Reakce na článek »Zvyšování tepelného odporu zdiva není zbytečnost«, SI č. 7/2001 - Čtenář nechť si udělá úsudek sám

Jsme výrobcem cihlářských výrobků, mj. i materiálů (cihel) pro jednovrstvé zdivo. Proto nás do určité míry pobouřil článek v časopise Stavebnictví a interiér č. 7/2001 pod názvem »Komentář k návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu č. 406/2000 Sb., Zvyšování tepelného odporu zdiva není zbytečnost«.

Naše firma HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. vyrábí cihly pro obvodové zdivo ve svých cihelnách v Dolním Bukovsku, Hevlíně a Libochovicích a zveřejněnými články se cítí poškozena. Autor článku uvádí, že: „Prováděcí vyhláška k zákonu č. 406 byla zpracovaná v souladu s trendy v Evropské unii. Důkazem je Wärmeschutverordnung“ (snad Wärmeschutzverordnung - pozn. aut.) „2000, který vstoupí v SRN v platnost 1. 7. 2001...“ Pokud je však známo (máme-li správné informace), zmiňovaný předpis v SRN dosud ani během července nebyl vydán - těžko tedy bude vydán se zpětnou platností. Proto lze i těžko diskutovat o hodnotách, které budou v Německu požadovány, to však tak jako tak není pro náš trh podstatné.

Norma ČSN 73 0540-2 stanoví požadovanou hodnotu tepelného odporu R = 2 m2K/W, doporučenou R = 2,9 m2K/W. Zde bychom si dovolili polemizovat s tvrzením autora, že doporučovaný tepelný odpor „... je vyšší než nejvyšší hodnoty reálně dosažitelné u většiny materiálů pro jednovrstvé zdivo.“ Nechceme a nepřísluší nám probírat na tomto místě možnosti a limity jiných stavebních materiálů, musíme se však zastat klasické pálené cihly jako stále velice žádaného přírodního materiálu (a to zejména pro jednovrstvé zdivo). Již delší dobu máme v naší nabídce cihly pro zdivo splňující podle způsobu provedení zmiňovanou doporučenou hodnotu tepelného odporu (cihly SUPERTHERM 44 P+D pro tloušťku zdiva 44 cm). V současné době však již nabízíme i cihly SUPERTHERM 49 P+D pro tloušťku zdiva 49 cm. Poslední zkoušky našich výrobků ukazují, že zdivo z těchto cihel vyrobených v naší cihelně Libochovice dosahuje hodnoty tepelného odporu až 3,9 m2K/W, a to bez omítky (samozřejmě s použitím tepelně izolační zdicí malty). Pokud se zdivo opatří oboustrannou tepelně izolační omítkou tl. 30 mm, lze dosáhnout hodnoty až 4,3 m2K/W (!). Pro představu, tuto hodnotu by splnilo obyčejné zdivo z plných cihel tloušťky cca 3,3 m.

Mystifikace se autor dopouští při »hře« s kondenzací. Především v zásadě není podstatné, zda ke kondenzaci v konstrukci dochází. Důležité je v jaké míře a jaká je celková bilance kondenzované a odpařené vlhkosti. Vlhkost totiž ve stěně nejen kondenzuje, ale také se odpařuje, což autor »taktně« zamlčel. U kvalitní správně navržené stěny z klasických pálených cihel rozhodně nelze mluvit o problémech s kondenzovanou vlhkostí. Vlhkost každé (!) stěny v průběhu roku pochopitelně kolísá, ustálená vlhkost cihelných stěn se však pohybuje mezi 1 - 2 % hmotnostní vlhkosti, přičemž hodnoty tepelných vlastností jsou udávané pro vlhkost 1 %. Neumíme polemizovat o uváděných hodnotách množství zkondenzované vodní páry v tab. 1 (ani my jako výrobce cihel tyto hodnoty neznáme), překvapuje nás však nulová (a stěží uvěřitelná) hodnota v případě Veloxu. Kromě toho hodnoty tepelného odporu cihel jsou uváděny výrazně nižší, než jakých u našich výrobků dosahujeme, a tabulka udává pouze množství zkondenzované vodní páry (nikoli celkovou bilanci), což považujeme za zavádějící.

Výraznou předností cihelného zdiva je jeho tepelně akumulační schopnost, nízký difúzní odpor, útlum hluku, vysoká požární odolnost a staletími ověřené zdravé bydlení. Zajímavé srovnání systému Velox (resp. podobných vícevrstvých konstrukcí) a cihelné stěny se nabízí v oblasti difúzního odporu, a to zejména v návaznosti na výše uváděnou vlhkostní problematiku. Je známo, že v používané stavbě vzniká provozem vlhkost (pobytem lidí, vařením ...). Tuto vlhkost je třeba z objektu odvádět, aby byla udržována na přijatelné hranici. Zde se nabízí porovnání hodnot difúzního odporu jednovrstvé cihelné stěny - faktor difúzního odporu µ = 2 a pěnového polystyrenu použitého v systému Velox - faktor difúzního odporu µ = 40 - 67 (20 - 33,5 × větší!). Čtenář nechť si sám udělá úsudek, jak která stěna »dýchá«, tzn. propouští vlhkost (odvádí vlhkost z objektu) a přispívá ke komfortu prostředí v objektu a zdravému bydlení.

V samostatných kapitolkách by se dalo polemizovat o chování konstrukcí v případě požáru (zejména polystyrenu) a o ekologické zátěži (zejména při demolicích - »kam s ním?«), to však není předmětem této stati. Přesto však - zajímavě vyznívá při použití vrstvy polystyrenu heslo výrobce »je to kus přírody v domě«. Ve zmiňovaném domku Afrodite má zákazník v domě dokonce 12 cm silnou vrstvu této »přírody«.

Autor: Ing. Jiří Kápl
Foto: Archiv firmy