500–550 tisíc bytových jednotek na svou obnovu a modernizaci teprve čeká.

Rychlost provádění stavebních úprav panelových domů závisí i na dotačních titulech. V minulosti byly hojně využívány programy IROP, Zelená úsporám, Nový panel nebo Bytové domy bez bariér. Jak ale dokládá analýza SČMBD, velmi efektivní a nápomocný IROP se transformoval do Nové zelené úsporám, která není pro správce a vlastníky bytových domů příliš motivující, a tudíž není ani využívána. SČMBD se proto snaží u Ministerstva životního prostředí ČR i Státního fondu životního prostředí dosáhnout toho, aby se intenzita podpory zvedla minimálně na 30 procent.

V knihovně ČKAIT jsou k dispozici typové podklady jednotlivých konstrukčních soustav panelových domů, a to i v elektronické podobě. Komora se snaží shromažďovat veškeré informace o všech základních stavebních soustavách panelové výstavby a jejich variantách a postupně je digitalizuje.

Autor: tisková zpráva 1)
Foto: Shutterstock

1) Zdroj: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, redakčně zkráceno