Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou má po letech zpátky svůj půvab. Po rozsáhlé rekonstrukci se 4. října znovu otevřel veřejnosti a připomněl původní Santiniho myšlenku – propojit víru, řád a krásu v jedno jediné místo. Foto: Jiří Pokorný

Santiniho Dolní hřbitov po rekonstrukci znovu ukazuje svou barokní krásu

Když jdete ve Žďáře nad Sázavou od kláštera dolů, po chvíli narazíte na Dolní hřbitov. Není velký, ale hned na první pohled zaujme. Stavba má zvláštní tvar – když se na ni podíváte shora, připomíná lebku. Navrhl ji Jan Blažej Santini-Aichel, ten samý, který stojí za kostelem na Zelené hoře. Hřbitov dlouho chátral. Střechy zatékaly, omítka opadávala, kaple se drolily. Na podzim loňského roku se po několika letech oprav znovu otevřel. Opravy vrátily místu původní vzhled i důstojnost, ale nic mu neubraly z jeho zvláštního klidu…

Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou, dílo geniálního Jana Blažeje Santiniho-Aichela, znovu ožívá. Po desetiletích chátrání prošel citlivou rekonstrukcí, která tomuto baroknímu skvostu navrací jeho původní důstojnost i tichou krásu. Místo, které vzniklo z obav z moru, dnes přitahuje nejen milovníky architektury, ale i příznivce tajemna. Jaká je historie tohoto výjimečného místa? Jakou úlohu v jeho vzniku sehrál opat Václav Vejmluva? A jak probíhala současná rekonstrukce?

Santiniho hřbitov má tvar lebky a vlastní legendu

Santiniho koncept Dolního hřbitova vznikl kolem roku 1709 na popud opata Václava Vejmluvy jako preventivní opatření proti moru. Hřbitov měl původně tři eliptické kaple uspořádané v rovnoramenném trojúhelníku, symbolizujícím Nejsvětější Trojici.

Původní tvar hřbitova. Zdroj: Martin Šanda (Šandík) – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Wikipedia

Arkády, zdi i průchody byly trojím způsobem symetricky členěny. Teprve v polovině 18. století (rok 1755) byla ke komplexu přistavěna čtvrtá kaple na místě vstupu. To však narušilo původní koncepci a vizuálně proměnilo tvar do tvaru připomínajícího lebku – dnes je toto „lebkové“ vnímání nejvíce zřetelné shora i ve zvláštním členění zdiva. Uprostřed prostoru původního trojúhelníku stojí socha anděla Posledního soudu, doložená kolem roku 1730, připisovaná sochaři Řehoři Thenymu. Originály několika barokních soch z mostu přes Stržský potok byly přeneseny do areálu hřbitova.

Uprostřed původní části hřbitova stojí na trojúhelném soklu socha anděla posledního soudu, který je přisuzován Řehoři Thenymu jako dílo z doby kolem roku 1730. Foto: Jiří Pokorný

S místem je také spojen Alois Ulrich (†1817), tehdejší správce zámku, který je podle místních pověstí označován za posledního upíra v českých zemích. Podle lidového vyprávění měl spočinout právě zde, na Santiniho hřbitově. Jeho osoba je však obestřena řadou legend, jež se nezakládají na historické pravdě, a skutečné místo jeho posledního odpočinku zůstává neznámé.

Santini vtiskl Dolnímu hřbitovu tvar i myšlenku

Jan Blažej Santini-Aichel byl architekt, který dokázal ze stavby udělat víc než jen zdi a střechu. Uměl spojit rozum s citem a víru s přesností. Každý jeho dům nebo kostel měl smysl, tvar a myšlenku. V Dolním hřbitově ve Žďáru nad Sázavou je to vidět na první pohled. Tři kaple spojené do trojúhelníku nejsou náhoda – Santini tím chtěl připomenout Nejsvětější Trojici. Celé místo působí klidně, přitom v sobě má zvláštní sílu. Na rozdíl od jeho známější stavby na Zelené hoře, která je velkolepá a plná pohybu, je Dolní hřbitov střídmý a soustředěný. Možná i proto tu člověk cítí pokoru. Každý oblouk, každé světlo, každý detail má své místo. Santini zkrátka uměl, aby i malá stavba působila výjimečně. Dolní hřbitov je toho důkazem.

Rekonstrukce vrátila hřbitovu jeho původní krásu

První na řadě byla západní kaple, jejíž střecha trpěla vlhkostí a prosakováním vody. Původní – avšak poškozenou – šindelovou krytinu doplnilo nové bednění, zlepšené provětrávání a dvojité střešní krytí. Následovaly opravy štuků, říms, omítek a fasád. V roce 2023 se práce přesunuly do jižní kaple, v roce 2024 byla opravována východní kaple a dvě ohradní zdi. Práce u východní kaple byly nejnáročnější kvůli nepůvodní změně tvarosloví krovu v dřívějších opravách – návrat ke Santiniho ideálu vyžadoval komplexní přepočty a řemeslné dovednosti. V roce 2025 bylo dokončeno dílo: severní kaple, poslední úseky ohradních zdí a finální fasády. Snahou bylo nevnucovat moderní prvky, ale nalézt rovnováhu mezi památkovou hodnotou a trvanlivostí.

Dolní hřbitov neboli Krchůvek ve Žďáře nad Sázavou, který má půdorys lebky, je spjat s legendou o nemrtvém správci. Fotografie zachycuje stav před rekonstrukcí. Zdroj: Michal Balada, Shutterstock

Pomoc přišla až z Anglie

Obnova historického Dolního hřbitova byla financována prostřednictvím podpory Kraje Vysočina, Ministerstva kultury a Města Žďár nad Sázavou. Významnou část nákladů, které dosáhly téměř čtyř a půl milionu korun, se podařilo uhradit díky příspěvkům drobných dárců. Na realizaci se podíleli také podporovatelé z Anglie, kteří poskytli finanční prostředky i osobní pomoc při pracích, uveřejnil na svých stránkách projekt Koruna Vysočiny. Dnes je tak hřbitov znovu důstojným místem, které připomíná nejen mistrovství Jana Blažeje Santiniho-Aichela, ale i úctu a péči těch, kdo se postarali o jeho záchranu.

Za poskytnutí fotografií a cennou pomoc při tvorbě článku děkujeme panu faráři Marku Husákovi.

Zdroje:

[1] Dolní hřbitov Žďár nad Sázavou. Santini.cz
[2] Dolní hřbitov. www.klaster-zdar.cz
[3] Santiniho Dolní hřbitov opět září. www.korunavysociny.cz

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: viz popisky