V jádru dnes existují tři varianty odečtů. Čím dál více je vytlačován takzvaný vizuální způsob, u kterého je nutné, aby spotřebitel umožnil přístup k měřiči
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Tak jde čas s vodoměry: Od rychlostních průtokoměrů až po dálkový odečet

První ucelené městské či průmyslové vodní systémy vznikaly na počátku 19. století. Už tehdy bylo proto zapotřebí spotřebu vody měřit, a tak se objevily první modely k tomu určených zařízení – vodoměrů. Od té doby prošlo toto odvětví bohatým vývojem a dnes je běžný třeba dálkový odečet vody a sledování spotřeby v reálném čase.

Dnešní nejrozšířenější druh vodoměrů – takzvaného objemového typu – byl vynalezen Thomasem Kennedym v roce 1824. Avšak první zmínky o vodoměrech rychlostního typu sahají ještě mnohem dále do historie, konkrétně do roku 1790, kdy se díky Benjaminu G. Hoffmanovi z Německa rozšířil do světa princip měřiče průtoku vzduchu a vody, který vynalezl Reinhard Woltman. „Toto zařízení bylo vůbec prvním, které bylo schopno měřit průtok vody, na jeho principech se přitom některé rychlostní vodoměry vyrábějí i dnes, jen mají poněkud modernější vzhled,” uvedl Ivo Winkler, vedoucí technického oddělení společnosti, jež se zabývá měřením a rozúčtováním spotřeby tepla a vody. Mezi roky 1870 a 1910 bylo po celém světě patentováno více než 400 technologií pro měření tekutin. Drtivá většina z nich se však na trhu z praktických důvodů příliš neuchytila.

Využití elektromagnetické indukce

Mezi historicky úspěšná zařízení však patřil typ vodoměru, jenž využíval principu Faradayova zákona elektromagnetické indukce. Metoda elektromagnetických průtokoměrů se pak dostala do širší praxe po roce 1917, kdy si ji nechali patentovat Angličané M. W. Smith a J. Slepian. První takový průtokoměr byl na trh uveden pod názvem Tobimeter v roce 1952.

Ultrazvuk

O sedm let později se na svět dostal první ultrazvukový průtokoměr. Přístroj, používaný původně k měření průtoku krve, jehož vynálezcem byl japonský fyzik Shigeo Satomura, se však dostal na trh až v 90. letech minulého století s nástupem nové technologie, při které dvojice snímačů vysílá ultrazvukový signál ve směru i proti směru průtoku. Z rozdílů jednotlivých časů se pak odvozuje nejen rychlost, ale také objem průtoku. Právě tato „transit time” technologie umožnila postupné rozšíření ultrazvukových vodoměrů, jež se v posledních letech dostávají i do českého prostředí.

Michael Faraday byl anglický chemik a fyzik. V roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry. Principy tzv. Faradayova zákona byly na počátku 20. století použity i při vynálezu jednoho z hojně využívaných typů vodoměrů

Vývoj směrem k dálkovým odečtům a digitalizaci

Ačkoli první vodoměry začínaly existovat už v 19. století, zařízení byla kvůli eliminaci zamrznutí často instalována ve sklepech či pod zemí, což značně omezovalo možnosti monitorování spotřeby (zejména v momentě, kdy místo měřiče zapadlo sněhem).

Až do poloviny minulého století docházelo k odečtům bez jakékoli automatizace, v 50. letech se pak poprvé objevila možnost odečtu bez nutnosti vstupu do budovy. Každý vodoměr byl drátem spojen se zařízením, ze kterého bylo možné spotřebu vyčíst, od 70. let již bylo možné napojit více vodoměrů k jedné čtecí jednotce.

Cesta k ještě většímu komfortu vedla v 90. letech přes telefonické propojení až k současnému rádiovému způsobu zaznamenávání. „V tuzemsku se dálkové odečty výrazně prosazují až v posledních dvou desetiletích. Je to dáno nejen historickým vývojem, ale také cenovou dostupností technologií. Ve svých počátcích šlo o nákladnou záležitost, kterou si mohla dovolit jen úzká skupina uživatelů v nejvyspělejších zemích. Dnes jde naopak o běžný standard, který doporučuje i evropská legislativa,” uvedl Ivo Winkler.

České současné standardy

Spolu s celkovou digitalizací se měření stalo též přesnějším. V jádru dnes existují tři varianty odečtů. Čím dál více je vytlačován takzvaný vizuální způsob, u kterého je nutné, aby spotřebitel umožnil přístup k měřiči. Vůbec nejrozšířenější je v Česku dálkový odečet pochůzkou, kdy pracovník provádí za pomoci modemu a terminálu odečet buď ve společných prostorách domu, nebo vně objektu. Zatím nejvyspělejší variantou je dálkový odečet pomocí rádiových uzlů, který umožňuje rychlejší odečet naměřených hodnot, navíc na větší vzdálenost.

Související články

Autor: tisková zpráva 1)
Foto: Shutterstock

1) redakčně upraveno