Dne 19. října 2019 proběhla celostátní akce, Den za obnovu lesa. Autor: Guas, Shutterstock
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Zasaď strom …,

zploď syna a postav dům, zní staré pořekadlo, určené zejména mladým mužům. Ti byli též mezi více než třiceti tisíci účastníky celostátní akce Lesů České republiky, s. p., nazvané Den za obnovu lesa. Muži, ženy i děti ten den, 19. října, sázeli hlavně duby, buky, javory, lípy a habry. Řeč je v tomto případě o šesti zalesňovaných plochách celkové rozlohy tří hektarů v šilheřovickém Černém lese u Ostravy.

Den za obnovu lesa je jedním z opatření jak eliminovat rozsah a rychlost šíření kůrovcové kalamity, která postihla zejména smrkové monokultury. Lýkožrout smrkový – kůrovec, napadá a ničí lesy také u našich jihozápadních sousedů, v Rakousku a Německu. Ovšem není to jen kůrovec, na zkáze se podepsaly i změna klimatu, vichřice a sucho. Zmíněné sazenice listnáčů jsou řešením jen do té doby, než je sežráním zahubí přemnožená zvěř. Lesníci, dřevorubci či drvoštěpové to tedy vůbec nemají lehké.

Dalším důsledkem kalamity je pád ceny dřeva, hluboko pod původní cenu za metr krychlový. Vývoz nezpracovaného dřeva do okolních států je totiž omezen, protože u sousedů ho mají také nadbytek, a na větší vzdálenosti, a to i do Číny, by se jeho cena naopak navýšila o vysoké přepravní náklady. Palivové dřevo prožívá boom. Díky kůrovcem pošramocené kvalitě dřeva už však nelze říci totéž o dřevu nábytkářském či stavebním.

Stromy postižené kůrovcem není možné zachránit. Dochází proto k intenzivnímu kácení a padá cena dřeva. To je však povětšinou vhodné pouze jako palivo. Autor: pp1, Shutterstock

Do války s nenáviděným broukem zasahuje v Německu i armáda. Vojáci obrazně i doslova řečeno odložili samopaly, chopili se pil a seker a bojují, seč jim síly stačí. Leč tak jako každá mimořádná událost i kůrovcová kalamita jednou skončí. A dojde k tomu, že dřeva bude rázem nedostatek, což bude v konečném součtu znamenat jeho cenové navýšení. Desítky let však bude trvat, než vyrostou nové stromy. To zapříčiní změnu stavebních zvyklostí; očekávat lze třeba častější realizace ocelových krovů místo dřevěných, výrobu nábytku spíše z plastu nežli ze dřeva. A prachobyčejné dřevěné židle se budou úzkostlivě ošetřovat a dědit. Je možné, že i místo papírových knih různých žánrů včetně skript a učebnic, si v obchodech, chtíc nechtíc, koupíte jejich elektronické verze.

V budoucnu lze očekávat, že nedostatek dřeva zapříčiní zvýšenou poptávku po ocelových krovech. Autor: Thanate Rooprasert, Shutterstock

Vše souvisí se vším. Traduje se, že pomoci ochránit klima v naší vlasti by měl pomoci i útlum těžby hnědého uhlí ve velkolomu Bílina, uzavření elektrárny spalující uhlí v Počeradech či zavedení přísnějších limitů pro znečišťování ovzduší (prostřednictvím ukončení provozu starých tepelných elektráren). O ochraně klimatu hovořil předseda vlády ČR Andrej Babiš ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Zdůraznil, že by svět měl více investovat do výzkumu a vývoje zelené energie, aby cena obnovitelných zdrojů klesla pod cenu fosilních paliv. Zmínil i jiné zdroje energie s nulovým obsahem uhlíku, jako je jaderná energie. „Máme společnou odpovědnost za tuto planetu, proto je nutné, aby všechny národy plnily své závazky a snižovaly emise oxidu uhličitého. Pouze zlomek ze 185 signatářských států Pařížské dohody z roku 2015 své závazky skutečně plní. Z pohledu obnovy přírody máme v plánu do roku 2025 vysázet 10 milionů stromů mimo lesy a miliardy sazenic stromů v lesích, realizujeme tisíce projektů na zadržení vody v krajině, posuzujeme všechny dopady postupného utlumování těžby uhlí.

V rámci diskuze citujeme i světoznámou architektu Evu Jiřičnou, rodačku ze Zlína, jež se k tématu vyjádřila při návštěvě Ostravy: „Každá zeleň je lepší než žádná zeleň. Takže i jeden strom na parkovišti je lepší než žádný strom. Ovšem zeleň na větších plochách má větší význam, více stromů vytváří příjemné klima. Ostrava má mezi jednotlivými částmi volné plochy, proto je správné je dostavět a zároveň zazelenit prostřednictvím udržovaných alejí, sadů, či jiných parkových úprav.

Úbytek včelstev je možný. Není však potřeba hysterie ani vyhrožování hladomorem. Pětina rostlin včetně obilovin nepotřebují ke svému opýlení včely. Postačí vítr. Autor: PeterVrabel, Shutterstock

Na závěr jsme si ponechali názory zemědělského analytika Petra Havla týkající se pestrosti krajiny: „Na jedné straně je potvrzeno, že se snižujícím se počtem opylovačů jakými jsou motýli a brouci klesají i planě rostoucí byliny, čímž dochází k úbytku organismů. Zlepšení tohoto stavu lze nabýt podporou pestřejší krajiny, čili menšími plochami polí, obnovou rybníčků a malých mokřadů. Na druhou stranu je potěšitelné, že máme po Řecku nejvíce včelstev na světě! Není tedy pravda, že nám včely ubývají, a že tím pádem nebudou stromy, keře a byliny opyleny a nebude co jíst. Nehledě na to, že pětina veškerých rostlin včetně obilovin, k opylení včely nepotřebují, stačí jim k tomu vítr. Minimálně o pečivo a med je postaráno.

My jen dodáváme, že včelaři, zřejmě na základě poplašné zprávy o razantním úbytku včel, neméně razantně zdražili včelí produkty. Nechme se překvapit, zda se po opačném tvrzení ceny medu změní k lepšímu, a více dětí si na něm bude moci pochutnat a využít jeho léčivých vlastností.

Související články

Autor: Zdeněk Svoboda
Foto: Shutterstock