Jeden z návrhů Hiroshiho Sambuichiho – víceúčelové komunitní centrum Naoshima Hall, vzniklo až po téměř tříletém mapování okolí stavby architektem. Autor: Shigeo Ogawa
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Světlo jako ukazatel kvalitní architektury

Přirozená forma světla poskytovaná sluncem je umělými svítidly nenahraditelná. Není však jednoduché ji pochopit ve všech souvislostech. Například fakt, že nedostatek denního světla negativně ovlivňuje cirkadiánní rytmy člověka, je známý a nezpochybnitelný. Naopak pasivní solární zisky jsou často opomíjeny a stavitelé poukazují třeba na to, že okna jsou nejslabším místem fasády, kterým v zimě uniká nejvíce tepla. To je však omyl.

Dnešní technologie včetně oken s dvojskly, či dokonce trojskly, možnost antireflexního pokovení okenních tabulí, vynikající těsnost rámů i jejich správné napojení na ostění stojí vůči těmto postojům v opozici. Na piedestal zájmu se navíc dostává komfort uživatelů a jejich zdraví, které úzce souvisí právě se světlem a čerstvým vzduchem. To jsou dva klíčové aspekty, jež ovlivňují výsledné vnitřní klima, a tím přímo též lidský organismus. Přirozené světlo v domácnosti i v kanceláři je umělým osvětlením nenahraditelné.

Interiér francouzského aktivního domu Maison Air et Lumière je díky konceptu výrazně šikmé střechy schopen maximálně využít sluneční záření

Sluneční světlo je navíc i nositelem energie. Jen jeho rozptýlená složka za bílého dne dodává okny desítky W/m2. Vedle této rozptýlené složky přitom vniká dovnitř (za jasného slunného dne) také přímé sluneční záření a to s intenzitou stovek W/m2. Sálavé teplo, které prosklenými plochami prostupuje dovnitř zcela zdarma, tak danou místnost vydatně prohřívá, což v topné sezóně ocení uživatelé domu, pro něž to znamená finanční úsporu za energii vynakládanou na vytápění a osvětlení. Dostatek světla navíc prokazatelně zvyšuje produktivitu člověka, je tedy v zájmu zaměstnavatelů, aby ho i na pracovištích bylo dostatek.

Světlo i výhled hrají roli

Světlo a vzduch lze do domu přivést několika způsoby. Tím základním a nejúčinnějším prostředkem je nepochybně okno, ať už fasádní, nebo střešní. Jejich kombinace pak zefektivňuje výměnu vzduchu (díky zcela přirozeným zákonitostem, kdy přívod vzduchu je zajištěn oknem fasádním, zatímco jeho odvod oknem střešním).

Vedle toho, že okno slouží k ventilaci a přívodu denního světla, umožňuje také výhled ven. Ten se může zprvu jevit jako nepodstatný, avšak je prokázáno, že jeho kvalita úzce souvisí s psychickou pohodou uživatele prostoru; poskytuje mu možnost průzkumu vnějších vlivů, jako jsou vůně, zvuky a teplota. Okno může také sloužit jako úniková cesta. Dlouhodobý deficit těchto vjemů způsobuje pocity izolace, depresi a napětí.

Výzkumný projekt Model Home 2020

Zajímavá fakta z dlouhodobého měření kvality vnitřního klimatu přinesl například výzkumný projekt Model Home 2020 zaštítěný firmou Velux. Ten byl zahájen v roce 2009 a probíhal v celkem pěti domech ve čtyřech evropských zemích (za účelem zaznamenání výsledků v různých klimatických podmínkách). Diskutované domy byly postaveny podle principů aktivního domu, které kladou důraz na komfort uživatele v podobě zdravého a pohodlného bydlení, rovnováhu mezi domem vyrobenou a spotřebovanou energií a pozitivní dopad objektu na životní prostředí.

Mezi specifika aktivního domu přitom patří především architektura, která do domu propouští dostatek světla, umožňuje efektivní ventilaci, aplikuje technologie určené k výrobě vlastní energie či hospodaření s vodou, vytváří vhodné akustické podmínky, využívá zdravotně nezávadné či recyklované materiály... Od známého pasivního domu se ten aktivní liší zejména v přístupu, který upřednostňuje pohodlí uživatele a zdůrazňuje nejen tepelněizolační řešení pro zimní podmínky, ale i energetické pokrytí provozu domu v průběhu celého roku, včetně mnohdy opomíjeného léta.

Výsledky studie byly nadmíru příznivé a jsou plně dostupné na internetu1). Pro představu zmiňme třeba kvalitnější spánek obyvatel, jejich nižší nemocnost a celkovou spokojenost s vnitřním prostředím po stránce světelné či z pohledu kvality vzduchu atd.

Jedna ze pěti staveb, které byly součástí projektu Model Home 2020 byla umístěna i v jižní Paříži. Objekt s názvem Maison Air et Lumière je postaven na principech aktivního domu. Stavba souzní se svým okolím a maximálně se mu přizpůsobuje. Jak fasádní, tak střešní okna zabírají výraznou část obálky domu, díky čemuž ho intenzivně naplňuje denním světlem i čerstvým vzduchem

Horská chata Monte Rosa

Velmi zajímavý projekt představuje horská chata Monte Rosa ve švýcarských Walliských Alpách. Nápaditá a inovativní architektura této stavby ležící ve výšce 2 883 m n.m. zahrnuje nejmodernější technologie a stavební metody s efektem v podobě energetické nezávislosti chaty. Budova čerpá elektrickou energii z fotovoltaických panelů o výkonu 16 kWp rozprostírajících se na ploše 110 m2. Ty ročně vyrobí 21000 kWh, což dostačuje k pohonu čističky odpadních vod, ventilačního systému, osvětlení i spotřebičů. Zbytek energie je vyráběn pomocí dieselgenerátoru na rostlinný olej.

Před chatou jsou také nainstalovány solární kolektory, které pokrývají spotřebu teplé vody užitkové i té určené k vytápění. Ventilace je řízena automaticky a díky kvalitnímu okennímu systému je vnitřní teplota vždy pocitově příjemná. Tepelné hospodaření využívá mimo jiné i „odpadního” vzduchu.

Chata Monte Rosa Hut ve Walliských Alpách získává podstatnou část elektrické energie z vlastní fotovoltaické elektrárny

Aktivní domy oslovují odborníky z řady oborů

Vzrůstající zájem o aktivní domy dokládá například mezinárodně uznávané Velux Daylight Symposium. Letos proběhl v Paříži již osmý ročník, kterého se zúčastnilo přes 500 celosvětově proslulých osobností z oblasti architektury, medicíny a stavitelství z celého světa. Program kombinoval hlavní téma – denní světlo – s možnostmi, které skýtá jeho použití v oblasti energetické efektivity staveb. Předloženy byly také konkrétní případové architektonické studie a diskutovány možnosti aplikace teorie a výzkumu v praxi. Mezi řečníky se objevila kupříkladu Lisa Heschong, která hovořila na téma důležitosti výhledů na pracovištích, z lékařů přednášel Till Roenneberg se svou prezentací nazvanou Budovy budoucnosti potřebují světlo a chronobiologii (nauka o biorytmech) a mnoho dalších. Velmi očekávané bylo vystoupení japonského architekta Hiroshiho Sambuichiho, loňského vítěze soutěže Daylight Award2), a sice za svůj přístup k architektuře, v níž preferuje celkovou vyváženost, kdy všechny využitelné síly a živly hrají prim a design je až druhotný. Sambuichi, autor staveb Shizuki Castle House či Naoshima Hall v Japonsku, je znám pro svůj experimentální způsob práce, který sestává primárně z dlouhodobého pozorování krajiny, v níž má vyrůst nová stavba. Díky tomu se mu daří navrhované objekty pevně zakořenit do konkrétního prostředí a lze je nadneseně nazvat jako manifesty obratného využití přírodních sil. A to včetně denního světla, které patří mezi hlavní Sambuichiovy „pracovní nástroje”. Pohlíží na ně jako na nedílnou součást geofyzikální scény.

Hiroshi Sambuichi, autor staveb Shizuki Castle House či Naoshima Hall v Japonsku, je znám pro svůj experimentální způsob práce, který sestává primárně z dlouhodobého pozorování krajiny (i v řádu několika let), v níž má vyrůst nová stavba. Autor: Takehiro Goto

Závěrem

Člověk vnímá světlo zrakem, jeho tepelnou složku pak také kontaktem s kůží. Skrz ně ovlivňuje fyzické a psychické zdraví. Hojnost denního světla přináší psychologická, ekonomická i environmentální pozitiva. Nebraňme se proto v našich domovech instalacím početnějších a rozlehlejších prosklených ploch. Překvapivě i v klimatických podmínkách České republiky mohou být pasivní solární zisky v průběhu celé topné sezóny, včetně zimních měsíců, vyšší než ztráty tepla skrz sklo a rám.

Také interiéry Monte Rosa Hut byly do puntíku promyšleny a výsledkem je prosvětlený designový prostor

1) https://bit.ly/2teeZPf

2) http://thedaylightaward.com

Související články

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: archiv firmy Velux, Takehiro Goto, Shigeo Ogawa