Znáte nejkrásnější koncertní prostory v Česku?

Koncertní síně a sály jsou místem, kde se snoubí architektura s hudbou. Mnohé koncertní haly a operní domy se často pyšní originálním designem. Přinášíme vám výčet těch nejzajímavějších a nejhezčích koncertních síní a budov Česka, které byste měli alespoň jednou v životě navštívit.

Kostel sv. Anny České Budějovice

Od roku 1988 vlastní Jihočeská filharmonie samostatnou budovu, která vznikla adaptací dřívějšího kostela a účelovou přístavbou. Objekt plně vyhovuje koncertním i provozním potřebám. Výhodná poloha koncertní sítě ve středu města z ní učinila jedno z hlavních kulturních středisek Českých Budějovic. Koncertní síť je pojmenovaná po českobudějovickém rodáku a významném skladateli Otakaru Jeremiášovi. Centrum objektu tvoří koncertní síň, která má výbornou akustiku a nabízí hlediště pro 218 návštěvníků. Koncertní prostředí dotváří pohled na moderně koncipované varhany. Kostel byl v druhé polovině 19. století klasicistně upraven, a tak přišel o svůj charakteristický styl řádové kapucínské architektury s trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Dvořákova síň v Pražském Rudolfinu

Při výčtu nejkrásnějších koncertních síní u nás musíme zmínit i Dvořákovu síň v Pražském Rudolfinu. Světoznámá koncertní síň sloužila České filharmonii již od ledna 1896, která zde poprvé vystoupila pod vedením Antonína Dvořáka. Po roce 1918 sloužil sál jako zasedací síň nového parlamentu Československé republiky. Koncertní povaha tohoto prostoru byla obnovena v letech 1940–1942 dle projektu Antonína Engela a Bohumíra Kozáka.

Ústředním prvkem síně jsou varhany vyrobené dle návrhů Josefa Zítka a Josefa Schulze Wilhelmem Sauerem ve Frankfurtu nad Odrou. Sál pojme až 1148 diváků. Majestátní budova Rudolfina byla od počátku koncipována jako víceúčelový dům múz, sídlo hudby, galerie a konzervatoře. O vznik majestátního Rudolfina se nezasloužila zemská šlechta ani církev, ale podnikatelé a finanční ústavy. V Rudolfinu se také nachází Komorní Sukova síň, kde se konají komorní koncerty klasické hudby a klavírní recitály.

Státní opera

Mezi ikonické koncertní sály bezesporu patří i Státní opera v Praze, která se řadí mezi nejvýznamnější evropské hudební scény. Původně byla určena speciálně německým umělcům v Praze, kteří předtím vystupovali ve Stavovském divadle a toužili po vlastním prostoru.

Rozsáhlá rekonstrukce vrátila české Státní opeře vzhled z roku 1888

Historická budova Státní opery, postavená v letech 1886-1888, je po tříleté rekonstrukci znovu otevřena návštěvníkům. Celá modernizace stála 1,3 miliardy korun, ačkoliv původní…

Stavba, jejímž autorem je Alfons Wertmüller, byla otevřena v roce 1888. Novorenesanční budova Státní opery se pyšní neorokokovým interiérem, kterému dominuje jak masivní zlatý lustr, tak malované stropy.  Interiér tohoto divadla zkrátka patří mezi nejhezčí ve střední Evropě. Dramatické uplatnění bílé a zlaté společně s krvavě rudým sametem je nesmírně působivé.

Smetanova síň v Obecním domě

V Praze ještě chvíli zůstaneme. Pozornost si totiž zaslouží i Smetanova síň v Obecním domě, která je úchvatnou kombinací secesního stylu, luxusu a okázalosti.   Smetanova síň je zároveň nejrozsáhlejším prostorem Obecního domu. Síň v sobě skrývá také symboly českého národa.  Z plastické výzdoby jsou nejpozoruhodnější štukové skupiny Vyšehrad a Slovanské tance od Ladislava Šalouna. V interiéru Smetanovy síně nechybí ani připomínky dalších českých hudebních skladatelů, jejichž portrétní medailony zdobí balkony i lóže. Celý prostor dotvářejí malby stropních výplní a nástěnné obrazy Karla Špilara. Síň pojme až 1200 posluchačů. Každoročně je zde zahajován i zakončován hudební festival Pražské jaro.

SONO centrum v Brně

Milovníci futuristických staveb by si neměli nechat ujít návštěvu brněnského Sono centra. Ačkoliv se nejedná přímo o koncertní síť, ale spíše o víceúčelovou budovu s hudebním klubem, v našem seznamu nemůže chybět. Originální devítipatrová prosklená budova, v jejímž středu je koule, je dílem architekta Františka Šmédka. Hudební klub má kapacitu okolo 1200 míst ke stání nebo 700 k sezení. Pro svůj atypický futuristický tvar si centrum vysloužilo celou řadu přezdívek. Kromě klubu je v Sono Centru také restaurace a tříhvězdičkový hotel s 39 pokoji.

Ozvučení interiéru zajišťuje studio Sono, jedno z nejlepších nahrávacích studií v České republice. Sál, s jedinečnou možností živého nahrávání, má tři podlaží se dvěma velkými balkóny a čtyřmi bary, velkorysé pódium i pro ty největší skupiny a orchestry, taneční parket, funkční vzduchotechniku a více než dostatečně prostorné a patřičně vybavené zázemí pro účinkující.

Koncertní síň A. Dvořáka v Karlových Varech

V ojedinělých prostorách Koncertní síně A. Dvořáka koncertuje Karlovarský symfonický orchestr již po desítky let. Každý rok zde také koná festival Dvořákův karlovarský podzim. Původně společenský lázeňský dům byl postaven v letech 1863-1886 podle projektu stavitelů L. Rennera, Gustava Haina a Eduarda Labitzkyho v romantickém slohu anglické zámecké neogotiky. Koncertní sál se nachází v prvním patře historické budovy. Z důležitých událostí tohoto sálu nelze vynechat ničivou událost roku 2002 – na počátku října vznikl v podkroví lázeňské budovy rozsáhlý požár, jenž zničil krovovou konstrukci v místech nad ústředním Slavnostním sálem. Projekt obnovy zpracoval Ing. arch. Břetislav Kubíček a Ing. Václav Kouba. Obnova sálu byla dokončena v roce 2004.

A to není všechno …

Po vzoru světových metropolí se chystají postavit moderní koncertní budovy také filharmonie Praha, Brno a Ostrava. Futuristická koncertní hala v Ostravě, která vyroste u Domu kultury, patří mezi nejočekávanější stavby světa. Výstavba nevšední koncertní budovy, kterou navrhovali architekti z New Yorku, by měla začít v roce 2022. Náklady se odhadují zhruba na 1,5 miliardy korun bez DPH.

Sedmý pokus o mimořádný koncertní sál Ostravě vyšel

Jedna z deseti nejočekávanějších staveb světa bude postavena v Ostravě. Nový koncertní sál, který navrhl světoznámý architekt Američan Steven Holl, má být hotov v roce 2024.

Jeden z nejmodernějších koncertních sálů by se měl nacházet i v Brně. To se nedávno dočkalo stavebního povolení pro Janáčkovo kulturní centrum, tedy nový koncertní sál pro filharmonii. I tady by měly začít stavební práce v roce 2022. Celkové náklady na budoucí brněnskou dominantu se vyšplhají ke dvěma miliardám korun. Sál pro Brno by měl mít 6 nadzemních podlaží. Kromě samotného koncertního sálu, do jehož hlediště se jich vejde 1100–1200 lidí, bude k dispozici také třeba kavárna. Moderní koncertní sál za miliony chce i Praha. Příprava nového koncertního sálu má zatím pracovní název „Vltavská filharmonie“. Pražská koncertní síť pojme až 1800 diváků a měla by oplývat prvotřídní technikou, která zajistí bezkonkurenční akustiku prostoru.

Zdroje: oficiální stránky jednotlivých organizací

Související články

• Kostel 21. století s komunitním centrem: Pražský Barrandov se dočkal vymodlené stavby
• Brněnskou Lesnou zdobí nový futuristický kostel tvořený pohledovým betonem a barevným prosklením
• Svatá Hora u Příbrami – místo, kde se tají dech
• Architektura synagogy nejen ve východočeském kontextu